| salt:hasText
| - Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých .
Acyklovir: při podání mykofenolát mofetilu spolu s acyklovirem byly pozorovány vyšší plazmatické koncentrace acykloviru oproti podání každé látky samostatně. Změny farmakokinetiky MPAG (fenolový glukuronid MPA) byly minimální (zvýšení koncentrace MPAG o 8 %) a nejsou považovány za klinicky významné. Protože plazmatické koncentrace MPAG stoupají při renálním postižení stejně tak jako koncentrace acykloviru, mohou obě látky nebo jejich prekursory, např. valacyklovir, soutěžit o tubulární sekreci, a tím navzájem ještě zvyšovat svoje koncentrace.
Antacida s hydroxidy hliníku a hořčíku: při podání společně s antacidy byla absorpce mykofenolát mofetilu snížena.
Cholestyramin: při jednorázovém podání mykofenolát mofetilu v dávce 1,5 g normálním zdravým subjektům léčeným po 4 dny dávkou 4,0 g cholestyraminu třikrát denně, došlo ke 40% redukci AUC MPA (viz bod 4.4 a 5.2). Při současném podávání obou látek je třeba zvýšené opatrnosti vzhledem k možnému snížení účinnosti přípravku Mometil.
Léčivé přípravky interferující s enterohepatální cirkulací: při současném podávání mykofenolát mofetilu s léčivými přípravky interferujícími s enterohepatální cirkulací je třeba zvýšené opatrnosti vzhledem k jejich potenciálu snižovat účinnost mykofenolát mofetilu.
Cyklosporin A: farmakokinetika cyklosporinu A (CsA) není ovlivněna podáním mykofenolát mofetilu.
Naopak, je-li souběžně podávaná léčba cyklosporinem ukončena, lze očekávat vzestup AUC MPA přibližně o 30 %.
Gancyklovir: na základě výsledků studie s podáním jednotlivých doporučených dávek perorálního mykofenolátu a i.v. gancykloviru a na podkladě známého vlivu renálního poškození na farmakokinetiku mykofenolát mofetilu (viz bod 4.2) a gancykloviru lze předpokládat, že současné podání obou látek (které soutěží o mechanismus renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace MPAG a gancykloviru. Žádné podstatné ovlivnění farmakokinetiky MPA se nepředpokládá a není nutná žádná úprava dávek mykofenolát mofetilu. U pacientů s renálním postižením, kterým je současně podávána kombinace přípravku mykofenolát mofetilu a gancykloviru nebo jeho prekursorů, např. valgancykloviru, by mělo být doporučené dávkování gancykloviru zachováno a pacienti by měli být pečlivě monitorováni.
Perorální kontraceptiva: při současném podávání s mykofenolát mofetilem nebyla farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv ovlivněna (viz bod 5.2).
Rifampicin: u pacientů neužívajících současně cyklosporin, současné podávání mykofenolát mofetilu a rifampicinu vedlo k poklesu expozice MPA (AUC0-12h) o 18 % až 70 %. Proto se doporučuje monitorovat hladiny MPA a upravit dávkování mykofenolát mofetilu tak, aby při souběžném podávání s rifampicinem byla zachována klinická účinnost.
Sirolimus: u pacientů po transplantaci ledvin vedlo současné podávání mykofenolát mofetilu a CsA ke snížení expozice MPA o 30-50 % ve srovnání s pacienty, kteří dostávali kombinaci sirolimu a obdobných dávek mykofenolát mofetilu (viz též bod 4.4).
Sevelamer: při podávání mykofenolát mofetilu souběžně se sevelamerem byl pozorován pokles Cmax a AUC0-12 MPA o 30 %, resp. 25 % bez jakýchkoli klinických následků (tj. rejekce štěpu). Doporučuje se však podávat mykofenolát mofetil alespoň hodinu před nebo tři hodiny po užití sevelameru, aby byl minimalizován vliv na absorpci MPA. Nejsou k dispozici žádné údaje o podávání mykofenolát mofetilu s jinými látkami vázajícími fosfát kromě sevelameru.
Trimethoprim/sulfamethoxazol: nebyl pozorován žádný vliv na biologickou dostupnost MPA.
Norfloxacin a metronidazol: u zdravých dobrovolníků nebyly pozorovány žádné významné interakce při podání mykofenolát mofetilu souběžně s norfloxacinem nebo metronidazolem.
Při podávání kombinace norfloxacinu a metronidazolu byla po jedné dávce mykofenolát mofetilu snížena expozice MPA přibližně o 30 %.
Ciprofloxacin a amoxicilin s kyselinou klavulanovou: U příjemců renálního transplantátu bylo ve dnech bezprostředně následujících po zahájení perorální terapie ciprofloxacinem nebo amoxicilinem s kyselinou klavulanovou zaznamenáno snížení koncentrace (minimální koncentrace v rovnovážném stavu) MPA o přibližně 50%. Při pokračování v léčbě těmito antibiotiky mají tyto účinky tendenci se snižovat a po jejím přerušení ustanou během několika dnů. Změny hladin nemusí přesně znázorňovat změny v celkové expozici MPA, proto změna dávkování mykofenolát mofetilu nemusí být obvykle nutná, pokud nejsou přítomny klinické známky dysfunkce štěpu. Během kombinované terapie a krátce po ukončení antibiotické terapie by se nicméně mělo provádět pečlivé klinické sledování.
Takrolimus: u pacientů po transplantaci jater, u nichž byla zahájena léčba mykofenolát mofetilem a takrolimem, nemělo podání takrolimu významný vliv na AUC ani na Cmax MPA, účinného metabolitu mykofenolát mofetilu. Naproti tomu při podávání opakované dávky mykofenolát mofetilu (1,5 g 2x denně) pacientům užívajícím takrolimus došlo ke zvýšení AUC takrolimu o přibližně 20%. U pacientů po transplantaci ledvin se nezdály koncentrace takrolimu ovlivněny mykofenolát mofetilem (viz též bod 4.4).
Další interakce: souběžné podání probenecidu spolu s mykofenolát mofetilem opicím zvýšilo hodnotu plazmatické AUC MPAG na trojnásobek. Další látky vylučované renální tubulární sekrecí mohou soutěžit s MPAG a tím zvyšovat plazmatickou koncentraci MPAG nebo jiných látek vylučovaných tubulární sekrecí.
Živé vakcíny: pacientům se sníženou imunitní odpovědí by neměly být podávány živé vakcíny. Protilátková odpověď na jiné typy vakcín může být snížena (viz též bod 4.4).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)