salt:hasText
| - Losartan:
Bylo zjištěno, že rifampicin a flukonazol snižují hladiny aktivního metabolitu. Klinické důsledky této
interakce nebyly hodnoceny.
Stejně jako u jiných léků blokujících angiotensin II nebo jeho účinky může souběžné použití jiných
diuretik šetřících draslík (např. spironolakton, triamteren, amilorid), doplňků draslíku nebo doplňků
solí obsahujících draslík vést ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Souběžná medikace není vhodná.
Stejně jako u jiných léků ovlivňujících sekreci sodíku, může být snížena exkrece lithia. Proto by při
souběžném podávání solí lithia s antagonisty receptoru angiotensinu II měly být pečlivě monitorovány hladiny lithia v séru.
Pokud jsou antagonisté receptoru angiotensinu II podávány souběžně s nesteroidními antiflogistiky
NSAIDs, (tj. selektivní inhibitory COX-2, kyseliny acetylsalicylové v protizánětlivých dávkách a
neselektivními NSAIDs) může dojít ke snížení antihypertenzivního účinku. Souběžné používání
antagonistů angiotensinu II nebo diuretik a NSAID může vést ke zvýšení rizika zhoršení renální
funkce včetně možnosti akutního renálního selhání, zvýšení draslíku v séru, zejména u pacientů s již
nedostatečnou funkcí ledvin. Tato kombinace by měla být podávána s opatrností, zejména u starších
lidí. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a mělo by být zváženo monitorování renální funkce
po zahájení souběžné léčby, a poté v pravidelných intervalech.
U pacientů s existující renální dysfunkcí může souběžné podávání nesteroidních antiflogistik včetně
selektivních inhibitorů COX-2 s antagonisty receptoru angiotensinu II vést k dalšímu zhoršení renální
funkce. Tyto účinky jsou obvykle reverzibilní.
Další léky vyvolávající hypotenzi jako tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin:
Souběžné podávání s těmito léky, které snižují krevní tlak buď jako hlavní či vedlejší účinek, mohou
zvýšit riziko hypotenze.
Hydrochlorothiazid:
Při souběžném podávání s následujícími léky může dojít interakcím s thiazidovými diuretiky.
Alkohol, barbituráty, narkotika nebo antidepresiva:
Může dojít k zesílení ortostatické hypotenze.
Antidibetika (perorální antidiabetika a inzulín):
Léčba thiazidem může ovlivnit toleranci glukózy. Může být nutná úprava dávky antidiabetika.
Metformin by měl být používán s opatrností vzhledem k riziku laktátové acidózy vyvolané možným
funkčním renálním selháním v souvislosti s hydrochlorothiazidem.
Jiná antihypertenziva:
Aditivní účinek.
Pryskyřice cholestyramin a kolestipol:
Absorpce hydrochlorothiazidu je narušena v přítomnosti aniontových pryskyřic. Jednorázová dávka
cholestyraminu či kolestipolu váže hydrochlorothiazid a snižuje jeho absorpci z gastrointestinálního
traktu z 85 % (cholestyramin) a 43% (kolestipol).
Kortikosteroidy, ACTH:
Může dojít k zesílení deplece elektrolytů, zejména hypokalémie.
Presorické aminy (např. adrenalin):
Možné snížení odpovědi na presorické aminy, které však nebrání jeho použití.
Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin):
Možné zvýšení citlivosti vůči myorelaxanciu.
Lithium:
Diuretika snižují renální clearance lithia a ještě zvyšují riziko toxicity lithia; souběžné použití se
nedoporučuje.
Léky používané k léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol):
Může být nutná úprava dávky urikosurika, jelikož hydrochlorothiazid může zvýšit sérové hladiny
kyseliny močové. Může být nutné zvýšení dávky probenecidu nebo sulfinpyrazonu. Souběžné
podávání thiazidu může zvýšit výskyt hypersenzitivních reakcí na alopurinol.
Anticholinergika (např. atropin, biperiden):
Zvýšení biologické dostupnosti na thiazidová diuretika snížením gastrointestinální motility a rychlosti
vyprazdňování žaludku.
Cytotoxické léky (např. cyklofosfamid, metotrexát):
Thiazidy mohou snížit renální exkreci cytotoxických léčivých přípravků a zesílit jejich
myelosupresivní účinky.
Salicyláty:
V případě vysokých dávek salicylátů může hydrochlorothiazid zesílit toxické účinky salicylátů na
centrální nervový systém.
Methyldopa:
Ojediněle byla zaznamenána hemolytická anémie při souběžném použití hydrochlorothiazidu a
methyldopy.
Cyklosporin:
Souběžná léčba s cyklosporinem může zvýšit riziko hyperurikémie a komplikací typu dny.
Digitalisové glykosidy:
Hypokalémie nebo hypomagnesémie vyvolaná thiazidy může usnadnit nástup srdeční arytmie
vyvolané digitalisem.
Léčivé přípravky ovlivněné poruchou hladin draslíku v séru:
Periodické sledování sérové hladiny draslíku a EKG se doporučuje při podávání losartanu/hydrochlorothiazidu s léčivými přípravky ovlivněnými poruchou hladin draslíku v séru
(např. digitalisové glykosidy a antiarytmika) a s léčivými přípravky vyvolávajícími torsades de pointes
(ventrikulární tachykardie), přičemž predisponujícím faktorem pro torsades de pointes je hypokalémie:
antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid)
antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid)
některá antipsychotika (např. thioridazin, chlorpromazin, levomepromazin, trifluperazin,
cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol)
jiné (např. bepridil, cisaprid, difemanil, erytromycin IV, halofantrin, mizolastin, pentamidin,
terfenadin, vinkamid IV).
Vápenaté soli:
Thiazidová diuretika mohou zvýšit sérové hladiny vápníků kvůli snížení exkrece. Je-li nutno předepsat
doplňky vápníku, je nutno monitorovat sérové hladiny vápníku a adekvátně upravit dávkování
vápníku.
Ovlivnění laboratorních testů:
Vzhledem k účinku na metabolismus vápníku mohou thiazidy narušit testy parathyroidální funkce (viz
bod 4.4).
Karbamazepin:
Riziko symptomatické hyponatrémie. Je nutné klinické a biologické monitorování.
Jódové kontrastní látky:
V případě dehydratace vyvolané diuretikem je zvýšené riziko akutního renálního selhání, zejména při
vysokých dávkách jódových přípravků.
Před podáním je nutná rehydratace pacienta.
Amfotericin B (parenterální), kortikosteroidy, ACTH nebo stimulační laxativa nebo glycyrrhizin
(látka obsažená v lékořici):
Hydrochlorothiazid může zintenzivnit nerovnováhu elektrolytů, zejména hypokalémii.
(cs)
|