salt:hasText
| - Upozornění
Nasazení antiepileptika může být u pacientů vzácně následováno novým vzestupem záchvatů nebo rozvojem nových typů záchvatů.
Byly zaznamenány případy jaterních poškození, které mohou být fatální. Pacienti s nejvyšším rizikem jsou kojenci a děti mladší 3 let s těžkou epilepsií, obzvlášť pacienti s mentální retardací, s mozkovými lézemi, degenerativním nebo metabolickým onemocněním genetického původu nebo s anamnézou jaterního onemocnění. V této skupině pacientů je třeba natrium-valproát podávat se zvláštní péčí a ve formě monoterapie. Souběžná léčba jinými antiepileptiky riziko zvyšuje. Jestliže se objeví současně hepatitida a pankreatitida, riziko fatálního konce je zvýšené. Většina případů hepatotoxicity je pozorována během prvních 6 měsíců léčby, obvykle během 2. až 12. týdne. U dětí starších než 3 roky je incidence hepatotoxicity signifikantně redukována a dále s věkem se postupně snižuje.
Ještě před započetím léčby by měla být odebrána detailní osobní a rodinná anamnéza a laboratorní testy, zvlášť s ohledem na metabolické poruchy, hepatopatii, pankreatické onemocnění a koagulopatie. Je třeba pravidelně monitorovat klinické podmínky a laboratorní parametry, obzvlášť během prvních 6-ti měsíců léčby (viz také bod Laboratorní monitorování).
Včasná diagnóza hepatotoxicity je založena na klinickém obraze. Obzvlášť je třeba vzít v úvahu následující příznaky a projevy, které mohou předcházet žloutenku. Pacienty a/nebo jejich rodiny je třeba informovat aby okamžitě vyhledali lékařské ošetření, rozvinou-li se u nich příznaky naznačující hepatotoxicitu:
Nespecifické obecné příznaky a projevy (obvykle s náhlým začátkem), jako je ospalost, astenie, zmatenost, neklid, anorexie, bolest břicha, zvracení, averze vůči známému jídlu nebo kyselině valproové, sklon ke krvácení a edém.
Rekurence epileptických záchvatů navzdory důkladnému dodržování léčby.
V případě podezření na hepatotoxicitu se klinická vyšetření a příslušné laboratorní testy mají provést ihned. Jelikož krevní parametry nemusí být nutně abnormální u všech případů, a rovněž parametry jaterních enzymů mohou být u izolovaných případů zvýšeny nezávisle na přítomnosti jaterního poškození, je za účelem jejich vyhodnocení nutné brát na zřetel osobní anamnézu a klinický obraz. V případě podezření na hepatotoxicitu je nutno okamžitě ukončit léčbu natrium-valproátem. �
Byly hlášeny případy akutní pankreatitidy, které mohou být fatální. Tyto případy nejsou závislé na věku a trvání léčby. Pankreatitida s nepříznivým dopadem je zpravidla sledována u malých dětí, u pacientů s těžkou epilepsií, mozkovými lézemi nebo při multilékové antiepileptické terapii. Současné selhání jater zvětšuje riziko fatálního konce.
Pacienty a/nebo jejich rodiny je třeba informovat, aby okamžitě vyhledali lékařské ošetření, rozvinou-li se u nich příznaky naznačující pankreatitidu (jako například bolest břicha, nevolnost a zvracení). �U pacientů s příznaky naznačujícími pankreatitidu je třeba provést lékařské vyšetření včetně vyšetření hladiny lipázy a/nebo amylázy v séru. Je-li podezření na pankreatitidu, je nutno okamžitě ukončit léčbu natrium-valproátem.
Během léčby antiepileptiky v některých indikacích byl u některých pacientů hlášen výskyt sebevražedných představ a chování. Meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik ukázala na mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u natrium-valproátu
Proto by měli být pacienti pečlivě sledováni s ohledem na výskyt sebevražedných představ a chování a měla by být zvážena vhodná léčba. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu sebevražedných představ nebo chování mají vyhledat lékařskou pomoc
Opatrnost při používání
Pacienti se známým nebo suspektním defektem enzymu cyklu urey
Natrium-valproát zvyšuje riziko hyperamonemie u pacientů s poruchou funkce cyklu urey a u těchto pacientů by se mělo léčbě valproátem zamezit. Před zahájením léčby je třeba provést zhodnocení poruch cyklu močoviny u pacientů s anamnézou: 1) nevysvětlené letargie nebo komatu nebo zvýšené hladiny amoniaku v séru; 2) nevysvětlených hepatogastrointestinálních symptomů (anorexie, zvracení, epizody cytolýzy); 3) rodinná anamnéza novorozenecké smrti nebo smrti v dětském věku. Jestliže se objeví symptomy jako apatie, somnolence, zvracení nebo hypotenze, nebo je-li zvýšená frekvence záchvatů, je třeba změřit hladinu amoniaku a natrium-valproátu v séru a podle potřeby se má léčba ukončit nebo redukovat dávka přípravku.
Laboratorní monitorování
Laboratorní testy reflektující hepatální a pankreatické funkce a krevní srážlivost je nutno provést před začátkem léčby spolu s jinými rutinními testy. Čtyři týdny po začátku léčby je třeba laboratorní testy znovu zkontrolovat, se stanovením kompletního krevního obrazu včetně trombocytů, koagulačních parametrů, aminotransferáz, alkalické fosfatázy, bilirubinu a amyláz. Ohledně funkce jater jsou nejvýznamnější testy zjišťující syntézu proteinů, zejména hladinu protrombinu. Dále je třeba vzít v úvahu změny fibrinogenu, dalších koagulačních faktorů, bilirubinu a jaterních enzymů.
Když nejsou nalezeny abnormality nebo jsou nalezeny pouze minimální změny v laboratorních parametrech u jinak klinicky zdravých pacientů, další laboratorní vyšetření se nepožadují. Doporučuje se kontrolovat klinický stav a laboratorní parametry v měsíčních intervalech během prvních 6 měsíců léčby.
Jestliže se u jinak klinicky zdravých pacientů projeví významně abnormální laboratorní parametry, testy je třeba zopakovat třikrát v maximálních intervalech dvou týdnů, a potom jednou za měsíc až do 6. měsíce léčby. O přerušení léčby by se mělo vážně uvažovat, pokud se transaminázy (AST/ALT) zvýší 3 x nad horní limit běžného rozsahu, přestože se neobjeví žádné klinické příznaky. Jsou-li nalezeny abnormální laboratorní parametry u pacientů s klinickými příznaky, léčba se má ihned přerušit.
Obecně se po 12-ti měsících léčby bez abnormálních nálezů považuje za dostatečné provést 2-3 kontrolní vyšetření ročně.
Hematologické testy (kompletní krevní obraz včetně trombocytů, doby krvácení a koagulačních analýz) je třeba navíc provést před chirurgickým zákrokem, stomatologickým zákrokem a v případě hematomu nebo spontánního krvácení (viz bod 4.8). Když je počet trombocytů opakovaně nižší než 100 x 10 9/l nebo objeví-li se krvácení, doporučuje se snížit dávku natrium-valproátu. V případě závažného krvácení nebo významného poklesu trombocytů je nutno uvážit vysazení natrium-valproátu.
V případě současného podávání antagonistů vitaminu K se doporučuje důkladné monitorování INR.
Okamžité vysazení léčby je nutno uvážit, pokud dojde k výskytu kteréhokoli z těchto příznaků:�nevysvětlené zhoršení celkového stavu, klinické známky poruchy jater a/nebo slinivky, poruchy koagulace, více než 2- až 3-násobné zvýšení ALT nebo AST i bez klinických příznaků (je třeba vzít v úvahu indukci jaterních enzymů současně podávanými léčivými přípravky), středně silné (1- až 1,5-násobné) zvýšení ALT nebo AST doprovázené akutní horečnatou infekcí, výrazné zhoršení koagulačních parametrů, výskyt na dávce nezávislých nežádoucích účinků.
Děti
U kojenců a dětí do 3 let je třeba pečlivě zhodnotit terapeutickou hodnotu ve vztahu k riziku hepatotoxicity a pankreatitidy. V této věkové skupině se doporučuje užívání natrium-valproátu v monoterapii. Je třeba zamezit současnému užívání salicylátových derivátů, zejména u dětí, kvůli zvýšenému riziku hepatotoxicity a hemorhagie (viz bod 4.5).
Váhový přírůstek
Natrium-valproát obvykle způsobuje váhový přírůstek, který může být výrazný a progresivní. Všechny pacienty je třeba upozornit na toto riziko při zahajování léčby a měli by přijmout vhodnou strategii na minimalizaci přírůstku hmotnosti.
Ženy a dospívající dívky
Plodné ženy mají být před zahájením užívání natrium-valproátu upozorněny specialisty o potencionálních teratogenních rizicích pro fétus (viz bod 4.6). Existují údaje nasvědčující, že natrium-valproát může zvyšovat riziko syndromu polycystických ovarií (viz bod 4.8).
Pacienti s poruchou kostní dřeně
Pacienti s existující poruchou kostní dřeně musí být důkladně monitorováni.
Systémový lupus erythematosus
Pacientům se systémovým lupus erytematosus se léčivé přípravky obsahující kyselinu valproovou mají podávat pouze po pečlivém přehodnocení rizika a přínosu, ačkoli reakce imunitního systému se vyskytují pouze vzácně.
Pacienti se suspektní ketoacidózou
Protože natrium-valproát je částečně vylučován ve formě ketonových částic, může způsobit falešnou pozitivní reakci v močových testech na ketózu.
Renální poškození
U pacientů s renálním poškozením se doporučuje vzít v úvahu zvýšené sérové koncentrace nevázané formy kyseliny valproové, a podle toho snížit dávku.
HIV pozitivní pacienti
Existují určité studie in vitro , které nasvědčují, že natrium-valproát může stimulovat replikaci HIV, ale ve studiích s periferními krevními mononukleáry subjektů infikovaných HIV natrium-valproát neměl účinky podobné mitogenu na indukci replikace HIV. Tento efekt nebyl potvrzen in vivo u lidí. Nicméně doporučuje se brát tyto závěry v úvahu při rutinním stanovování virové zátěže u HIV pozitivních pacientů, užívajících natrium-valproát.
Pacienty je třeba upozornit, že skleněná lahvička obsahuje vysoušedlo, které se nesmí polykat.
Použití s karbapenemy
Současné podávání kyseliny valproové/natrium valproátu a karbapenemů není doporučeno (viz bod 4.5).
(cs)
|