| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina:Urogenitální systém a pohlavní hormony, močová spazmolytika
ATC kód: G04B D07
Tolterodin je in vivo kompetitivní specifický antagonista muskarinových receptorů s vyšší selektivtou pro močový měchýř než pro slinné žlázy. Jeden z metabolitů tolterodinu (5-hydroxymethyl derivát) vykazuje podobný farmakologický profil jako mateřská látka. U rychlých metabolizátorů tento metabolit významně přispívá k léčebnému účinku (viz oddíl 5.2).
Účinek léčby lze očekávat do 4 týdnů.
V klinickém hodnocení fáze III bylo primárním cílovým parametrem snížení počtu epizod inkontinence za týden a sekundárním cílovým parametrem bylo snížení počtu mikcí za 24 hodin a zvýšení středního objemu moči na jednu mikci. Tyto parametry jsou uvedeny v následující tabulce.
Účinek léčby tolterodinem, 4mg tvrdých tobolek s prodlouženým uvolňováním jednou denně po dobu 12 týdnů v porovnání s placebem. Absolutní změny a procentuální změny jsou vztaženy k výchozím hodnotám. Rozdíl v léčbě tolterodinem a placebem: Průměrná změna stanovená metodou nejmenších čtverců a 95% interval spolehlivosti.
Tolterodin
4 mg jednou denně
(n=507)
Placebo
(n=508)
Rozdíl v léčbě tolterodinem a placebem: Průměrná změna 95% interval spolehlivosti
Statistická významnost vs. placebo
(p-hodnota)
Počet epizod inkontinence za týden
-11,8
(-54 %)
-6,9
(-28 %)
-4,8
(-7,2; -2,5)*
<0,001
Počet mikcí za 24 hodin
-1,8
(-13 %)
-1,2
(-8 %)
-0,6
(-1,0; -0,2)
0,005
Střední objem moči na jednu mikci (ml)
+34 (+27 %)
+14 (+12 %)
+20
(14; 26)
<0,001
*) 97,5% interval spolehlivosti podle Bonferroniho
Po 12 týdnech léčby udávalo 23,8 % (121/507) pacientů ve skupině užívající tolterodin, 4 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním a 15,7 % (80/508) pacientů ve skupině užívající placebo subjektivně žádné nebo jen minimální obtíže týkající se močového měchýře.
Účinek tolterodinu byl hodnocen u pacientů s urodynamickým vyšetřením před zahájením léčby, kteří byli poté podle urodynamického výsledku zařazeni do urodynamicky pozitivní (motorická urgence) nebo urodynamicky negativní (senzorická urgence) skupiny. V každé skupině byli pacienti dále randomizováni k užívání tolterodinu nebo placeba. Studie neposkytla přesvědčivý důkaz, že by u pacientů se senzorickou urgencí měl tolterodin větší účinek než placebo.
Klinické účinky tolterodinu na interval QT byly zkoumány na základě EKG vyšetření více než 600 léčených pacientů, včetně starších osob a pacientů s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním. Změny intervalu QT se u pacientů užívajících placebo a pacientů léčených tolterodinem významně nelišily.
Účinek tolterodinu na prodloužení intervalu QT byl dále zkoumán na 48 zdravých dobrovolnících mužského i ženského pohlaví ve věku 18-55 let. Subjektům byl dvakrát denně podáván tolterodin 2 mg a 4 mg v lékové formě s okamžitým uvolňováním. Výsledky (s korekcí dle Fridericii) měření provedeného při dosažení vrcholové koncentrace tolterodinu (za 1 hodinu) ukázaly zvýšení průměrného intervalu QTc o 5,0 msec při dávkách 2 mg tolterodinu dvakrát denně, 11,8 msec při dávkách 4 mg dvakrát denně a 19,3 msec u moxifloxacinu (400 mg), použitého jako aktivní vnitřní kontrola. Podle odhadu farmakokinetického/farmakodynamického modelu je prodloužení intervalu QTc u pomalých metabolizátorů (postrádajících CYP2D6) léčených tolterodinem 2 mg dvakrát denně srovnatelné s prodloužením pozorovaným u rychlých metabolizátorů, kteří užívají 4 mg dvakrát denně. Ani u jedné z dávek tolterodinu nedošlo u žádného subjektu, bez ohledu na metabolický profil, k překročení klinicky významné hranice 500 msec pro absolutní QTcF ani k prodloužení o 60 msec oproti výchozí hodnotě. Dávka 4 mg dvakrát denně odpovídá trojnásobku vrcholné expozice (Cmax) dosažené po podání nejvyšší terapeutické dávky tolterodinu, 4 mg tvrdých tobolek s prodlouženým uvolňováním.
Pediatrická populace
Účinnost u pediatrické populace nebyla prokázána. U pediatrické populace byly provedeny dvě randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studie fáze III, při kterých byl tolterodin ve formě tvrdých tobolek s prodlouženým uvolňováním podáván po dobu 12 týdnů. Bylo sledováno celkem 710 pediatrických pacientů (486 užívalo tolterodin a 224 placebo) ve věku 5-10 let, s častým močením a urgentní močovou inkontinencí. Ani v jedné studii nebyl mezi oběma skupinami pozorován významný rozdíl s ohledem na změny od výchozích hodnot celkového počtu epizod inkontinence/týden (viz bod 4.8).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)