salt:hasText
| - Peritoneální dialýza má být prováděna s opatrností u pacientů:
abdominálními problémy jako ruptura peritoneální membrány a bránice v důsledku operace, vrozené anomálie či traumata až do úplného vyléčení, nádory v dutině břišní, infekce břišní stěny, hernie, fekální píštěl, kolostomie nebo iliostomie, časté epizody divertikulitidy, zánětů nebo ischemické střevního onemocnění, zvětšené polycystické ledviny nebo jinými stavy, které narušují celistvost břišní stěny, břišního povrchu nebo nitrobřišní dutiny.
jinými stavy včetně nedávno provedené transplantace břišní aorty a těžkého onemocnění plic.
Enkapsulující peritoneální skleróza (EPS) je považována za známou vzácnou komplikaci peritoneální dialýzy. EPS byla zaznamenána u pacientů, kterým byly podávány roztoky pro peritoneální dialýzu včetně některých pacientů, kterým byl v rámci peritoneální dialyzační léčby podáván přípravek DIANEAL PD4.
Pokud se vyskytne peritonitida, volba a dávkování antibiotik se mají řídit výsledky identifikace a testů citlivosti izolovaného mikroorganismu(ů), kdykoli je to možné. Před identifikací původce mohou být indikována širokospektrá antibiotika.
Pacienti trpící stavy, o nichž je známo, že zvyšují riziko laktátové acidózy (např. akutní renální selhání, vrozené metabolické poruchy, léčba léky jako metformin a nukleosidové/nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI) mají být sledováni z hlediska výskytu laktátové acidózy před zahájením léčby a v průběhu léčby roztoky pro peritoneální dialýzu na bázi laktátu.
Je-li předepisováno použití roztoku u individuálního pacienta, je třeba zvážit potenciální interakce mezi dialyzační léčbou a léčbou jiných souběžných onemocnění. U pacientů léčených srdečními glykosidy je nutné pečlivé monitorování sérových hladin draslíku, vápníku a hořčíku.
Je třeba přesně zaznamenávat bilanci tekutin a pečlivě sledovat hmotnost pacienta, aby nedocházelo k nadměrné nebo nedostatečné hydrataci s těžkými následky, jako je městnavé srdeční selhání, hypovolemie a šok.
V průběhu peritoneální dialýzy může dojít k významným ztrátám bílkovin, aminokyselin a vitamínů rozpustných ve vodě. V případě potřeby se doporučuje zahájit substituční léčbu.
U pacientů, kterým jsou podávány roztoky s nízkým obsahem vápníku, je nutno monitorovat hladiny vápníku z hlediska rozvoje hypokalcemie nebo zhoršení hyperkalcemie. V takovém případě by měl lékař zvážit úpravu dávkování vazače fosfátů a/nebo analogů vitamínu D a/nebo kalcimimetik.
Použití 5 či 6 litrů roztoku při jedné výměně CAPD nebo APD se nedoporučuje kvůli možnosti předávkování.
Podání nadměrného množství infuze roztoku DIANEAL PD4 do peritoneální dutiny se může projevit abdominální distenzí, bolestí břicha a/nebo dušností.
Léčbou podání nadměrného množství infuze roztoku DIANEAL PD4 je odsátí roztoku z peritoneální dutiny.
Nesprávné pořadí uzavírání nebo proplachování může mít za následek vniknutí vzduchu do peritonea, což může vést k bolesti břicha a/ nebo k peritonitidě.
Nadbytečné použití roztoku DIANEAL PD4 s vyšší koncentrací glukózy během peritoneální dialýzy může vést k nadměrnému odvodnění pacienta.
Draslík nemá být přidáván do roztoků DIANEAL PD4 vzhledem k riziku hyperkalemie.
Pokud jsou sérové hladiny draslíku normální nebo při hypokalémii může být indikováno přidání chloridu draselného (do koncentrace 4 mekv/l) k prevenci závažné hypokalemie, ale teprve po pečlivém vyšetření sérové a celotělové hladiny draslíku a pod dohledem lékaře.
Má být prováděno pravidelné monitorování koncentrací elektrolytů v séru (zejména bikarbonátu, draslíku, hořčíku, vápníku a fosfátu), biochemie krve (zejména parathyroidálního hormonu a lipidových parametrů) a hematologických parametrů.
Během dialýzy s roztoky obsahujícími glukózu je u pacientů s dg. diabetes mellitus vyžadováno pečlivé sledování hladiny glukózy v krvi. Dávkování inzulinu nebo jiná léčba hypoglykemie mají být upraveny dle potřeby.
(cs)
|