| salt:hasText
| - Před zahájením léčby zopiklonem je třeba se zaměřit na jakoukoliv základní příčinu nespavosti.
Závislost
Použití benzodiazepinů a látek na bázi benzodiazepinů může vést k fyzické a psychické závislosti na tyto přípravky. Riziko závislosti se zvyšuje při vyšší dávce a delším období léčby. Riziko závislosti je také vyšší u pacientů s anamnézou alkoholového nebo lékového abúzu nebo těch, kteří trpí významnou poruchou osobnosti. Pokud dojde k fyzické závislosti, bude náhlé přerušení léčby doprovázeno příznaky z vysazení. Mohou se projevovat jako bolesti hlavy, bolesti svalů, extrémní úzkost, napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V těžkých případech se mohou objevit následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, tupost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk nebo fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty. Byly hlášeny vzácné případy abúzu.
Rebound insomnie
Po přerušení léčby benzodiazepinem nebo látkami na bázi benzodiazepinů se může objevit dočasný syndrom, při němž se příznaky, které vedly k léčbě benzodiazepinem nebo látkami na bázi benzodiazepinů vracejí v ještě závažnější formě. Tento syndrom může být doprovázen jinými reakcemi, mezi něž patří změny nálady, úzkost a neklid. Vzhledem k tomu, že riziko příznaků
z vysazení nebo rebound příznaků je větší po rychlém přerušení léčby, doporučuje se snížit dávku postupně.
Doba trvání léčby
Doba trvání léčby by měla být co nejkratší (viz Dávkování a způsob podání), ale nikoliv delší než 4 týdny, včetně procesu snižování dávky. Toto období se může překračovat pouze po přehodnocení stavu pacienta. Může být přínosné na začátku léčby pacienta informovat, že léčba bude mít krátké trvání, a vysvětlit mu přesně, jak snížit postupně dávku. Také je důležité pacientovi zmínit možnost vzniku rebound fenoménu, aby se minimalizovaly jakékoliv obavy ze vzniku takových příznaků během období snižování dávky. V případě benzodiazepinů a látek na bázi benzodiazepinů s krátkodobým účinkem se ukazuje, že se příznaky z vysazení mohou objevovat v průběhu dávkovacího intervalu, zejména pokud je dávka vysoká.
Tolerance
Hypnotický účinek krátkodobě působících benzodiazepinů a látek na bázi benzodiazepinů se může snížit po opakovaném použití po dobu několika týdnů. U zopiklonu se však nevyskytla žádná výrazná tolerance během maximálního léčebného období trvajícího 4 týdny.
Anterográdní amnézie
Benzodiazepiny a látky na bázi benzodiazepinů mohou způsobovat anterográdní amnézii, zejména několik hodin po užití přípravku. Za účelem snížení rizika by měli pacienti zajistit, že budou schopni mít nepřerušený spánek po dobu 7 – 8 hodin (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
Psychiatrické a "paradoxní“ reakce
Je známo, že reakce, jako je neklid, agitace, podrážděnost, agrese, bludy, výbuchy zlosti, noční můry, halucinace, psychózy, nevhodné chování a další poruchy chování se mohou objevit během použití benzodiazepinů a látek na bázi benzodiazepinů. Pokud k tomu dojde, je třeba podávání léčivého přípravku ukončit. Riziko těchto reakcí je vyšší u dětí a starších osob.
Somnambulismus a související chování
Náměsíčnictví a další související chování, jako je „řízení ve spánku“, příprava a konzumace jídla nebo telefonování s amnézií na událost, byly hlášené u pacientů, kteří užili zopiklon a kteří nebyli zcela probuzeni. Požití alkoholu a dalších léků působících depresivně na CNS spolu se zopiklonem pravděpodobně zvyšuje riziko takového chování, stejně jako použití zopiklonu při dávkách převyšujících maximální doporučenou dávku. Ukončení podávání zopliklonu by se mělo zvážit u pacientů, kteří takové chování udávají (viz bod 4.5).
Zvláštní skupiny pacientů
Pro starší osoby: viz Dávkování a způsob podání. Nižší dávka je doporučena pacientům s chronickou respirační insuficiencí v důsledku rizika deprese dýchání. Benzodiazepiny a látky na bázi benzodiazepinů nejsou vhodné pro léčbu pacientů s těžkou jaterní insuficiencí, protože mohou podpořit vznik encefalopatie. Benzodiazepiny a látky na bázi benzodiazepinů nejsou doporučené jako primární léčba psychóz. Benzodiazepiny a látky na bázi benzodiazepinů by se neměly používat jako výhradní léčba deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u takových pacientů může dojít k sebevraždě). Benzodiazepiny a látky na bázi benzodiazepinů by se měly podávat s extrémní opatrností u pacientů se zneužíváním alkoholu nebo léků v anamnéze.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými hereditárními problémy, jako jsou intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo malabsorpce glukózy a galaktózy by neměli tento léčivý přípravek užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)