salt:hasText
| - Před podáním vakcíny dětem ve druhém roce života a po dovršení dvou let věku je třeba zkontrolovat oficiální doporučení pro imunizaci dětí, protože daná kombinace antigenů nemusí být považována za vhodnou a/nebo nezbytnou po dokončení základní imunizace.
Před imunizací
Stejně jako u všech ostatních injekčně podávaných vakcín je třeba mít k dispozici pro okamžité použití vhodné léky a lékařský dohled pro případ vzácně se vyskytující anafylaktické reakce po podání vakcíny (viz bod 4.8).
Jestliže dojde po podání vakcíny obsahující pertusi k jakékoli z následujících reakcí, je třeba rozhodnout o podání přípravku PEDIACEL po pečlivém zvážení možného přínosu a rizik.
Teplota 40 °C během 48 hodin po podání vakcíny, kterou nelze přisoudit jiné identifikovatelné příčině
Kolaps nebo šokový stav (hypotonicko-hyporesponzivní epizoda) během 48 hodin po podání vakcíny
Neutišitelný pláč trvající ≥ 3 hodiny během 48 hodin po podání vakcíny
Křeče s horečkou nebo bez horečky během 3 dnů po podání vakcíny.
Jestliže po předchozí injekci vakcíny obsahující tetanický anatoxin došlo u dítěte k výskytu Guillain-Barrého syndromu nebo brachiální neuritidy, je třeba rozhodnout o dalším podání jakékoli vakcíny obsahující tetanický anatoxin po pečlivém zvážení možného přínosu a rizik.
Předchozí výskyt febrilních křečí u dítěte a rodinná anamnéza křečí nebo syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) nepředstavuje kontraindikaci pro podání přípravku PEDIACEL. Vakcíny, po jejichž podání došlo v minulosti k febrilním křečím, je třeba pečlivě sledovat, protože nežádoucí účinky se mohou vyskytnout během 2 až 3 dnů po vakcinaci.
V případě základní imunizace velmi předčasně narozených dětí (narozených v ≤28 týdnu těhotenství) a zejména u dětí s respirační nezralostí v anamnéze, je třeba zvážit potenciální riziko apnoe a potřebu respiračního monitorování po dobu 48 až 72 hodin. Vzhledem k vysokému přínosu vakcinace v této skupině kojenců není třeba vakcinaci oddalovat nebo ji odmítnout.
U imunokompromitovaných dětí (v důsledku onemocnění nebo léčby) nemusí dojít k navození očekávané imunitní odpovědi. Je-li to možné, je třeba zvážit posunutí vakcinace na dobu po ukončení jakékoli imunosupresivní léčby. HIV infekce není považována za kontraindikaci. Po vakcinaci imunosuprimovaných pacientů nemusí dojít k navození očekávané imunitní odpovědi.
Opatření související s podáním
Stejně jako u všech injekčně aplikovaných přípravků je třeba vakcínu podávat se zvýšenou opatrností dětem s trombocytopenií nebo krvácivými poruchami, protože po intramuskulární injekci může dojít ke krvácení.
Ostatní opatření
Stejně jako u všech ostatních vakcín nemusí dojít k navození protektivní imunitní odpovědi u všech imunizovaných osob (viz bod 5.1).
Vakcíny obsahující Hib antigen neposkytují ochranu proti infekcím způsobeným jinými typy Haemophilus influenzae ani proti meningitidě jiného původu.
Po podání vakcín obsahujících hliník byl hlášen granulom nebo sterilní absces v místě vpichu.
Vzhledem k tomu, že polysacharidový kapsulární antigen Hib je vylučován do moči, lze během 1 až 2 týdnů po vakcinaci pozorovat pozitivní výsledek vyšetření moči na tento antigen. K potvrzení Hib infekce během této periody je třeba použít jiné testy.
(cs)
|