salt:hasText
| - Potravinové interakce
Při současném užívání grapefruitové šťávy bylo zaznamenáno zvýšení biologické dostupnosti cyklosporinu.
Při souběžném příjmu potravy bohaté na tuky bylo hlášené zvýšení biologické dostupnosti perorálních forem Sandimmunu.
Lékové interakce
Z množství léků se zaznamenanou interakcí s cyklosporinem, jsou v následujícím výčtu uvedeny ty léky, u nichž je interakce řádně doložena a má klinický význam.
U mnoha přípravků je známo, že zvyšují nebo snižují hladinu cyklosporinu v plazmě nebo krvi, obvykle na podkladě inhibice nebo indukce enzymů zapojených do metabolismu cyklosporinu, zejména CYP3A4. Cyklosporin je také inhibitor CYP3A4 a efluxního transportního systému P-glykoproteinu mnoha léků a může zvýšit plazmatické hladiny současně podávaných látek, které jsou substráty tohoto enzymu a/nebo transportéru.
Léky snižující hladinu cyklosporinu:
Barbituráty, karbamazepin, oxkarbazepin, fenytoin; nafcilin, sulfadimidin i.v.; rifampicin; oktreotid; probukol; orlistat; Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná); tiklopidin, sulfinpyrazon, terbinafin, bosentan.
Léky zvyšující hladinu cyklosporinu:
Makrolidová antibiotika (např. erytromycin, azitromycin a klaritromycin); ketokonazol, flukonazol, itrakonazol, vorikonazol; diltiazem, nikardipin, verapamil; metoklopramid; perorální kontraceptiva; danazol; metylprednisolon (ve vysokých dávkách); alopurinol; amiodaron; kyselina cholová a její deriváty, inhibitory proteázy, imatinib; kolchicin, nefazodon.
Jiné lékové interakce
Při užívání cyklosporinu s jinými léky je třeba věnovat zvýšenou pozornost lékům, které mají nefrotoxický synergistický účinek: např. aminoglykosidy (např. gentamicin, tobramycin), amfotericin B, ciprofloxacin, vankomycin, trimetoprim (+ sulfametoxazol); nesteroidní antirevmatika (např. diklofenak, naproxen, sulindak); melfalan, antagonisté H2 receptorů (např. cimetidin, ranitidin); methotrexát (viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Je nutné se vyvarovat souběžnému podávání takrolimu z důvodu možného zvýšení nefrotoxicity.
Při současném podávání nifedipinu s cyklosporinem může docházet ke zvýšení výskytu hyperplázie dásní, než když je užíván cyklosporin samotný.
Při současném podávání lerkandipinu a cyklosporinu se AUC lerkandipinu zvýšila třikrát a AUC cyklosporinu se zvýšila o 21%. Proto se při současném podávání lerkandipinu a cyklosporinu doporučuje zvláštní opatrnost (viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Cyklosporin je vysoce účinný inhibitor Pgp a může zvýšit krevní hladiny současně podávaných léků, které jsou substráty Pgp, jako je aliskiren. Po souběžném podání cyklosporinu a aliskirenu došlo ke zvýšení Cmax aliskirenu 2,5x a zvýšení AUC přibližně 5x. Nicméně farmakokinetický profil cyklosporinu nebyl významně pozměněn. Při souběžném podávání cyklosporinu a aliskirenu se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Při současném podávání diklofenaku a cyklosporinu dochází ke zvýšení biologické dostupnosti diklofenaku, což může vést ke vzniku reverzibilní poruchy renálních funkcí. Zvýšení biologické dostupnosti diklofenaku je nejspíše způsobeno snížením jeho vysoké biotransformace při prvém průchodu játry („first-pass“ efektem). Při současném podávání cyklosporinu s nesteroidními antirevmatiky s nízkou biotransformací při prvém průchodu játry („first-pass“ efektem), např. kyselina acetylsalicylová, lze očekávat, že jejich biologická dostupnost nebude zvýšena.
Cyklosporin může snižovat clearance digoxinu, kolchicinu, prednisolonu a inhibitorů HMG-CoA reduktázy (statinů) a etoposidu.
U několika pacientů, kteří užívali digoxin, byla během několika dnů po zahájení léčby cyklosporinem pozorována závažná digitalisová toxicita. Existují také zprávy o potenciálu cyklosporinu zvyšovat toxické účinky kolchicinu, jako je myopatie, neuropatie, a to především u pacientů s poruchou renálních funkcí. Pokud jsou digoxin nebo kolchicin podávány současně s cyklosporinem, je nezbytné pečlivé klinické sledování pacienta, aby bylo možné časné zaznamenání manifestace toxicity digoxinu nebo kolchicinu s následným snížením dávky nebo jeho vysazením.
Po souběžné aplikaci cyklosporinu s lovastatinem, simvastatinem, atorvastatinem, pravastatinem, vzácně s fluvastatinem byly hlášeny literární nebo postmarketingové případy myotoxicity zahrnující svalovou slabost nebo bolestivost, myositidu a rhabdomyolýzu. Pokud jsou tyto statiny souběžně podávány s cyklosporinem, měla by být jejich dávka snížena podle doporučení. U pacientů s příznaky nebo projevy myopatie, zvýšených rizikových faktorů s predispozicí k závažnému poškození ledvin, včetně renálního selhání, sekundární rhabdomyolýzy, je nutné léčbu statiny dočasně vysadit nebo přerušit.
Zvýšené hladiny kreatininu v séru byly pozorovány ve studiích, kdy byl užíván everolimus nebo sirolimus v kombinaci s plnou dávkou cyklosporinu pro mikroemulzi.Při snížení dávky cyklosporinu je tento účinek často reverzibilní. Everolimus a sirolimus mají pouze minimální vliv na farmakokinetiku cyklosporinu. Souběžná aplikace cyklosporinu signifikantně zvyšuje hladiny everolimu a sirolimu v krvi.
Opatrnost je nutná při současném podávání přípravků šetřících draslík (např. draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptorů angiotensinu II nebo přípravky obsahující draslík, protože po jejich podání může dojít k významnému vzestupu hladin draslíku v séru (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Cyklosporin může zvyšovat plazmatické koncentrace repaglinidu a tím zvyšovat riziko hypoglykemie.
Doporučení
Pokud se nelze vyhnout současnému podávání léků, u nichž je známa interakce s cyklosporinem, doporučují se následující základní opatření:
Během současného podávání léků s možným synergistickým nefrotoxickým účinkem musí být prováděno pečlivé monitorování renálních funkcí (zejména sérového kreatininu). Při významném zhoršení renálních funkcí je nutné snížit dávku současně podávaného léku anebo zvážit alternativní způsob léčby.
U pacientů po transplantaci byly hlášeny ojedinělé případy významného, ale reverzibilního zhoršení funkce ledvin (s odpovídajícím zvýšením kreatininu v séru) po následném podání derivátů kyseliny fibrové (např. bezafibrátu, fenofibrátu).
U těchto pacientů musejí být proto pečlivě sledovány funkce ledvin. V případě významného zhoršení funkce ledvin musí být souběžné podávání léku ukončeno.
Léky snižující nebo zvyšující biologickou dostupnost cyklosporinu: u transplantovaných pacientů se vyžaduje časté stanovování hladin cyklosporinu a v nezbytných případech úprava dávky cyklosporinu, zejména při zahájení nebo vysazení tohoto současně podávaného léku. U netransplantovaných pacientů je význam stanovování hladin cyklosporinu v krvi sporný, protože u těchto pacientů není vztah mezi hladinou cyklosporinu v krvi a klinickým účinkem jasně stanoven. U léků, které zvyšují hladinu cyklosporinu a jsou podávány současně, je vhodnější pečlivě sledovat funkce ledvin a možné nežádoucí účinky cyklosporinu, než monitorovat hladiny cyklosporinu v krvi.
Pacientům, u nichž při užívání cyklosporinu dojde ke vzniku hypertrofie dásní, nesmí být podáván nifedipin .
Nesteroidní antirevmatika , která podléhají výrazné metabolizaci při prvém průchodu játry „first-pass metabolism“ (např. diklofenak), musejí být podávána v nižších dávkách, než se používají u pacientů, kteří neužívají cyklosporin.
Při současném užívání digoxinu, kolchicinu nebo inhibitorů HMG-CoA reduktázy (statinů) společně s cyklosporinem se vyžaduje pečlivé sledování klinického stavu, aby se včas odhalily toxické projevy léku, vyžadující snížení jeho dávky nebo jeho vysazení.
(cs)
|