salt:hasText
| - Desloratadin dosahuje detekovatelných koncentrací v plazmě během 30 minut po podání dospělým a mladistvým. Desloratadin se dobře absorbuje, maximálních plazmatických koncentrací dosahuje přibližně po třech hodinách; terminální poločas je asi 27 hodin. Stupeň kumulace desloratadinu byl konzistentní s jeho biologickým poločasem (přibližně 27 hodin) a frekvencí dávkování jedenkrát denně. Biologická dostupnost desloratadinu byla proporcionální k velikosti dávky v rozmezí od 5 do 20 mg.
V řadě farmakokinetických a klinických studií dosáhlo 6% subjektů vyšší koncentrace desloratadinu. Prevalence tohoto fenotypu se sníženým metabolismem byla srovantelná u dospělých (6%) a pediatrických subjektů ve věku od 2 do 11 let (6%) a byla větší u pacientů černé pleti (18% u dospělých, 16% u pediatrických pacientů) než u obou populací bělochů (2% u dospělých a 3% u pediatrických pacientů).
Ve farmakokinetické studii s opakovaným podáváním zdravým dobrovolníkům s použitím tabletové lékové formy se objevily 4 subjekty se sníženým metabolizmem desloratadinu. Koncentrace Cmax byla u těchto subjektů 3x vyšší přibližně za 7 hodin, s terminální fází poločasu eliminace přibližně 89 hodin.
Podobné farmakokinetické parametry byly pozorovány ve farmakokinetické studii s opakovaným
podáváním, s použitím lékové formy sirupu u pediatrických subjektů se sníženým metabolismemve
věku od 2 do 11 let s diagnózou alergické rinitidy. Expozice (AUC) desloratadinu byla 6 krát vyšší a
C max byla asi 3 až 4 krát vyšší za 3 až 6 hodin, s terminálním poločasem eliminace přibližně 120 hodin. Expozice byla stejná u dospělých a pediatrických pacientů se sníženým metabolismem léčených dávkami odpovídajícími věku. Bezpečnostní profil u těchto pacientů se nelišil od bezpečnostního profilu v běžné populaci. Účinky desloratadinu u subjektů se sníženým metabolismem
ve věku < 2 roky nebyly studovány.
Desloratadin se středně silně váže na plazmatické proteiny (83 – 87 %). Po 14 dnech podávání desloratadinu v denní dávce 5 – 20 mg nebyla prokázána žádná klinicky relevantní kumulace léčiva.
Ve studii s jednorázovým zkříženým podáním desloratadinu ve formě tablet a sirupu bylo zjištěno, že tablety a sirup jsou bioekvivalentní. Protože perorální roztok desloratadinu obsahuje stejnou koncentraci desloratadinu, nebyla potřebná žádná studie bioekvivalence a předpokládá se, že tento přípravek je rovnocenný sirupu a tabletám.
V samostatných studiích s jednorázovou dávkou, měli pediatričtí pacienti při doporučených dávkách
hodnoty AUC a Cmax desloratadinu srovnatelné s hodnotami u dospělých, kteří dostávali dávku 5 mg
desloratadinu sirupu.
Enzym odpovědný za metabolizmus desloratadinu nebyl dosud identifikován, proto nelze zcela vyloučit možnost eventuálních interakcí s dalšími léčivými přípravky. Desloratadin neinhibuje CYP3A4 in vivo a studie in vitro ukázaly, že léčivý přípravek neinhibuje CYP2D6 a není ani substrátem ani inhibitorem P-glykoproteinu.
Ve studii s jednorázovým podáním desloratadinu v dávce 7,5 mg nebyl pozorován žádný efekt příjmu
potravy (vysokotučná, vysokokalorická snídaně) na využitelnost desloratadinu. V jiné studii bylo
prokázáno, že grapefruitová šťáva nemá vliv na využitelnost desloratadinu.
(cs)
|