salt:hasText
| - Antacida:
Při studiu účinku současně podávaných antacid na farmakokinetiku azithromycinu nebyla pozorována změna celkové biologické dostupnosti, i když vrcholové koncentrace azithromycinu v plazmě poklesly přibližně o 25 %. Azithromycin se musí užívat alespoň 1 hodinu před nebo 2 hodiny po užití antacid.
Cetirizin:
Současné podávání azithromycinu a 20 mg cetirizinu v 5denním režimu u zdravých dobrovolníků nevedlo v ustáleném stavu k žádné famakokinetické interakci ani k významným změnám QT intervalu.
Didanosin (dideoxyinosin):
Současné podávání denní dávky 1200 mg azithromycinu se 400 mg didanosinu 6 pacientům HIV pozitivním nemělo ve srovnání s placebem účinek na farmakokinetiku didanosinu v ustáleném stavu .
Digoxin:
Bylo hlášeno, že u některých pacientů narušují některá makrolidová antibiotika metabolismus digoxinu ve střevě. Proto je potřeba vzít v úvahu možnost zvýšení koncentrace digoxinu u pacientů užívajících současně azithromycin, patřící k azalidovým antibiotikům, a digoxin.
Zidovudin:
Jednotlivé dávky 1000 mg a opakované dávky 600 mg nebo 1200 mg azithromycinu měly pouze malý vliv na farmakokinetiku zidovudinu nebo jeho glukuronidového metabolitu v plazmě nebo na jejich vylučování močí. Podávání azithromycin však zvýšilo koncentraci fosforylovaného zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu, mononukleárních buňkách v periferní krvi. Klinický význam tohoto nálezu není jasný, ale může být přínosem pro pacienty.
Azithromycin významně neinteraguje se systémem jaterního cytochromu P450. Předpokládá se, že u azithromycinu neprobíhají farmakokinetické interakce léčiv, které byly pozorovány u erythromycinu a dalších makrolidů. Indukce nebo inaktivace jaterního cytochromu P450 prostřednictvím komplexu metabolitů cytochromu se u azithromycinu nevyskytuje.
Deriváty ergotaminu:
Kvůli teoretické možnosti ergotismu se nedoporučuje současné podávání azithromycinu a ergotových derivátů (viz také bod 4.4).
Byly provedeny farmakokinetické studie mezi azithromycinem a následujícími léky, o nichž je známo, že podstupují významnou metabolizaci zprostředkovanou cytochromem P450.
Astemizol, alfentanil:
Nejsou známy žádné údaje o interakcích s astemizolem nebo alfentanilem. Opatrnosti je třeba při současném podávání těchto léčiv s azithromycinem, z důvodu známého zesílení účinků těchto léčiv při jejich současném užívání s makrolidovým antibiotikem erythromycinem.
Atorvastatin:
Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně) nezpůsobilo změnu koncentrací atorvastatinu v plazmě (na základě analýzy inhibice HMG CoA-reduktázy).
Karbamazepin:
Ve farmakokinetické interakční studii u zdravých dobrovolníků nebyl pozorován signifikantní účinek na plazmatickou hladinu karbamazepinu nebo jeho aktivního metabolitu u pacientů současně užívajících azithromycin.
Cisaprid:
Cisaprid je metabolizován v játrech enzymem CYP3A4. Protože makrolidová antibiotika inhibují tento enzym, může současné podávání cisapridu způsobit další prodloužení QT intervalu, komorové arytmie a torsade de pointes.
Cimetidin:
Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky jedné dávky cimetidinu podané 2 hodiny před azithromycinem na farmakokinetiku azithromycinu nebyly pozorovány žádné změny farmakokinetiky azithromycinu.
Kumarinová perorální antikoagulancia:
Ve farmakokinetické interakční studii u zdravých dobrovolníků nezměnil azithromycin antikoagulační účinek jedné dávky 15 mg warfarinu. Existují poregistrační hlášení potencované antikoagulace po současném podání azithromycinu a perorálních antikoagulancií kumarinového typu. I když příčinná souvislost nebyla prokázána, je třeba věnovat pozornost frekvenci sledování protrombinového času, pokud se u pacientů léčených perorálními antikoagulancii kumarinového typu používá azithromycin.
Cyklosporin:
Ve farmakokinetické studii u zdravých dobrovolníků, jimž byla podávána perorální dávka azithromycinu 500 mg denně po dobu 3 dnů a následně byla podána jedna perorální dávka cyk-losporinu 10 mg/kg, bylo zjištěno, že výsledná hladina cyklosporinu Cmax a AUC0-5 byla výrazně zvý-šena. Při zvažování současného podávání těchto léčiv se tedy má postupovat velmi opatrně. Je-li sou-časné podávání těchto léčiv nezbytné, je třeba sledovat hladiny cyklosporinu a odpovídajícím způso-bem upravit dávku.
Efavirenz:
Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu 7 dnů nemělo za následek žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.
Flukonazol:
Současné podání jednorázové dávky 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku jednorázové dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu nebyly současným podáním flukonazolu změněny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax (18 %) azithromycinu.
Indinavir:
Současné podání jednorázové dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný účinek na farmakokinetiku indinaviru podávaného v dávce 800 mg třikrát denně po dobu 5 dnů.
Methylprednisolon:
Ve farmakokinetické interakční studii provedené na zdravých dobrovolnících neměl azithromycin významný účinek na farmakokinetiku methylprednisolonu.
Midazolam:
U zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání azithromycinu v dávce 500 mg denně po dobu 3 dnů za následek klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jednorázové dávky 15 mg midazolamu.
Nelfinavir:
Současné podávání azithromycinu (1 200 mg) a nelfinaviru v ustáleném stavu (750 mg 3x denně) vedlo ke zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné nežádoucí účinky a úprava dávky není nutná.
Rifabutin:
Současné podávání azithromycinu s rifabutinem neovlivnilo sérové koncentrace žádného z těchto léčiv.
U subjektů užívajících současně azithromycin a rifabutin byla pozorována neutropenie. Přestože byla neutropenie spojena s užíváním rifabutinu, příčinná souvislost s kombinací s azithromycinem nebyla prokázána (viz bod 4.8).
Sildenafil:
U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán účinek azithromycinu (500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu ani jeho hlavního metabolitu přítomného v oběhu.
Terfenadin:
Během farmakokinetických studií nebyly hlášeny žádné důkazy interakce mezi azithromycinem a terfenadinem. Vzácně byly hlášeny případy, u kterých možnost takové interakce nebylo možno zcela vyloučit; avšak specifický důkaz, že k takové interakci došlo neexistuje.
Teofylin:
Neexistuje důkaz klinicky významné farmakokinetické interakce při současném podání azithromycinu a theofylinu zdravým dobrovolníkům. Jelikož byly hlášeny interakce jiných makrolidů s teofylinem, doporučuje se zvýšená pozornost příznakům, které naznačují zvýšení hladiny teofylinu.
Triazolam:
U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu 1. den a 250 mg 2. den a dávky 0,125 mg triazolamu 2. den významný vliv na farmakokinetické parametry triazolamu ve srovnání s triazolamem a placebem.
Trimethoprim/sulfamethoxazol:
Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu DS (160 mg/800 mg) po dobu 7 dnů s azithromycinem v dávce 1200 mg 7. den nemělo významný vliv na maximální koncentrace, celkovou expozici ani vylučování močí, a to jak u trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu. Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné sérovým koncentracím pozorovaným v jiných studiích.
(cs)
|