| salt:hasText
| - Absorpce
Apo-Rabeprazol je enterosolventní tabletová forma sodné soli rabeprazolu. Tato léková forma je nezbytná vzhledem k tomu, že rabeprazol je nestálý v kyselém prostředí. K absorpci dochází až poté, co tableta opustí žaludek. Absorpce je rychlá, vrcholových plazmatických hladin rabeprazolu je dosaženo přibližně za 3,5 hod. po podání 20 mg dávky. Vrcholové plazmatické koncentrace (Cmax) a AUC jsou v dávkovacím rozmezí 10 – 40 mg lineární. Absolutní biologická dostupnost perorální dávky 20 mg (v porovnání s intravenózním podáním) je asi 52 % vzhledem k presystémovému metabolismu, ke kterému z velké části dochází. Biologická dostupnost zřejmě neroste s opakovaným podáním. U zdravých jedinců je plazmatický poločas přibližně 1 hodina (rozptyl 0,7 – 1,5 hod.) a celková tělesná clearance se odhaduje na 283 ± 98 ml/min. Nebyly zjištěny klinicky významné interakce s jídlem. Na absorpci sodné soli rabeprazolu nemají vliv strava ani denní doba podání.
Distribuce v organismu
U člověka se asi 97 % rabeprazolu váže na plazmatické proteiny.
Biotransformace
Sodná sůl rabeprazolu, stejně jako ostatní členové třídy inhibitorů protonové pumpy, se metabolizuje pomocí jaterního systému metabolizace léků cytochromu P450 (CYP450). Studie in vitro s lidskými jaterními mikrosomy naznačily, že sodná sůl rabeprazolu je metabolizována isoenzymy CYP450 (CYP2C19 a CYP3A4). V těchto studiích, v koncentracích předpokládaných v lidské plazmě, rabeprazol neindukuje ani neinhibuje CYP3A4. I když studie in vitro nemusí vždy být prediktivní pro stav in vivo, tyto nálezy naznačují, že se nepředpokládá interakce mezi rabeprazolem a cyklosporinem. Hlavními metabolity u člověka jsou thioeter (M1) a karboxylová kyselina (M6) a minoritní metabolity, zjištěné v nižších koncentracích, jsou sulfon (M2), desmetyl-thioeter (M4) a konjugát merkapturové kyseliny (M5). Pouze desmetylový metabolit (M3) má malou antisekreční aktivitu, tento metabolit však není v plazmě přítomen.
Eliminace z organismu
Po jednorázovém podání 20 mg sodné soli rabeprazolu značené 14C nebylo do moči vyloučeno žádné množství nezměněného léku. Močí se vyloučilo přibližně 90 % dávky, a to zejména jako dva metabolity: konjugát merkapturové kyseliny (M5) a karboxylová kyselina (M6), a dále dva neznámé metabolity. Zbytek podané dávky byl zjištěn ve stolici.
Pohlaví
Po úpravě na tělesnou hmotnost a výšku nebyly po podání jednorázové dávky 20 mg rabeprazolu zjištěny u farmakokinetických parametrů významné rozdíly mezi pohlavími.
Porucha funkce ledvin
U pacientů se stabilním terminálním selháním ledvin vyžadujícím chronickou hemodialýzu (clearance kreatininu ≤5 ml/min/1,73 m2) bylo rozdělení rabeprazolu velmi podobné jako u zdravých dobrovolníků. AUC a Cmax byly u těchto pacientů asi o 35 % nižší než odpovídající parametry u zdravých dobrovolníků. Průměrný poločas rabeprazolu byl u zdravých dobrovolníků 0,82 hodin, u pacientů během hemodialýzy byl 0,95 hodiny a po dialýze 3,6 hodin. Clearance léku u pacientů s onemocněním ledvin vyžadujícím chronickou hemodialýzu byl přibližně dvojnásobný než u zdravých dobrovolníků.
Porucha funkce jater
Po jednorázovém podání 20 mg rabeprazolu pacientům s chronickým mírným až středně těžkým postižením funkce jater byla AUC dvojnásobná a došlo k 2-3násobnému zvýšení poločasu rabeprazolu v porovnání se zdravými dobrovolníky. Při podávání dávky 20 mg denně po dobu 7 dní se však AUC zvýšila pouze 1,5x a Cmax pouze 1,2x.Poločas rabeprazolu u pacientů s poruchou funkce jater byl 12,3 hodin v porovnání s 2,1 hodinami u zdravých dobrovolníků. Farmakodynamická odpověď (kontrola žaludečního pH) byla u obou skupin klinicky srovnatelná.
Starší pacienti
Eliminace rabeprazolu byla u starších pacientů poněkud snížená. Po podávání sodné soli rabeprazolu
v dávce 20 mg denně po dobu 7 dní byla AUC přibližně dvojnásobná, Cmax se zvýšila o 60 % a t½ se zvýšil přibližně o 30 % v porovnání s hodnotami u mladých zdravých dobrovolníků. Nicméně nebyla zjištěna akumulace rabeprazolu.
Polymorfismus CYP2C19
Po podávání rabeprazolu v dávce 20 mg denně po dobu 7 dní měli pomalí metabolizéři CYP2C19 hodnoty AUC 1,9x vyšší a t½ 1,6x vyšší, než byly odpovídající parametry u rychlých metabolizérů, přičemž Cmax se zvýšila pouze o 40 %.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)