salt:hasText
| - Pacienty je třeba informovat, že tablety je nutno spolknout vcelku a zapít dostatečným množstvím tekutiny. Nemocní by neměli tablety kousat, půlit nebo drtit.
U některých lékových forem s prodlouženým uvolňováním je léčivá složka přípravku obsažena uvnitř nevstřebatelného pouzdra, které je speciálně vyvinuto k pozvolnému uvolňování léčivé látky. Po průchodu trávicím traktem se prázdná tableta vyloučí z organismu. Je třeba upozornit pacienty na to, aby se neznepokojovali, pokud snad někdy objeví ve stolici případný zbytek obalu tablety.
Výjimečně krátký čas průchodu gastrointestinálním traktem (např. po chirurgické resekci) může mít za následek nekompletní absorpci léčiva. Vzhledem k dlouhému poločasu eliminace doxazosinu je klinický význam tohoto tvrzení nejasný.
Zahájení léčby: V souvislosti s alfa-blokující vlastností doxazosinu, se může u pacientů vyskytnout posturální hypotenze projevující se závratí a slabostí, nebo vzácně ztrátou vědomí (synkopa), zejména při zahájení léčby. Proto je vhodnou lékařskou praxí monitorování krevního tlaku po zahájení léčby, aby se minimalizovala možnost posturálních nežádoucích účinků. Pacient by měl být upozorněn, aby zabránil situacím, kdy by mohlo dojít ke zranění v případě, že by se u něj vyskytly závratě nebo slabost během zahájení léčby doxazosinem.
Použití s PDE-5 inhibitory: Souběžné podání doxazosinu a PDE-5 inhibitorů (např. sildenafil, tadalafil a vardenafil) může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi, protože obě látky mají vazodilatační efekt. Při užití je tedy třeba opatrnosti. Ke snížení rizika ortostatické hypotenze je doporučeno zahájit léčbu s PDE-5 inhibitory pouze tehdy, pokud je pacient hemodynamicky stabilizován na léčbě alfa-blokátory. Dále je doporučeno zahájit léčbu PDE-5 inhibitory nejnižší možnou dávkou a dodržet 6-ti hodinový interval od podání doxazosinu. Nebyly provedeny žádné studie s tabletami doxazosinu s prodlouženým uvolňováním léčivé látky.
Pacienti s akutním srdečním onemocněním:
Stejně jako u jiných vazodilatačních antihypertenziv je dobrou lékařskou praxí upozornit na opatrnost při podávání doxazosinu pacientům s následujícími akutními srdečními onemocněními:
plicní edém následkem aortální či mitrální stenózy
srdeční selhání s vysokým srdečním výdejem
pravostranné srdeční selhání následkem plicní embolie či výpotku v epikardu
levokomorové srdeční selhání s nízkým plnícím tlakem
Použití u pacientů s poruchou funkce jater:
Tak jako u jiných léků plně metabolizovaných játry, měl by být doxazosin podáván nemocným s prokázanou poruchou funkce jater se zvláštní opatrností (s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater). Protože nejsou k dispozici klinické zkušenosti u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, není použití doxazosinu u těchto pacientů doporučeno.
Použití u pacientů podstupujících operaci šedého zákalu: Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operace šedého zákalu u některých pacientů léčených tamsulosinem. Ojedinělé zprávy se týkaly také jiných alfa-1 blokátorů, proto nemůže být vyloučena možnost účinku celé skupiny léků. Protože IFIS syndrom může vést ke zvýšeným procedurálním komplikacím v průběhu operace šedého zákalu, měl by být oční chirurg před operací informován o současném i minulém užívání alfa-1 blokátorů.
(cs)
|