salt:hasText
| - Upozornění:
Cytarabin způsobuje útlum kostní dřeně. Léčba musí být zahájena opatrně u pacientů s již dříve existujícím léky vyvolaným útlumem kostní dřeně. Vyšetření kostní dřeně musí být pravidelně prováděno poté, co dojde k vymizení blastů z periferní krve.
Je nutné zajistit okamžitou dostupnost lékařských zařízení/přístrojů pro případ, že se vyskytnou komplikace v souvislosti s útlumem kostní dřeně, které mohou být fatální (infekce v důsledku granulocytopenie a jiné poruchy obranných mechanismů organizmu a sekundární hemoragie v důsledku trombocytopenie).
Při léčbě cytarabinem došlo k výskytu anafylaktických reakcí. Byl hlášen výskyt anafylaxe, která vedla k zástavě srdečních a plicních funkcí a vyžadovala resuscitaci pacienta. K této reakci došlo ihned po intravenózním podání cytarabinu.
Po podání cytarabinu v rámci experimentálních dávkovacích režimů byla hlášena závažná a v některých případech fatální toxicita CNS, GI a plic (odlišná od toxicity pozorované při konvenčních režimech léčby s cytarabinem). To zahrnovalo reverzibilní toxicitu rohovky, cerebrální a cerebelární dysfunkci, obvykle reverzibilní, somnolenci, konvulze, závažnou gastrointestinální ulceraci včetně pneumatosis cystoides intestinalis, která vede ke vzniku peritonitidy, sepsi, jaterní absces a pulmonární edém.
Cytarabin byl u zvířat karcinogenní. Při navrhování dlouhodobé léčby pacienta je třeba mít na paměti, že se může vyskytnout tomuto podobný účinek i u lidí.
Opatření:
Při farmakologicky navozeném útlumu kostní dřeně s počtem trombocytů pod 50000 nebo počtem polymorfonukleárních granulocytů pod 1000/mm3 je třeba zvážit přerušení nebo změnu terapie. Počty formovaných elementů periferní krve mohou i po přerušení léčby dále klesat a dosahovat nejnižších hodnot až po dobu pěti až sedmi dnů po vysazení léku. Je-li to nutné, lze terapii obnovit, pokud se objeví jednoznačné známky dosažení úpravy funkce kostní dřeně (doloženo opakovaným vyšetřením kostní dřeně). Pacienti, u nichž musel být lék vysazen do dosažení "normálních" hodnot periferního krevního obrazu, mohou uniknout kontrole.
Po konsolidaci vysokými dávkami cytarabinu, daunorubicinu a asparaginasy došlo u dospělých pacientů s akutní nelymfocytární leukemií ke vzniku periferní motorické a senzorické neuropatie.
Pacienti léčení vysokými dávkami cytarabinu mají být sledováni z důvodu možného výskytu neuropatie, jelikož může být nutné změnit léčebný režim, aby se předešlo nevratným neurologickým poruchám.
Po léčbě vysokými dávkami cytarabinu došlo k závažné a v některých případech k fatální pulmonální toxicitě, k syndromu respirační tísně dospělých (adult respiratory distress syndrome) a k pulmonálnímu edému.
Pokud jsou intravenózní dávky podány rychle, pacienti pravidelně trpí nevolností a mohou i zvracet po dobu několika hodin po podání dávky. V případě, že jsou dávky podány infuzí, jsou tyto projevy obvykle mírnější.
Abdominální bolest (peritonitida) a kolitida, u které je výsledek guajakového testu pozitivní, spolu s neutropenií a trombocytopenií byly hlášeny u pacientů léčených běžnými dávkami cytarabinu v kombinaci s jinými léky. Pacienti klinicky odpovídali na neoperativní léčbu.
Opožděná progresivní vzestupná paralýza vedoucí k úmrtí byla hlášena u dětí s akutní myeloidní leukemií (AML) po intravenózním podání cytarabinu v běžných dávkách v kombinaci s jinými léky.
Jak hepatální, tak renální funkce musí být během léčby cytarabinem sledovány. U pacientů s již existujícím poškozením jater smí být cytarabin podán pouze se zvláštní opatrností.
U pacientů léčených cytarabinem musí být pravidelně prováděny kontroly kostní dřeně, funkce jater a ledvin.
Stejně jako jiné cytotoxické léky může i cytarabin způsobit hyperurikemii jako důsledek rychlé lýzy neoplastických buněk. Lékař musí sledovat u pacienta hladinu kyseliny močové v krvi a připravit se na taková podpůrná nebo farmakologická opatření, která mohou být nezbytná pro řešení tohoto problému.
Imunosupresivní účinky/zvýšená citlivost k infekcím.
Podání živých nebo živých atenuovaných vakcín pacientům se sníženou funkcí imunitního systému z důvodu podávání cytostatik, zahrnujících cytarabin, může vést k závažným nebo fatálním infekcím. Pacienti léčení cytarabinem nesmí být vakcinováni živou vakcínou. Usmrcené nebo inaktivované vakcíny mohou být podány; klinická odpověď pacienta na tyto vakcíny může být však snížená.
Vysoké dávky: Riziko nežádoucích účinků postihujících CNS je vyšší u pacientů, kteří již dříve podstoupili léčbu CNS, jako je intratekální chemoterapie nebo radiační terapie.
Je nezbytné se vyhnout současné transfuzi granulocytů, jelikož byla hlášena respirační nedostatečnost.
Po léčbě experimentálními vysokými dávkami cytarabinu v kombinaci s cyklofosfamidem jako přípravě na transplantaci kostní dřeně, byly hlášeny případy kardiomyopatie s následným úmrtím.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v dávce, tj. je v podstatě „bez sodíku“.
(cs)
|