salt:hasText
| - Potenciální toxicita kombinace valsartanu a hydrochlorothiazidu po perorálním podání byla zjišťována u potkanů a opic (kosmanů) ve studiích trvajících až šest měsíců. Neobjevily se žádné nálezy, které by vylučovaly použití terapeutických dávek u člověka.
Změny pozorované ve studiích chronické toxicity s kombinací látek jsou nejpravděpodobněji způsobené valsartanovou složkou. Toxikologicky cílovým orgánem byla ledvina a reakce byla výraznější u kosmanů než u potkanů. Kombinace vedla k poškození ledvin (k nefropatii s tubulární bazofilií, ke vzrůstu močoviny v krevní plazmě, plazmatického kreatininu a sérového draslíku, vzrůstům objemu moče a elektrolytů v moči od 30 mg/kg/d pro valsartan + 9 mg/kg/d pro hydrochlorothiazid u potkanů a 10 + 3 mg/kg/d u kosmanů) pravděpodobně cestou pozměněné renální hemodynamiky. Tyto dávky představují u potkanů 3,5-násobky maximální doporučené humánní dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. Tyto dávky představují u kosmanů 1,2-násobky maximální doporučené humánní dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. (Výpočty předpokládají perorální dávku 320 mg/den valsartanu v kombinaci s 25 mg/den hydrochlorothiazidu a hmotnost pacienta ).
Vysoké dávky kombinace valsartanu a hydrochlorothiazidu způsobovaly poklesy parametrů červené krevní složky (počet červených krvinek, hemoglobinu a hematokritu od 100 + 31 mg/kg/den u potkanů a 30 + 9 mg/kg/den u kosmanů). U potkanů tyto dávky představují trojnásobky a dvanáctinásobky maximální doporučené humánní dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. U kosmanů tyto dávky představují 3,5-násobky maximální doporučené humánní dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. (Výpočty předpokládají perorální dávku 320 mg/den valsartanu v kombinaci s 25 mg/den hydrochlorothiazidu a hmotnost pacienta ).
U kosmanů bylo pozorováno poškození žaludeční sliznice (od 30 + 9 mg/kg/den). Tato kombinace rovněž vedla k hyperplazii aferentních arteriol ledvin (při 600 + 188 mg/kg/den u potkanů a od 30 + 9 mg/kg/den u kosmanů). Tyto dávky představují u kosmanů 3,5-násobky maximální doporučené lidské dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. U potkanů tyto dávky představují 73-násobky maximální doporučené lidské dávky (MRHD) valsartanu respektive hydrochlorothiazidu při vyjádření v mg/m2. (Výpočty předpokládají perorální dávku valsartanu 320 mg/den v kombinaci s 25 mg/den hydrochlorothiazidu a hmotnost pacienta ).
Výše popsané účinky vyplývají z farmakologického působení vysokých dávek valsartanu (blokáda inhibice uvolňování reninu vyvolané angiotensinem II se stimulací buněk produkujících renin) a vyskytují se též v souvislosti s ACE inhibitory. Ukazuje se, že tyto nálezy nejsou relevantní pro použití terapeutických dávek valsartanu u lidí.
Kombinace valsartanu a hydrochlorothiazidu nebyla testována na mutagenitu, chromosomové zlomy nebo karcinogenitu, jelikož neexistuje žádný důkaz o interakci mezi těmito dvěma látkami. Tyto testy však byly prováděny odděleně s valsartanem a hydrochlorothiazidem a neposkytly žádný důkaz mutagenity, chromosomových zlomů nebo karcinogenity.
U potkanů vedly dávky valsartanu toxické pro matku (600 mg/kg/den) podané během posledních dnů gestace a laktace k nižšímu přežívání, nižším přírůstkům hmotnosti a opožděnému vývoji (oddělení ušního boltce a otevření ušního kanálu) u potomstva (viz bod 4.6). Tyto dávky podávané potkanům (600 mg/kg/den) jsou zhruba 18-násobkem maximální doporučené humánní dávky při vyjádření v mg/m2 (výpočty předpokládají perorální dávku 320 mg/den a hmotnost pacienta ). Podobné nálezy byly pozorovány pro valsartan/hydrochlorothiazid u potkanů a králíků. Ve studiích embryofetálního vývoje (Segment II) s valsartanem/hydrochlorothiazidem u potkanů a králíků nebyl nalezen žádný důkaz teratogenity; byla však pozorována fetotoxicita související s toxicitou pro matku.
(cs)
|