| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: anti-androgeny, ATC kód: L02B B03
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen; nemá doplňkovou endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní receptory bez aktivace genové exprese, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese nádoru prostaty. Přerušení léčby může u některých pacientů vést k manifestaci antiandrogenního abstinenčního syndromu.
Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem, který je přítomný téměr výhradně jako R-enantiomer.
Bikalutamid 150 mg byl studován jako přípravek k léčbě pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, jakékoliv N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastatickým nádorem prostaty v kombinované analýze tří placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií, provedených celkem na 8113 pacientech, kdy byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (především ozařování vnějším svazkem). Při další době sledování s mediánem 7,4 roku došlo u 27,4% resp. 30,7% pacientů léčených bikalutamidem resp. placebem k objektivní progresi onemocnění.
Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů, nejpatrnější však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se mohou kliničtí lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, především při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální terapie, dokud se neobjeví známky progrese choroby.
Při délce sledování s mediánem 7,4 roku nebyl pozorován rozdíl v celkovém přežití s mortalitou 22,9% (HR = 0,99; 95% interval spolehlivosti 0,91 až 1,09). Některé trendy však byly zjevné při výzkumné analýze podskupin.
Data vztahující se k přežití bez progrese a celková data vztahující se k přežití u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním jsou souhrnně uvedena v následujících tabulkách:
Tabulka 2: Přežití bez progrese u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby
Analyzovaná populace
Příhody (%) u pacientů užívajících bikalutamid
Příhody (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizik
(95% interval spolehlivosti
Vyčkávání pod dohledem (watchful waiting)
193/335 (57,6)
222/322 (68,9)
0,60 (0,49 - 0,73)
Radioterapie
66/161 (41,0)
86/144 (59,7)
0,56 (0,40 - 0,78)
Radikální prostatektomie
179/870 (20,6)
213/849 (25,1)
0,75 (0,61 - 0,91)
Tabulka 3 : Celková míra přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin členěných dle léčby
Analyzovaná populace
Úmrtí (%) u pacientů léčených bikalutamidem
Úmrtí (%) u pacientů léčených placebem
Poměr rizik
(95% interval spolehlivosti
Vyčkávání pod dohledem (watchful waiting)
164/335 (49,0)
183/322 (56,8)
0,81 (0,66 – 1,01)
Radioterapie
49/161 (30,4)
61/144 (42,4)
0,65 (0,44 - 0,95)
Radikální prostatektomie
137/870 (15,7)
122/849 (14,4)
1,09 (0,85 - 1,39)
U pacientů s lokalizovaným onemocněním, jimž byl podáván pouze bikalutamid, nebyl signifikantní rozdíl v přežití bez progrese onemocnění. U těchto pacientů byl patrný trend k nižší míře přežití ve srovnání s pacienty dostávajícími placebo (HR = 1,16; 95% interval spolehlivosti 0,99 až 1,37). Vzhledem k tomu není profil pro užívání přípravku bikalutamidu pro tuto skupinu pacientů považován za příznivý.
Účinnost podávání bikalutamidu v dávce 150 mg v léčbě pacientů s místně pokročilým karcinomem prostaty bez metastáz, u kterého byla indikována primární léčba hormony, byla vyhodnocena zvlášť pomocí metaanalýzy dvou studií, zahrnujících 480 dříve neléčených pacientů s karcinomem prostaty bez metastáz (M0). Mezi skupinou léčenou bikalutamidem v dávce 150 mg a skupinou léčenou kastrací nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v přežití (HR=1,05 (CI=0,81-1,36), p=0,669) nebo v intervalu do progrese (HR=1,20 (CI 0,96-1,51), p=0,107). S ohledem na kvalitu života byl pozorován obecný trend odklonu od kastrace ve prospěch podávání bikalutamidu v dávce 150 mg. Podskupina, od které byly získány tyto údaje, vykazovala výrazně vyšší sexuální apetenci (p=0,029) i tělesnou kondici (p=0,046).
Kombinovaná analýza 2 klinických studií, zahrnující 805 dříve neléčených pacientů s metastatickým (M1) prostatickým karcinomem s očekávanou mortalitou 43%, prokázala, že léčba bikalutamidem v dávce 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežití (HR = 1,30 [interval spolehlivosti 1,04-1,65]) s odhadovaným rozdílem 42 dnů při střední době přežití 2 roky.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)