salt:hasText
| - Známky a příznaky
Mezi velmi časté příznaky (výskyt > 10 %) předávkování patří tachykardie, agitovanost/agresivita,
dysartrie, různé extrapyramidové příznaky a snížený stupeň vědomí na úroveň mezi sedací a kómatem.
Další zdravotně významné důsledky předávkování zahrnují delirium, křeče, kóma, možný neuroleptický maligní syndrom, útlum dýchání, aspiraci, hypertenzi nebo hypotenzi, srdeční arytmie (< 2 % případů předávkování) a kardiopulmonární arest. Smrtelné případy se vyskytly už po akutním předávkování dávkou 450 mg, nicméně rovněž bylo popsáno přežití po akutním předávkování dávkou přibližně 2 g perorálního olanzapinu.
Léčba předávkování
Proti olanzapinu neexistuje žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení. Mohou
být indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach žaludku,
podání aktivního uhlí). Ukázalo se, že současné podání aktivního uhlí snižuje biologickou dostupnost
olanzapinu po perorálním podání o 50 až 60 %.
Podle klinického stavu je potřebné zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí,
zahrnující léčbu hypotenze, cirkulačního kolapsu a podporu respiračních funkcí. Nesmí být používán
adrenalin, dopamin nebo jiná β-sympatomimetika, protože stimulace beta-adrenergních receptorů
může prohloubit hypotenzi. Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice
možných poruch srdečního rytmu. Pacient musí být až do zotavení pod stálým lékařským dohledem a
musí být sledovány jeho vitální funkce.
(cs)
|