salt:hasText
| - Absorpce
Podle posouzení množství nezměněného diklofenaku a jeho hydroxymetabolitů v moči je diklofenak ve stejném množství uvolňován a vstřebáván stejně u Voltarenu retard tak jako u Voltarenu 50. Nicméně systémová dostupnost diklofenaku u Voltarenu retard podaného ve stejné dávce jako při podání Voltarenu 50 enterosolventních tablet je asi 82 % (pravděpodobně díky vylučovacímu poměru ovlivněnému "first pass“efektem). Výsledkem je pomalejší uvolňování léčivé látky a nižší vrcholové koncentrace než při podávání Voltarenu 50 enterosolventních tablet.
Středního vrcholu plazmatické koncentrace 0,5 µg/ml (1,6 µmol/l) je dosaženo přibližně za 4 hodiny po podání 100 mg.
Vliv potravy na systémovou dostupnost a vstřebávání Voltarenu retard není klinicky významý.
Naproti tomu střední vrchol plazmatické koncentrace 13 ng/ml (40 nmol/l) je zaznamenán po 24 hodinách po podání Voltarenu retard. Absorbované množství je v lineárním vztahu k velikosti dávky.
Jelikož asi polovina léčivé látky je metabolizována již v průběhu prvního prostupu játry ("first pass efekt"), je oblast pod koncentrační křivkou (AUC) po perorálním anebo rektálním podání jen asi poloviční, než když byla stejná dávka podána parenterálně.
Po opakovaném podání se farmakokinetické parametry nemění. Nebyla zjištěna žádná kumulace látky při dodržování doporučeného dávkovacího schématu a při zachovávání doporučených intervalů mezi jednotlivými dávkami.
Průměrná koncentrace je přibližně 22 ng/ml (70 nmol/l) při podávání dávky Voltarenu retard 100 mg jednou za den.
Distribuce
Diklofenak je vázán z 99,7 % na plazmatické bílkoviny, hlavně na albumin (99,4 %). Distribuční objem je 0,12 - 0,17 l/kg.
Diklofenak proniká do synoviální tekutiny, ve které byly naměřeny nejvyšší koncentrace za 2 - 4 hodiny po dosažení maximálních koncentrací v plazmě. Poločas eliminace ze synoviální tekutiny je 3 - 6 hodin. Dvě hodiny po dosažení maximálních plazmatických hladin je koncentrace léčivé látky vyšší v synoviální tekutině než v plazmě a zůstává zvýšena po dobu 12 hodin.
Biotransformace
Biotransformace diklofenaku probíhá částečně glukuronidací intaktní molekuly, ale hlavně jednorázovou a vícečetnou hydroxylací a methoxylací. Výsledkem celého procesu je vytvoření několika fenolických metabolitů (3'-hydroxy-, 4'hydroxy-, 5-hydroxy-, 4’,5-dihydroxy- a 3'-hydroxy-4'-methoxy diklofenaku), z nichž je většina následně přeměněna na glukuronidové konjugáty. Dva z těchto fenolických metabolitů jsou biologicky aktivní, ale v mnohem menší míře než diklofenak.
Vylučování
Celková systémová clearence diklofenaku z plazmy je 263 ( 56 ml/min. (průměrná hodnota ( SD).
Konečný plazmatický poločas je 1 až 2 hodiny. Čtyři z metabolitů, včetně dvou aktivních, mají také krátký poločas vylučování 1 až 3 hodiny. Jeden metabolit, 3'-hydroxy-4'-methoxydiklofenak, má mnohem delší poločas vylučování. Avšak tento metabolit je farmakologicky neúčinný.
Asi 60 % podané dávky je vyloučeno močí jako glukuronid konjugát intaktní molekuly a jako metabolity, z nichž je většina rovněž konvertována na glukuronid konjugát. Méně než 1 % je vyloučeno v nezměněné formě. Zbytek dávky je vyloučen ve formě metabolitů žlučí do stolice.
Charakteristika u pacientů
Nebyly pozorovány žádné na věku závislé významné rozdíly v absorpci, metabolizmu a vylučování léčivé látky.
U pacientů s poškozením ledvin nelze z kinetiky jednorázové dávky usuzovat na kumulaci nezměněné léčivé látky, pokud je použito obvyklé dávkovací schéma. Při clearance kreatininu menší než 10 ml/min. jsou teoretické steady-state plazmatické hladiny hydroxymetabolitů asi čtyřikrát vyšší než u zdravých jedinců. Nicméně metabolity jsou nakonec vyloučeny žlučí.
U pacientů s chronickou hepatitidou nebo nedekompenzovanou cirhózou jsou kinetika i metabolizmus diklofenaku stejné jako u pacientů bez jaterního onemocnění.
(cs)
|