salt:hasText
| - Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu,
závratě, akatizie, parkinsonismus (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze, anticholinergní
účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie,
únava a otoky.
Následující tabulka obsahuje seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve
spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky
seřazeny podle klesající závažnosti. Ohodnocení četnosti výskytu je definováno následovně: velmi časté (≥ 10 %), časté (≥ 1 % až < 10 %), méně časté (≥ 0,1 % až < 1 %), vzácné (≥ 0,01 % až < 0,1 %), velmi vzácné (< 0,01 %) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třída orgánových systémů
Velmi časté
Časté
Méně časté
Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Eozinofilie
Leukopenie
Neutropenie
Trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
Alergická reakce
Poruchy
metabolismu a
výživy
Přibývání
na váze1
Zvýšené hladiny
cholesterolu2,3
Zvýšené hladiny
glukosy4
Zvýšené hladiny
triglyceridů2,5
Glykosurie
Zvýšená chuť k
jídlu
Vznik nebo
exacerbace diabetu,
spojené příležitostně
s ketoacidózou nebo
kómatem, včetně
několika fatálních
případů (viz bod 4.4)
Hypotermie
Poruchy
nervového
systému
Ospalost
Závratě
Akatizie6
Parkinsonismus6
Dyskineze6
Záchvaty křečí, kdy ve většině případů byly hlášeny záchvaty křečí v
anamnéze či jiné
rizikové faktory pro
vznik křečí
Neuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4)
Dystonie (včetně
okulogyrické krize)
Tardivní dyskineze
Abstinenční příznaky7
Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení intervalu QTc (viz bod 4.4)
Komorové
tachykardie/fibrilace,
náhlá smrt (viz bod
4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze
Tromboembolismus
(včetně pulmonální
embolie a hluboké
žilní trombózy, viz bod 4.4)
Gastrointestinální
poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní
účinky včetně obstipace a sucho v ústech
Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Přechodné
asymptomatické
zvýšení hladiny
jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST)
obzvlášť na počátku léčby �(viz bod 4.4)
Hepatitida (včetně
hepatocelulárního,
cholestatického nebo
kombinovaného
poškození jater)
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Fotosenzitivní
reakce
Alopecie
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Rhabdomyolýza
Poruchy ledvin a
močových cest
Inkontinence moči
Oddálené zahájení močení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6)
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Priapismus
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Otok
Vyšetření
Vysoké hladiny
prolaktinu v plasmě8
Vysoká hladina
kreatinfosfokinázy
Zvýšená hodnota
celkového bilirubinu
Zvýšené hodnoty
alkalické fosfatázy
1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi
dle BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení tělesné
hmotnosti o ≥ 7 % proti počáteční hmotnosti velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 %
méně časté (0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné
hmotnosti velmi časté, a to o ≥ 7 % u 64,4 %, o ≥ 15 % u 31,7 % a o ≥ 25 % u 12,3 % pacientů.
2Střední hodnota zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo
vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.
3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na
vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 5,17 až < 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.
4Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukosy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥ 5,56 až < 7
mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté.
5Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 2,26
mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l až < 2,26
mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté.
6V klinických studiích byla incidence parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně
vyšší, ale statisticky se významně nelišila od placeba. Parkinsonismus, akathisie a dystonie se
vyskytly s nižší incidencí při užívání olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem k nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje pozdní dyskinezi a/nebo další pozdní
extrapyramidové příznaky s menší četností.
7Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes,
úzkost, nevolnost a zvracení.
8V klinických hodnoceních trvajících až 12 týdnů přesahovaly plasmatické koncentrace prolaktinu horní hranici normálního rozmezí u přibližně 30 % pacientů léčených olanzapinem s normálními výchozími hodnotami. U většiny těchto pacientů byla zvýšení obecně mírná a zůstala pod dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí. Obecně se klinické projevy potenciálně související s prsy a menstruačním cyklem (například amenorhea, zvětšení prsů, galaktorhea u žen a gynekomastie/zvětšení prsů u mužů) u pacientů léčených olanzapinem vyskytovaly s četností méně časté. Potenciálně související nežádoucí účinky postihující sexuální funkce (např. erektilní dysfunkce u mužů a pokles libida u obou pohlaví) byly pozorovány často.
Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Podíl pacientů s nežádoucími, klinicky významnými změnami vzestupu tělesné hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů se v průběhu času zvyšoval. U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu trvající 9 až 12 měsíců, se stupeň nárůstu hladiny glukosy v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.
Další informace týkající se zvláštních populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí
úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také bod 4.4). Velmi častými nežádoucími účinky spojenými s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erytém, zrakové halucinace a inkontinence moči.
V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou s psychózou související s podáváním
dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení
parkinsonské symptomatiky a halucinace.
V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem v
kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem
by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo
valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a
přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem
nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o
≥7 % u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u
pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥7 % u 39,9 %
pacientů.
Pediatrická populace
Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.
Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů
(ve věku 13 až 17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze v
průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací se srovnatelnou expozicí vyskytuje u dospívajících pacientů s vyšší četností. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Pojmy četnosti jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10).
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté : přibývání na váze9, zvýšené hladiny triglyceridů10, zvýšená chuť k jídlu.
Časté : zvýšené hladiny cholesterolu11
Poruchy nervového systému
Velmi časté : sedace (zahrnující: hypersomnie, letargie, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté : sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté : zvýšení jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté : pokles celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GGT, zvýšení plazmatických
hladin prolaktinu12.
9Po krátkodobé léčbě (medián trvání 22 dnů) zvýšení tělesné hmotnosti (kg) o ≥ 7 % bylo velmi
časté (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % bylo časté (7,1 %) a zvýšení tělesné hmotnosti o ≥
25 % bylo časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) došlo k nárůstu tělesné
hmotnosti u 89,4 % adolescentů o ≥ 7 %, u 55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 % o ≥ 25 % oproti počáteční
tělesné hmotnosti.
10Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l až < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).
11Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z
normálních (< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních
hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17
mmol/l) byly velmi časté.
12Zvýšení plasmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.
(cs)
|