| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující údaje jsou převzaty z databáze celkové bezpečnosti zahrnující 812 pacientů se solidními nádory léčenými samotným paklitaxelem v klinických studiích. Protože populace pacientů s KS je velmi specifická, speciální část věnovaná výsledkům klinické studie 107 pacientů s KS je prezentována na konci tohoto bodu.
Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k léčbě karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu. Pozorované toxické účinky nebyly jednoznačně ovlivněny věkem.
Výrazné reakce přecitlivělosti , případně s velice vážnými následky (definovanými jako hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém, respirační tíseň vyžadující podání bronchodilatancií, generalizovaná urtikarie) se objevily u 2 pacientů (<1 %). U 34 % pacientů (tj. v 17 % veškerých provedených cyklů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti, zejména zarudnutí a exantém, které nevyžadovaly terapii ani nebránily v pokračování léčby paklitaxelem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně. Těžká neutropenie (tj. < 500 buněk/mm3) se vyskytla u 28 % pacientů, nebyla však spojena s horečnatými stavy. Pouze u 1 % pacientů těžká neutropenie setrvala po 7 dní anebo déle. Trombocytopenie vznikla u 11 % pacientů, u 3 % dosáhl pokles počtu trombocytů alespoň jednou během studie na hodnotu < 50 000 trombocytů/mm3. Anémie se sice projevila u 64 % pacientů, závažná (koncentrace Hb < 5 mmol/l) však byla jen u 6 %. Incidence a závažnost anémie má zřetelnou závislost na výchozích hodnotách hemoglobinu před zahájením terapie.
Neurotoxicita, především periferní neuropatie projevující se častěji a závažněji při dávkování paklitaxelu 175 mg/m2 v 3hodinové infuzi (neurotoxicita v 85%, v 15% těžká) než při dávkování 135 mg/m2 ve 24hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25%, ve 3% závažná) při kombinaci paklitaxelu s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ovariálním karcinomem léčených paklitaxelem v 3hodinové infuzi s následným podáním cisplatiny byl výskyt závažné neurotoxicity zřetelně vyšší. V některých případech byla periferní neuropatie příčinou přerušení léčby paklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily nebo vymizely po několikaměsíčním přerušení aplikace paklitaxelu. Preexistující neuropatie, vzniklé po jiném předchozím léčení, nepředstavují kontraindikaci terapie paklitexelem.
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60 % pacientů, závažné byly u 13 % nemocných.
Lokální reakce v místě injekce se mohou v průběhu infuze projevit jako místní edém, bolestivost, erytém a indurace; příležitostně extravazace s následnou celulitidou a diskolorace kůže. Odlupování nebo drolení kůže bylo rovněž zaznamenáno, někdy ve vztahu k extravazaci. Vzácně byly zaznamenány případy lokální reakce v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu do jiného místa, tzv. "recall". Specifická terapie extravazací není v současné době známa.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky související s podáváním samotného paklitaxelu ve formě 3hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v rámci klinických studií).
Frekvence výskytu níže uvedených nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1000, <1/100), vzácné (≥1/10 000, <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000). Nežádoucí účinky popsané jaké "není známo" byly hlášeny během postmarketingového sledování paklitaxelu. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Infekce a infestace :
Velmi časté: infekce (hlavně močových cest a horních cest dýchacích) s ohlášenými případy úmrtí
Méně časté: septický šok
Není známo: sepse*, peritonitida*, pneumonie*
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anemie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
Vzácné : febrilní neutropenie*
Velmi vzácné: akutní myeloidní leukemie*, myelodysplastický syndrom*
Poruchy imunitního systému :
Velmi časté: méně závažné reakce přecitlivělosti (zarudnutí, exantém)
Méně časté: výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná urtikarie, zimnice, bolesti zad a hrudníku, tachykardie, bolesti břicha, bolesti končetin, pocení a hypertenze)
Vzácné : anafylaktická reakce*
Velmi vzácné: anafylaktický šok*
Poruchy metabolismu a výživy :
Velmi vzácné : anorexie*
Není známo : syndrom rozpadu tumoru*
Psychiatrické poruchy :
Velmi vzácné: stav zmatenosti*
Poruchy nervového systému :
Velmi časté: neurotoxicita (hlavně periferní neuropatie)
Vzácné: motorická neuropatie* (s výslednou méně závažnou distální slabostí)
Velmi vzácné : záchvaty grand mal*, autonomní neuropatie (projevující se paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí)*, encefalopatie*, křeče*, závratě*, ataxie*, bolesti hlavy*
Poruchy oka:
Velmi vzácné: poruchy zrakového nervu nebo zraku (scintilační skotom)* hlavně u pacientů léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené
Není známo : otok makuly*, fotopsie*, zakalení sklivce*
Poruchy ucha a labyrintu :
Velmi vzácné: ztráta sluchu*, ototoxicita*, tinitus*, vertigo*
Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie
Méně časté: infarkt myokardu, AV blok a synkopa, kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií,
Vzácné: srdeční selhání
Velmi vzácné : fibrilace síní*, supraventrikulární tachykardie*
Cévní poruchy:
Velmi časté : hypotenze
Méně časté: hypertenze, trombóza, tromboflebitida
Velmi vzácné: šok*
Není známo : flebitida*
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné: respirační selhání*, plicní embolie*, plicní fibróza*, intersticiální pneumonie*, dyspnoe*, pleurální výpotek*
Velmi vzácné : kašel*
Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté: průjem, zvracení, nauzea, zánět sliznic
Vzácné : střevní neprůchodnost*, perforace střev*, pankreatitida*, ischemická kolitida*
Velmi vzácné : mezenterická trombóza*, pseudomembranózní kolitida*, neutropenická kolitida*, ascites*, ezofagitida*, zácpa*
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: jaterní nekróza* a hepatoencefalopatie* (s hlášenými případy úmrtí u obou)
Poruchy kůže a podkožní tkáně :
Velmi časté: alopecie
Méně časté: přechodné a mírné změny na nehtech a kůži
Vzácné: pruritus*, vyrážka*, erytém*
Velmi vzácné : Stevens-Johnsonův syndrom*, epidermální nekrolýza*, erythema multiforme*, exfoliativní dermatitida*, urtikarie*, onycholýza* (pacient má během terapie nosit ochranné pomůcky proti slunečnímu záření na rukou a nohou)
Není známo : sklerodermie*
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně :
Velmi časté: artralgie, myalgie
Není známo : systémový lupus erythematosus*
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace :
Časté: reakce v místě vpichu (lokalizovaný edém, bolestivost, erytém, indurace, občas může extravazace vyústit až do celulitidy, kožní fibróza a nekróza)
Vzácné: horečka*, dehydratace*, astenie*, edém*, malátnost*
Vyšetření:
Časté: výrazné zvýšení hodnot AST (SGOT) a alkalické fosfatázy
Méně časté: výrazné zvýšení hodnot bilirubinu
Vzácné: zvýšení hodnot kreatininu v krvi*
*: jak bylo hlášeno v postmarketingovém sledování
U pacientů s karcinomem prsu užívajících paklitaxel jako adjuvantní léčbu po předcházející AC terapii byla zaznamenána neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea, zvracení a průjem častěji než u pacientek používajících samotnou AC léčbu. Frekvence těchto nežádoucích reakci je však shodná s použitím samotného paklitaxelu tak, jak bylo uvedeno v předchozí části.
Kombinovaná léčba
Následující údaje jsou převzaty ze dvou rozsáhlých studií primární chemoterapie karcinomu ovaria
(paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientek), ze dvou studií fáze III primární léčby metastazujícího karcinomu prsu: jedna testovaná kombinace s doxorubicunem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientek); druhá testovaná kombinace s trastuzumabem (paklitexel+ trastuzumab: 188 pacientek) a ze dvou studií fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientek) (viz bod 5.1).
V primární léčbě karcinomu ovaria formou 3hodinové infuze paklitaxelu s následným podáním cisplatiny se vyskytla neurotoxicita, artralgie, myalgie a hypersenzitivita častěji a byla závažnějšího charakteru než u pacientek léčených cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny. Myelosuprese se zdála být méně častá a méně závažná při léčbě paklitaxelem ve formě 3hodinové infuze s následným podáním cisplatiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny.
V průběhu primární chemoterapie metastazujícího karcinomu prsu se vyskytla neutropenie, anemie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečka a průjmy častěji a s větší intenzitou, než když se 3hodinová infuze paklitaxelu (220 mg/m2) podávala 24 hodin po doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytly méně často a byly méně závažné v režimu paklitaxel(220 mg/m2) / doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním FAC režimem. Použití kortikoidů může snižovat četnost a závažnost nauzei a zvracení při použití kombinace paklitaxel/doxorubicin.
Při podávání paklitaxelu v kombinaci s trastuzumabem ve formě 3hodinové infuze v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu se objevily následující nežádoucí účinky (bez ohledu na vztah k oběma přípravkům) častěji než při podání samotného paklitaxelu:
Selhání srdce (8% vs. 1%), infekce (46% vs. 27%), zimnice (42% vs. 4%), horečka (47% vs. 23%), kašel (42% vs. 22%), exantém (39% vs. 18%), artralgie (37% vs. 21%), tachykardie (12% vs. 4%), průjem (45% vs. 30%), hypertonie (11% vs. 3%), epistaxe (18% vs. 4%), akné (11% vs. 3%), herpes simplex (12% vs. 3%), náhodné poranění (13% vs. 3%), nespavost (25% vs. 13%), rýma (22% vs. 5%), sinusitida (21% vs. 7%) a reakce v místě vpichu (7% vs. 1%). Některé rozdíly ve frekvenci výskytu nežádoucích účinků mohou být způsobené rozdílnou délkou léčby a vyšším počtem pacientek léčených kombinací paklitaxel/trastuzumab v porovnání s aplikací samotného paklitaxelu. Poměr výskytu závažných reakcí při použití kombinace obou přípravků byl podobný jako při léčbě samotným paklitaxelem.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (≥ 20% snížení ejekční frakce levé komory) u 15% pacientů ve srovnání s 10% pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1% pacientů v obou ramenech paklitaxel/doxorubicin a ve standardním FAC rameni. Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientům, kteří byli v minulosti léčeni antracyklinem, vedlo k vyšší frekvenci a závažnosti výskytu srdečních dysfunkcí ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II 10% ve srovnání s 0%; NYHA třída III/IV 2% ve srovnání s 1%) a vzácně souviselo s fatálním průběhem (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti odpovídali na léčbu přiměřeně.
Radiační pneumonitida se vyskytla u pacientů současně léčených radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů je u pacientů s Kaposiho sarkomem kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích účinků obecně podobná jako u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii u jiných solidních nádorů.
Poruchy krve a lymfatického systému
lavním limitujícím faktorem toxické dávky byl útlum kostní dřeně. Neutropenie je nejdůležitější hematologická toxicita. V průběhu prvního terapeutického cyklu byla těžká neutropenie (< 500 buněk/mm3) pozorována u 20% pacientů. V průběhu celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39% pacientů. Neutropenie byla přítomna během > 7 dní u 41% a během 30-35 dní u 8% pacientů. U všech sledovaných pacientů byla pozorována během 35 dní. Incidence neutropenie stupně 4 přetrvávající déle než 7 dní byla 22%.
Febrilní neutropenie ve vztahu k paklitaxelu se vyskytla u 14% pacientů a u 1,3% léčebných cyklů. V průběhu podávání paklitaxelu byly zaznamenány 3 fatální septické episody (2,8%) vztahující se k podávání tohoto léku.
Trombocytopenie byla pozorována u 50% pacientů a těžká (< 50 000 buněk/mm3) byla u 9% pacientů. Pouze u 14% pacientů poklesl v průběhu léčby počet trombocytů pod 75 000 buněk/mm3 nejméně jednou. Krvácivé stavy se ve vztahu paklitaxelu vyskytly u < 3% pacientů, ale episody krvácení byly pouze lokalizované.
Anémie (Hb < 11 g/dl) byla pozorována u 61% pacientů a těžká anémie (Hb < 8 g/dl) u 10% pacientů. Nutnost krevních transfúzí si vyžadoval stav 21% pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest
Mezi pacienty (více než v 50% užívajících inhibitory proteáz) s normální jaterní funkcí mělo 28% zvýšenou hladinu bilirubinu, 43% zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44% zvýšenou hladinu AST. U každého z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1% případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)