| salt:hasText
| - Tablety přípravku Lamotrigin by se měly polykat celé a neměly by se žvýkat nebo drtit.
Pokud vypočtená dávka lamotriginu (například u dětí s epilepsií nebo pacientů s jaterním onemocněním) neodpovídá přesně celým tabletám, podává se nejbližší nižší dávka odpovídající celým tabletám.
Opětovné zahájení léčby:
Zvyšování udržovací dávky by mělo být pečlivě zváženo v případě opětovného zahájení terapie u pacientů, u kterých byla léčba lamotriginem z jakéhokoliv důvodu přerušena, protože s vysokou úvodní dávkou nebo překročením doporučeného zvyšování dávek lamotriginu (viz.bod 4.4) je spojováno riziko výskytu závažné kožní vyrážky. Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím větší opatrnosti je třeba při stupňování dávky na dávku udržovací. Je-li interval od vysazení lamotriginu delší než pět poločasů (viz bod 5.2), lamotrigin by měl být zvyšován podle příslušných dávkovacích schémat.
Doporučuje se nezahajovat opětovně léčbu u pacientů, u kterých byla přerušena z důvodu vyrážky způsobené předchozí léčbou lamotriginem, pokud předpokládaný prospěch pro pacienta jasně nepřeváží možná rizika.
Epilepsie
Doporučené zvyšování dávky a výše udržovací dávky u dospělých a dospívajících ve věku 13 let a více (Tabulka 1) a u dětí a dospívající ve věku 2 až 12 let (Tabulka 2) jsou uvedeny níže. Vzhledem k riziku rozvoje vyrážky by se neměla překračovat doporučená úvodní dávka a následné intervaly jejího zvyšování (viz bod 4.4).
Při vysazení současné podávaných antiepileptik nebo při současném podání dalších antiepileptik/ léčebných přípravků je třeba zvážit možný vliv na farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 4.5).
Tabulka 1: Doporučený postup léčby epilepsie u dospělých a dospívajících ve věku 13 let a více
Léčba
Týdny 1+2
Týdny 3+4
Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie
25 mg (jednou denně)
50 mg (jednou denně)
100 - 200 mg (jednou denně nebo ve dvou dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 50 - 100 mg až do dosažení optimální odpovědi.
U některých pacientů může být k dosažení dostatečné odpovědi nutné podávat 500 mg denně
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotriginu - viz bod 4.5) bez ohledu na další souběžnou léčbu
12.5mg (podává se 25 mg obden)
25 mg (jednou denně)
100 - 200 mg (jednou denně nebo ve dvou dílčích dávkách). K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 25 - 50 mg až do dosažení optimální odpovědi.
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) Tento postup platí pro léčbu bez valproátu ale s fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem, primidonem, rifampicinem, lopinavirem/ritonavirem
50 mg (jednou denně)
100 mg (ve dvou dílčích dávkách)
200 - 400 mg (ve dvou dílčích dávkách). K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 100 mg až do dosažení optimální odpovědi.
U některých pacientů může být k dosažení dostatečné odpovědi nutné podávat 700 mg denně
Přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) Tento postup platí pro léčbu jinými přípravky, které významně neovlivňují lamotriginovou glukuronidaci
25 mg (jednou denně)
50 mg (jednou denně)
100 - 200 (jednou denně nebo ve dvou dílčích dávkách). K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 50 - 100 mg až do dosažení optimální odpovědi.
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu.
Tabulka 2: Děti a dospívající ve věku od 2 do 12 let – doporučený postup léčby epilepsie (celková denní dávka v mg/kg tělesné hmotnosti na den):
Léčba
Týdny 1+2
Týdny 3+4
Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie typických absencí
0,3 mg/kg/den (jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
0,6 mg/kg/day (jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
1 - 10 mg/kg/den, přestože někteří pacienti vyžadovali léčbu vyššími dávkami (až 15 mg/kg/den) k dosažení požadované odpovědi.
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku zvyšovat každý týden až každé dva týdny o maximálně 0,6 mg/kg/day až do dosažení optimální odpovědi.
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotrigine - viz bod 4.5)
Toto dávkovací schéma by se mělo užívat současně s valproátem bez ohledu na další souběžnou léčbu
0,15 mg/kg/den (jednou denně)
0,3 mg/kg/den (jednou denně)
1 - 5 mg/kg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku zvyšovat každý týden až každé dva týdny o maximálně 0,3 mg/kg/day až do dosažení optimální odpovědi. Maximální dávka je 200 mg/den.
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento postup platí pro léčbu bez valproátu ale s fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem, primidonem, rifampicinem, lopinavirem/ritonavirem
0,6 mg/kg/den (ve dvou rozdělených dávkách)
1,2 mg/kg/den (ve dvou rozdělených dávkách)
5 - 15 mg/kg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku zvyšovat každý týden až každé dva týdny o maximálně 1,2 mg/kg/day až do dosažení optimální odpovědi. Maximální dávka je 400 mg/den.
Přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento postup platí pro léčbu jinými přípravky, které významně neovlivňují lamotriginovou glukuronidaci
0,3 mg/kg/den (jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
0,6 mg/kg/den (jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
1 - 10 mg/kg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku zvyšovat každý týden až každé dva týdny o maximálně 0,6 mg/kg/day až do dosažení optimální odpovědi. Maximální dávka je 200 mg/den.
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu.
K zajištění dodržení terapeutické dávky je nutné monitorovat hmotnost dítěte a je třeba odpovídajícím způsobem upravovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti staří 2 až 6 let budou vyžadovat udržovací dávku na horním okraji doporučeného dávkovacího spektra.
Pokud je kontroly epilepsie dosaženo doplňkovou léčbou, je možné ostatní antiepileptika vysadit a pokračovat pouze v monoterapii lamotriginem.
Děti ve věku do 2 let:
O účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako doplňkové léčby parciálních záchvatů u dětí ve věku 1 měsíc až 2 roky existuje pouze omezené množství informací (viz bod 4.4). Pro děti do jednoho měsíce věku nejsou dostupné žádné údaje. Podávání lamotriginu dětem do 2 let věku se tudíž nedoporučuje. Pokud by na základě klinické potřeby přesto padlo rozhodnutí léčbu zahájit, pročtěte body 4.4, 5.1 a 5.2.
Bipolární porucha
Doporučené schéma zvyšování dávky stejně jako doporučené udržovací dávky u dospělých nad 18 let věku jsou uvedeny v následujících tabulkách. Přechodové režimy spočívají v postupném zvyšování dávky lamotrigine až na dávku udržovací v rámci období šesti týdnů (Tabulka 3) po kterém lze léčbu ostatními psychotropními přípravky a/nebo antiepileptiky ukončit, pokud je to z klinického pohledu indikované (Tabulka 4). Změny dávkování po podání jiného psychotropního přípravku a/nebo antiepileptika jsou uvedeny v Tabulce 5. Vzhledem k riziku rozvoje vyrážky se nesmí překračovat doporučená úvodní dávka a doporučené schéma jejího zvyšování (viz bod 4.4).
Tabulka 3: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – doporučené zvyšování dávky na stabilizační udržovací dávku u léčby bipolární poruchy
Léčba
Týdny 1+2
Týdny 3+4
Týden 5
Cílová stabilizační dávka (Týden 6)*
Monoterapie lamotriginem NEBO přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento postup platí pro léčbu jinými přípravky, které významně neovlivňují lamotriginovou glukuronidaci
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
100 mg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
200 mg/den – obvyklá cílová dávka k dosažení optimální odpovědi
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
Dávky v rozmezí 100 – 400 mg/den užívané v rámci klinických hodnocení
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotrigine - viz bod 4.5)
Toto dávkovací schéma by se mělo užívat současně s valproátem bez ohledu na další souběžnou léčbu
12,5 mg/den
(podávaných jako 25 mg každý druhý den)
25 mg/den
(jednou denně)
50 mg/den
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
100 mg/den – obvyklá cílová dávka k dosažení optimální odpovědi
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených dávkách)
V závislosti na klinické odpovědi lze užít maximální dávku 200 mg/den
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)
Tento postup platí pro léčbu bez valproátu ale s fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem, primidonem, rifampicinem, lopinavirem/ritonavirem
50 mg/den
(jednou denně)
100 mg/den
(ve dvou rozdělených dávkách)
200 mg/den
(ve dvou rozdělených dávkách)
300 mg/den – v 6. týdnu. Pokud je to nezbytné lze cílovou dávku zvýšit na 400 mg/den v týdnu 7, aby bylo dosaženo optimální klinické odpovědi.
(ve dvou rozdělených dávkách)
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu.
*Cílová stabilizační dávka se bude měnit v závislosti na klinické odpovědi
Tabulka 4: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – stabilizační udržovací dávka po ukončení léčby současně podávanými přípravky na léčbu bipolární poruchy
Jakmile bylo dosaženo cílové denní udržovací stabilizační dávky, je možné podle níže uvedeného schématu ukončit léčbu ostatními léčebnými přípravky.
Léčba
Současná stabilizační dávka lamotriginu před ukončením léčby
Týden 1
začátek ukončování léčby
Týden 2
Týden 3 a dále*
Ukončení léčby valproátem
(inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5) v závislosti na původní dávce lamotriginu
V případech kdy je léčba valproátem ukončována, je nutné zdvojnásobit stabilizační dávku s tím, že ale nesmí dojít ke zvýšení dávky o více než 100 mg/týden
100 mg/den
200 mg/den
Udržujte tuto dávku (200 mg/den)
(ve dvou rozdělených dávkách)
200 mg/den
300 mg/den
400 mg/den
Udržujte tuto dávku (400 mg/den)
Ukončení léčby induktory glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5) v závislosti na původní dávce lamotriginu
Tento léčebný režim je nutné aplikovat v případech ukončování léčby fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem, primidonem, rifampicinem, lopinavirem/ritonavirem
400 mg/den
400 mg/den
300 mg/den
200 mg/den
300 mg/den
300 mg/den
225 mg/den
150 mg/den
200 mg/den
200 mg/den
150 mg/den
100 mg/den
Ukončení léčby přípravky, které významně NEOVLIVŇUJÍ glukuronidaci lamotrigine ve smyslu indukce nebo inhibice (viz bod 4.5).
Tento léčebný režim je nutné aplikovat v případech ukončování léčby ostatními přípravky, které významně neovlivňují glukuronidaci lamotrigine ve smyslu indukce nebo inhibice
Udržujte cílové dávky dosažené během jejich postupného zvyšování (200 mg/den; ve dvou rozdělených dávkách)
(dávkovací rozpětí 100 – 400 mg/den)
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu
*Dávku lze podle potřeby zvýšit až na 400mg/den
Tabulka 5: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – úprava dávkování lamotriginu po přidání jiného přípravku na léčbu bipolární poruchy
S úpravou dávky lamotriginu po přidání dalšího léčivého přípravku nejsou žádné klinické zkušenosti. Nicméně na základě studií interakcí s jinými léčivými přípravky, lze učinit následující doporučení:
Léčba
Současná stabilizační dávka lamotriginu před přidáním jiného přípravku.
Týden 1
(začátek doplňkové léčby)
Týden 2
Týden 3 a dále
Zahájení doplňkové léčby valproátem
(inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5), v závislosti na původní dávce lamotriginu
Tento léčebný režim je nutné aplikovat v případě přidání valproátu do léčby bez ohledu na léčbu jakýmikoliv dalšími přípravky
200 mg/den
100 mg/den
Pokračujte v podávání této dávky (100 mg/den)
300 mg/den
150 mg/den
Pokračujte v podávání této dávky (150 mg/den)
400 mg/den
200 mg/den
Pokračujte v podávání této dávky (200 mg/den)
Zahájení doplňkové léčby
induktory glukuronidace lamotriginu u pacientů NEUŽÍVAJÍCÍCH valproát (viz bod 4.5) v závislosti na původní dávce lamotriginu
Tento léčebný režim je nutné aplikovat v případech, že jsou bez valproátu do léčby přidány následující přípravky:
fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, primidon, rifampicin, lopinavir/ritonavir
200 mg/den
200 mg/den
300 mg/den
400 mg/den
150 mg/den
150 mg/den
225 mg/den
300 mg/den
100 mg/den
100 mg/den
150 mg/den
200 mg/den
Zahájení doplňkové léčby
přípravky, které významně NEOVLIVŇUJÍ glukuronidaci lamotrigine ve smyslu indukce nebo inhibice (viz bod 4.5)
Tento léčebný režim je nutné aplikovat v případech přídavku ostatních přípravků, které významně neovlivňují glukuronidaci lamotrigine ve smyslu indukce nebo inhibice
Udržujte cílové dávky dosažené během jejich postupného zvyšování (200 mg/den; dávkovací rozpětí 100 – 400 mg/den)
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu
Ukončení léčby lamotriginem u pacientů s bipolární poruchou
V klinických studiích nedošlo ve srovnání s placebem ke zvýšení incidence, závažnosti nebo typu nežádoucích účinků po náhlém ukončení podávání lamotriginu. Pacienti proto mohou léčbu lamotriginem ukončit i bez postupného snižování dávkování.
Děti a dospívající do 18 let věku
Nedoporučuje se podávat lamotrigin dětem a dosívajícím do 18 let věku vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti (viz bod 4.4).
Obecná doporučení pro podávání lamotriginu u zvláštních skupin pacientů
Ženy užívající hormonální antikoncepci
Užívání ethinylestradiolu/levonorgestrelu (30 μg/150 μg) v kombinaci, zvyšuje clearance lamotriginu přibližně 2x, což vede ke snížení hladin lamotriginu. Po titraci může být nutné užívat k udržení maximální terapeutické odpovědi vyšší dávky lamotriginu (až dvojnásobně). Během týdnu bez užívání antikoncepce bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladin lamotriginu. Nelze vyloučit výskyt nežádoucích účinků závislých na dávce. Je tedy vhodné zvážit užívání antikoncepce, která nezahrnuje týden bez aktivní léčby, jako antikoncepce první volby (například kontinuální antikoncepce nebo nehormonálních metod, viz body 4.4. a 4.5.)
Zahájení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami lamotriginu, kteří NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Udržovací dávku lamotriginu bude třeba ve většině případů zvýšit až dvojnásobně (viz body 4.4. a
4.5.). Od okamžiku zahájení podávání hormonální antikoncepce se doporučuje zvýšit každý týden udržovací dávku lamotriginu o 50 až 100 mg/den podle individuální klinické odpovědi. Rychlost zvyšování dávky by neměla být vyšší, pokud klinická odpověď neospravedlňuje rychlejší zvyšování dávky. Je možné zvážit monitorování hladin lamotriginu před a po zahájení podávání hormonální antikoncepce, jako způsob ověření udržování základní koncentrace lamotriginu. Pokud je to nutné, je třeba dávku změnit. U žen užívajících antikoncepci, která zahrnuje týdenní fázi inaktivní léčby (týden s vysazením antikoncepce), by se mělo během třetího týdne aktivní hormonální léčby (tj 15. až 21. den cyklu podávání hormonální antikoncepce) zahájit monitorování hladin lamotriginu. Z toho důvodu je vhodné zvážit použití antikoncepce, která nezahrnuje týden bez aktivní léčby jako antikoncepce první volby (například kontinuální antikoncepce nebo nehormonálních metod, viz body 4.4. a 4.5.)
Ukončení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami lamotriginu, kteří NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Udržovací dávku lamotriginu bude třeba ve většině případů snížit až na 50% (viz body 4.4. a 4.5.). Doporučuje se snížit denní dávku lamotriginu každý týden o 50 až 100 mg (rychlost snížení by neměla přesáhnout 25% celkové denní dávky týdně) po dobu 3 týdnů, pokud si klinická odpověď nevyžaduje jinak. Je možné zvážit monitorování hladin lamotriginu před a po ukončení podávání hormonální antikoncepce, jako způsob ověření udržování základní koncentrace lamotriginu. U žen užívajících antikoncepci, která zahrnuje týdenní fázi inaktivní léčby (týden s vysazením antikoncepce), které si přejí podávání antikoncepce ukončit, by se mělo monitorování hladin lamotriginu zahájit během třetího týdne aktivní hormonální léčby (tj 15. až 21. den cyklu podávání hormonální antikoncepce). Po trvalém ukončení podávání hormonální antikoncepce by se vzorky pro hodnocení hladin lamotriginu neměly odebírat v prvním týdnu po ukončení podávání antikoncepce.
Zahájení léčby lamotriginem u pacientů již užívajících hormonální antikoncepci
Zvyšování dávky by se mělo řídit normálním dávkovacím schématem uvedeným v tabulkách.
Zahájení a ukončení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami lamotriginu, kteří UŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu
Je možné, že nebude nutné upravovat doporučenou udržovací dávku.
Použití s atazanavirem/ritonavirem
Žádné úpravy doporučeného schématu zvyšování dávek lamotriginu by neměly být nutné, pokud se lamotrigin přidává k existující terapii atazanavirem/ritonavirem.
U pacientů, kteří již užívají udržovací dávky lamotriginu ale neužívají induktory glukuronidace může být nutné zvýšit dávku lamotriginu, pokud je přídána léčba atazanavirem/ritonavirem, nebo snížit, pokud je léčba atazanavirem/ritonavirem ukončena. Monitorování plazmatických hladin lamotriginu je třeba provádět před a po dobu 2 týdnů od zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem s cílem zjistit, zda je úprava dávkování lamotriginu nutná (viz bod 4.5).
Použití s lopinavirem/ritonavirem
Žádné úpravy doporučeného schématu zvyšování dávek lamotriginu by neměly být nutné, pokud se lamotrigin přidává k existující terapii lopinavirem/ritonavirem.
U pacientů, kteří již užívají udržovací dávky lamotriginu ale neužívají induktory glukuronidace může být nutné zvýšit dávku lamotriginu, pokud je přidána léčba lopinavirem/ritonavirem, nebo snížit, pokud je léčba lopinavirem/ritonavirem ukončena. Monitorování plazmatických hladin lamotriginu je třeba provádět před a po dobu 2 týdnů od zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem s cílem zjistit, zda je úprava dávkování lamotriginu nutná (viz bod 4.5).
Starší pacienti (nad 65 let):
Těmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není
v této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz 5.2).
Porucha funkce ledvin:
Pacientům s nedostatečnou funkcí ledvin by měl být lamotrigin podáván s opatrností. U pacientů s konečným stupněm renálního selhání by mělo být úvodní dávkování lamotriginu stanoveno na základě průvodní medikace; u pacientů se závažným postižením ledvin mohou být účinné i snížené dávky (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater:
Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se středně těžkou jaterní dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) o 75 %. Zvyšované a udržovací dávky mají být upraveny podle klinické odpovědi na léčbu (viz bod 5.2).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)