Reprodukční toxicita � Podávání ropinirolu březím samicím potkana v dávkách toxických pro samici vedlo ke snížení hmotnosti plodu po dávce 60 mg/kg/den (přibližně dvojnásobek AUC maximální dávky u lidí), ke zvýšení četnosti úmrtí plodu po dávce 90 mg/kg/den (přibližně trojnásobek AUC maximální dávky u lidí) a k malformaci prstů po dávce 150 mg/kg/den (přibližně 5-ti násobek AUC maximální dávky u lidí). Po dávce 120 mg/kg/den (přibližně čtyřnásobek AUC maximální dávky u lidí) nebyl pozorovaný u potkanů žádný teratogenní účinek a u králíků se nezjistila žádná známka ovlivnění vývoje.
Toxikologie � Toxikologický profil je určen hlavně farmakologickou aktivitou ropinirolu: změny chování, hypoprolaktinémie, snížení krevního tlaku a srdeční frekvence, ptóza a salivace. V dlouhodobé studii byla po nejvyšší dávce (50 mg/kg/den) pozorována degenerace sítnice jen u bílých potkanů, pravděpodobně související se zvýšenou expozicí světlu.
Genotoxicita � Genotoxicita nebyla v obvyklém souboru in vitro a in vivo testů pozorována.
Karcinogenita � Ve dvouletých studiích provedených na myších a potkanech v dávkách až 50 mg/kg/den nebyl u myší prokázán karcinogenní účinek. U potkanů byly jedinými lézemi souvisejícími s ropinirolem hyperplazie Leydigových buněk a testikulární adenom, které byly vyvolány hypoprolaktinemickým účinkem ropinirolu. Tyto léze se považují za druhově specifický jev a nepředstavují nebezpečí s ohledem na klinické používání ropinirolu.
Farmakologická studie bezpečnosti � V in vitro studiích bylo prokázáno, že ropinirol inhibuje prostoupení draslíku hERG kanálem. Hodnota IC50 je 5 krát vyšší než předpokládaná maximální plazmatická koncentrace u pacientů léčených maximální doporučenou dávkou (24 mg/den), viz bod 5.1.
(cs)