| salt:hasText
| - Při kombinaci propafenon‑hydrochloridu s lokálními anestetiky (např. při implantaci kardiostimulátorů nebo u chirurgických a dentálních výkonů) a dalšími léčivy, která působí inhibičně na tepovou frekvenci srdce a/nebo kontraktilitu myokardu (např. betablokátory, tricyklická antidepresiva), může dojít k zesílení nežádoucích účinků.
Současné podávání propafenon‑hydrochloridu s léky metabolizovanými CYP2D6 (jako například venlafaxin) může vést ke zvýšeným hladinám těchto léků.
V průběhu léčby propafenon‑hydrochloridem bylo zaznamenáno zvýšení koncentrací propranololu, metoprololu, desipraminu, cyklosporinu, teofylinu a digoxinu v plazmě nebo krvi.
Hladinu propafenon‑hydrochloridu mohou zvyšovat látky inhibující aktivitu enzymů CYP2D6, CYP1A2, CYP3A4, např. ketokonazol, cimetidin a chinidin, erythromycin a grapefruitová šťáva.
Je-li propafenon‑hydrochlorid podáván společně s inhibitory těchto enzymů, musí být zajištěno pečlivé monitorování pacientů a v případě potřeby musí dojít i k úpravě dávkování.
Současné podávání dávky ritonaviru a propafenon‑hydrochloridu je kontraindikováno pro možnost zvýšení plazmatických koncentrací (viz bod 4.3).
Kombinovaná terapie amiodaronu s propafenon‑hydrochloridem může ovlivnit vedení vzruchu
a repolarizaci a může vést k potencionálně proarytmickým abnormalitám. Je nutné upravit dávkování obou látek v závislosti na terapeutické odpovědi.
Během současného užívání propafenonu a lidokainu nebyl pozorován žádný výrazný dopad na farmakokinetiku těchto léků. Avšak při současném užívání propafenon‑hydrochloridu a intravenózního lidokainu bylo pozorováno zvýšené riziko nežádoucích účinků na centrální nervový systém působením lidokainu.
Jelikož fenobarbital je známým induktorem CYP3A4, může jeho současné užívání s propafenonem vést ke snížení antiarytmického účinku propafenonu v důsledku poklesu plasmatických hladin propafenonu. Proto má být během současného chronického užívání fenobarbitalu monitorována odpověď na terapii propafenon‑hydrochloridem.
Současné podávání propafenon‑hydrochloridu a rifampicinu může snižovat antiarytmickou účinnost propafenonu. K tomu dochází z důvodu snížení jeho plazmatické koncentrace.
Jelikož propafenon‑hydrochlorid může zvyšovat účinek perorálních antikoagulancií (např. fenprokumonu, warfarinu) a tím vést k prodloužení protrombinového času, doporučuje se pečlivé monitorování srážlivosti krve u pacientů, kteří tato léčiva ve vzájemné kombinaci užívají. Pokud je to třeba, mají být upraveny dávky těchto léčiv.
Ke zvýšení plasmatických hladin propafenonu může dojít při současném užívání propafenon-hydrochloridu spolu s SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), jako je fluoxetin a paroxetin. Současné podávání propafenon‑hydrochloridu a fluoxetinu u rychlých metabolizátorů vede u S‑propafenonu k vzrůstu Cmax o 39% a AUC o 50% a u R-propafenonu k vzrůstu Cmax o 71% a AUC o 50%.
K dosažení požadované terapeutické odpovědi mohou být dostatečné nižší dávky propafenonu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)