| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, ATC kód: N06AB06
Sertralin je silným a specifickým inhibitorem neuronálního zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) in vitro , což se odráží v potenciaci účinků serotoninu sertralinem u zvířat. Má jen velmi slabé účinky na neuronální zpětné vychytávání noradrenalinu a dopaminu. V klinických dávkách sertralin blokuje vychytávání serotoninu lidskými trombocyty. V experimentálních studiích u zvířat sertralin neměl stimulační, sedativní, anticholinergní ani kardiotoxické účinky. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků sertralin nepůsobil sedaci ani nenarušoval psychomotorickou výkonnost. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání serotoninu nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Sertralin nemá afinitu k muskarinovým (cholinergním), serotoninovým, dopaminovým, adrenergním, histaminovým, GABA- ani benzodiazepinovým receptorům. Chronické podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down-regulací noradrenalinových receptorů v mozku, což bylo zjištěno i u jiných klinicky účinných antidepresiv a antiobsesivních léčiv.
Nebylo prokázáno, že by sertralin měl potenciál k abúzu. V placebem kontrolované, dvojitě zaslepené, randomizované studii, která u lidí porovnávala náchylnost k abúzu sertralinu, alprazolamu a dextroamfetaminu, sertralin nenavodil subjektivně příjemné účinky, které by mohly svědčit o jeho potenciálu k abúzu. Naproti tomu alprazolam i dextroamfetamin vykázaly významně vyšší hodnocení než placebo v parametrech obliby léku, euforie a potenciálu k abúzu. Sertralin nenavodil ani stimulaci a úzkost jako dextroamfetamin, ani sedaci a narušení psychomotoriky jako alprazolam. Sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač u makaků trénovaných k samopodávání kokainu, ani v jiném experimentu u makaků nedokázal nahradit dextroamfetamin ani pentobarbital ve funkci rozlišovacího podnětu.
Klinické studie
Velká depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, u kterých se dostavila terapeutická odpověď do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze se sertralinem v dávkách 50-200 mg/den. Tito pacienti (n=295) byli randomizováni k pokračování po dobu 44 týdnů dvojitě zaslepeným způsobem buď v léčbě sertralinem v dávkách 50-200 mg/den, nebo v užívání placeba. V porovnání s placebovou skupinou byl u pacientů léčených sertralinem pozorován statisticky významně nižší podíl osob s relapsem. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří ukončili studii, byla 70 mg/den. Podíl respondérů (definovaných jako pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) byl 83,4 % v sertralinové skupině a 60,8 % v placebové skupině.
Posttraumatická stresová porucha
Sloučená data ze tří studií u posttraumatické stresové poruchy v obecné populaci poskytla informace o nižším podílu nemocných s dosaženou odpovědí na léčbu (respondérů) u mužů než u žen. Ve dvou pozitivních studiích v obecné populaci byly podobné podíly mužských a ženských respondérů na sertralin versus placebo (ženy: 57,2% versus 34,5 %; muži: 53,9 % versus 38,2 %). Počty podle pohlaví v úhrnné analýze studií v obecné populaci byly 184 mužů a 430 žen, a tudíž výsledky u žen mají větší vypovídací schopnost, přičemž u mužů byly odlišné některé výchozí parametry (častější látková závislost, delší trvání poruchy, zdroj traumatu atd.), které korelují se sníženým účinkem.
Obsedantně-kompulzivní porucha u pediatrických pacientů
Účinnost a bezpečnost sertralinu (50-200 mg/den) byla hodnocena v ambulantní léčbě nedepresivních dětí (ve věku od 6 do 12 roků) a dospívajících (ve věku od 13 do 17 roků) s obsedantně-kompulzivní poruchou. Po jednom týdnu jednoduše zaslepeného placebového úvodu byli pacienti randomizováni ke dvanáctitýdenní léčbě flexibilními dávkami sertralinu nebo k užívání placeba. U dětí (ve věku od 6 do 12 roků) se začínalo dávkováním 25 mg denně. Pacienti léčení sertralinem vykázali významně větší zlepšení než pacienti užívající placebo ve stupnici CY-BOCS (Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale) (p =0,005), stupnici NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019) jakož i ve stupnici CGI Improvement Scale (p =0,002). Kromě toho byl zjištěn oproti placebové skupině trend k většímu zlepšení v sertralinové skupině ve stupnici CGI Severity Scale (p=0,089). Ve stupnici CY-BOCS činilo v placebové skupině průměrné výchozí skóre 22,25 ± 6,15 a dosaženo bylo průměrné změny -3,4 ± 0,82, zatímco v sertralinové skupině činilo průměrné výchozí skóre 23,36 ± 4,56 a dosaženo bylo průměrné změny -6,8 ± 0,87. V post-hoc analýze, podíl respondérů, definovaných jako nemocní s 25% nebo větším snížením skóre CY-BOCS (primárního parametru účinnosti) na konci léčby oproti výchozí hodnotě, činil 53 % pacientů léčených sertralinem, v porovnání s 37 % pacientů užívajících placebo (p=0,03).
Pro tyto pediatrické pacienty chybějí údaje o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti.
Pro děti mladší 6 roků nejsou k dispozici žádné údaje.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)