salt:hasText
| - Denní dávka Sandimmun Neoralu (perorální roztok a měkké tobolky) by měla být vždy rozdělena do dvou dílčích dávek podávaných 2x denně.
Transplantace
Transplantace parenchymatózních orgánů
Léčba Sandimmun Neoralem musí být zahájena nejpozději 12 hodin před operací dávkou 10 - 15 mg/kg/den rozdělenou do dvou dávek. Tato dávka se podává denně po dobu 1 - 2 týdnů po operaci rozdělená do dvou dávek. Dále se dávka, podle hladin cyklosporinu v krvi, postupně snižuje až na udržovací dávku 2 až 6 mg/kg/den, podává se opět rozdělená do 2 dílčích dávek.
Pokud je Sandimmun Neoral podáván s jinými imunosupresivy (např. kortikosteroidy nebo jako součást troj- nebo čtyřkombinace), mohou být použity pro zahájení terapie nižší dávky (např. 3 až 6 mg/kg/den podávané opět rozdělené do 2 dávek).
Je-li použit Sandimmun koncentrát pro přípravu infuzního roztoku, je doporučená dávka přibližně jedna třetina dávky Sandimmun Neoral a doporučuje se, aby pacienti byli převedeni na perorální léčbu, jakmile je to možné.
Transplantace kostní dřeně
Počáteční dávka se podává den před transplantací. Ve většině případů se dává přednost intravenózní infuzi; doporučovaná dávka je 3 – 5 mg/kg za den. V této dávce se pokračuje formou infuzí během bezprostředního období po transplantaci, po dobu až dvou týdnů, než se přejde na perorální udržovací léčbu v denní dávce asi 12,5 mg/kg rozdělené do dvou dávek.V udržovací léčbě se pokračuje po dobu alespoň 3 měsíců (raději 6 měsíců), než se dávka postupně sníží během jednoho roku po transplantaci na nulu. Jestliže se k zahájení terapie použije Sandimmun Neoral, doporučuje se den před transplantací podat dávku 12,5 až 15 mg/den rozdělenou do dvou dávek.
Při gastrointestinálních poruchách, které mohou snížit vstřebávání, může být nutné podávat vyšší perorální dávky nebo použít intravenózní léčbu.
U některých nemocných dojde po vynechání léčby Sandimmunem k reakci mezi transplantátem a příjemcem (GVHD), ale odpověď na opětovné zavedení léčby je obvykle příznivá. K léčbě mírné chronické GVHD je možné podávat nízké dávky Sandimmun Neoralu.
Dávkování u jiných indikací než transplantací
Endogenní uveitida:
K navození remise se doporučuje podávat perorálně dávku 5 mg/kg za den rozdělenou do dvou dávek, a to až do dosažení remise aktivního uveálního zánětu a zlepšení ostrosti zraku. U refrakterních případů může být dávka po omezenou dobu zvýšena až na 7 mg/kg za den.
Jestliže se onemocnění nepodařilo zvládnout dostatečně samotným Sandimmun Neoralem, lze k dosažení remise nebo k překonání zánětlivých očních příhod přidat systémovou léčbu kortikosteroidy v denních dávkách 0,2 – 0,6 mg/kg prednisonu nebo jeho ekvivalentu.
Při udržovací léčbě musejí být dávky postupně sníženy na nejnižší účinné množství, které v období remise nesmí přesáhnout 5 mg/kg za den.
Nefrotický syndrom:
Jsou-li, s výjimkou proteinurie, renální funkce v normě, doporučuje se k navození remise u dospělých zahájit léčbu dávkou 5 mg/kg za den a u dětí dávkou 6 mg/kg za den, rozdělenou do dvou dávek. U nemocných se zhoršenou renální funkcí nesmí počáteční dávka přesáhnout 2,5 mg/kg za den.
U nemocných, u kterých je účinek samotného Sandimmun Neoralu nedostatečný, zejména u steroid-rezistentních pacientů, se doporučuje kombinace Sandimmun Neoralu s nízkými perorálními dávkami kortikosteroidů.
Není-li po 3 měsících léčby dosaženo uspokojivého terapeutického efektu, musí být léčba Sandimmun Neoralem ukončena.
Dávkování je nutné individuálně upravit dle účinnosti (proteinurie) a bezpečnosti (především podle sérového kreatininu). Dávky by však neměly u dospělých překročit 5 mg/kg za den, u dětí 6 mg/kg za den.
Pro udržovací léčb u musí být dávka pozvolna snižována až na nejnižší účinné množství.
Revmatoidní artritida:
Po dobu prvních 6 týdnů léčby se doporučuje dávka 3 mg/kg za den rozdělená do dvou dílčích dávek. Pokud není během této doby účinek léčby dostatečný, je možné denní dávku postupně zvyšovat podle individuální tolerance nemocného, nesmí však přesáhnout 5 mg/kg. K dosažení plné účinnosti může léčba Sandimmun Neoralem vyžadovat až 12 týdnů.
Pro udržovací léčbu musí být dávka individuálně titrována podle snášenlivosti.
Sandimmun Neoral lze podávat v kombinaci s nízkou dávkou kortikosteroidů a/nebo nesteroidních antirevmatik. Sandimmun Neoral je možné podávat v kombinaci s nízkou týdenní dávkou methotrexátu pacientům, jejichž terapeutická odpověď na samotný methotrexát není dostatečná.
V takových případech se podává počáteční dávka Sandimmun Neoralu 2,5 mg/kg za den, rozdělená do dvou dávek. Toto množství lze podle snášenlivosti zvýšit.
Psoriáza:
Léčba musí být přísně individuální, odpovídající variabilitě onemocnění. K navození remise se doporučuje počáteční dávka 2,5 mg/kg za den rozdělená do dvou dílčích dávek. Nedojde-li po jednom měsíci léčby ke zlepšení, je možné denní dávku postupně zvyšovat, ale neměla by překročit 5 mg/kg/den. U nemocných, u nichž nemohlo být v průběhu 6 týdnů dosaženo uspokojivého zlepšení psoriatických lézí při dávce 5 mg/kg za den, nebo u těch pacientů, u kterých není účinná dávka v souladu s bezpečnostními doporučeními, musí být léčba Sandimmun Neoralem přerušena.
U nemocných, jejichž stav vyžaduje rychlé zlepšení, je oprávněno podávat počáteční dávky 5 mg/kg za den. Jakmile je dosaženo uspokojivého léčebného efektu, je možné léčbu Sandimmun Neoralem přerušit a v případě následného relapsu je možné léčbu Sandimmun Neoralem znovu zahájit dříve účinnou dávkou. U některých pacientů je však nezbytná kontinuální udržovací terapie.
Pro udržovací léčbu je nutné dávky individuálně titrovat na nejnižší účinnou dávku. Dávky nesmí přesáhnout 5 mg/kg za den.
Atopická dermatitida:
Léčba musí být přísně individuální, odpovídající variabilitě onemocnění. Doporučované denní dávky se pohybují v rozmezí mezi 2,5 mg až 5,0 mg/kg/den a podávají se rozdělené do dvou dílčích dávek. Pokud není počáteční dávkou 2,5 mg/kg/den dosaženo během dvou týdnů uspokojivého léčebného efektu, je možné dávku rychle zvýšit na maximální dávku 5,0 mg/kg/den. U zvlášť závažných případů je možné dosáhnout rychlého terapeutického účinku, pokud je terapie zahájena hned dávkou 5,0 mg/kg/den. Po dosažení odpovídajícího terapeutického účinku by měla být dávka postupně snižována a pokud to stav onemocnění dovoluje, měl by být Sandimmun Neoral úplně vysazen. Případný replaps je možné zvládnout další léčebnou kúrou Sandimmun Neoralem.
Pro dosažení uspokojivého terapeutického účinku stačí někdy léčba po dobu 8 týdnů, ale pro dosažení léčebného výsledku byla dobře tolerována i léčba trvající jeden rok.
Přechod z klasického Sandimmunu na Sandimmun Neoral
Dostupná data ukazují, že po převedení pacienta z klasického Sandimmunu na Sandimmun Neoral v poměru 1:1 jsou minimální koncentrace cyklosporinu v ustáleném stavu v plné krvi srovnatelné. Přesto se mohou u mnoha pacientů vyskytnout vyšší vrcholové koncentrace (cmax) i zvýšená expozice léku (AUC). U malého procenta pacientů mohou být tyto rozdíly výraznější a mohou mít klinický význam. Jejich velikost závisí převážně na individuálních rozdílech v absorpci cyklosporinu z klasického Sandimmunu, u kterého je známa velká variabilita v biologické dostupnosti. Pacienti s variabilními minimálními koncentracemi při rovnovážném stavu nebo při velmi vysokých dávkách Sandimmunu mohou špatně nebo nestejnoměrně absorbovat cyklosporin (např. pacienti s cystickou fibrózou, pacienti po transplantaci jater s cholestázou nebo špatnou sekrecí žluče, děti nebo někteří příjemci transplantované ledviny), ale mohou po převedení na Sandimmun Neoral začít cyklosporin dobře absorbovat. Proto může být v této populaci pacientů po převedení z klasického Sandimmunu na Sandimmun Neoral v poměru 1 : 1 zvýšení biologické dostupnosti cyklosporinu vyšší, než se očekávalo. Dávku Sandimmun Neoralu je proto nutné titrovat individuálně směrem dolů podle minimální koncentrace v ustáleném stavu.
Je třeba zdůraznit, že ve srovnání s klasickým Sandimmunem absorpce cyklosporinu ze Sandimmun Neoralu je méně variabilní a korelace mezi lékovou hladinou v krvi a expozicí (vyjádřeno v AUC) je mnohem větší. Toto činí minimální koncentrace cyklosporinu v ustáleném stavu mnohem hodnotnějším a spolehlivějším parametrem pro monitorování léčby.
Protože přechod z klasického Sandimmunu na Sandimmun Neoral může vyvolat zvýšenou expozici léku, měla by být dodržována následující pravidla:
U pacientů po transplantaci by měla být počáteční dávka Sandimmun Neoralu stejná, jako byla dávka klasického Sandimmunu. Minimální hladiny koncentrací cyklosporinu v plné krvi by měly být monitorovány během 4 - 7 dnů od převedení na Sandimmun Neoral. Navíc by v prvních 2 měsících po převedení na Sandimmun Neoral měly být sledovány bezpečnostní parametry léčby (sérový kreatinin a krevní tlak). Jestliže jsou minimální koncentrace cyklosporinu v ustáleném stavu v krvi mimo terapeutické rozmezí a/nebo se zhorší klinické bezpečnostní ukazatelé léčby, je nutné odpovídajícím způsobem upravit dávku.
U pacientů léčených pro jiné indikace než jsou transplantace by měla být počáteční dávka Sandimmun Neoralu také stejná, jako byla dávka klasického Sandimmunu. Druhý, čtvrtý a osmý týden po převedení na Sandimmun Neoral by měl být měřen sérový kreatinin a krevní tlak. Jestliže hladiny kreatininu nebo krevní tlak výrazně překračují hodnoty před konverzí nebo jestliže sérový kreatinin stoupne o více než 30 % nad hodnoty před zahájením léčby Sandimmunem (při opakovaném měření), by dávka měla být snížena. V případě neočekávané toxicity léčivého přípravku nebo neúčinné léčby musejí být hladiny cyklosporinu v krvi také monitorovány.
Podávání
Dávky uvedené pro perorální podání jsou pouze doporučením. Doporučené dávkování Sandimmun koncentrátu pro infuzní roztok je přibližně třetina příslušné perorální dávky. Je nutné pravidelně monitorovat hladiny cyklosporinu v krvi, např. použitím RIA metody založené na monoklonálních protilátkách. Získané výsledky slouží jako návod pro stanovení optimálního aktuálního dávkování tak, aby u jednotlivých pacientů bylo dosaženo požadované výsledné koncentrace.
Převod z jedné perorální formy cyklosporinu na druhou by měl být proveden s opatrností a za dohledu lékaře. Při zavádění nové lékové formy je nutné monitorovat hladiny cyklosporinu v krvi, aby bylo zajištěno dosažení hodnot před převodem.
Perorální podání
Denní dávka Sandimmun Neoralu by měla vždy být podávána rozděleně ve dvou dílčích dávkách (ráno a večer).
Tobolky se polykají celé, nerozkousané.
Perorální roztok
Sandimmun Neoral perorální roztok se doporučuje přednostně ředit v pomerančové nebo jablečné šťávě. Podle individuální chuti pacienta lze také použít i jiné nealkoholické nápoje. Těsně před vypitím musí být perorální roztok dobře promíchán. Vzhledem k možné interferenci s enzymatickým systémem P450 nesmí být k ředění používána grapefruitová šťáva.
Pipeta nesmí přijít do styku s ředicím nápojem. Při čištění se pipeta nesmí vyplachovat, ale pouze zvenku otřít suchou látkou (viz bod 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)).
Starší pacienti:
U starších pacientů je s léčbou Sandimmun Neoralem méně zkušeností, ale při dodržení doporučeného
dávkování se nevyskytly zvláštní problémy.
V klinických studiích u revmatoidní artritidy s cyklosporinem bylo 17,5 % pacientů ve věku 65 let nebo starších. U těchto pacientů byla větší pravděpodobnost, že se během léčby objeví systolická hypertenze, a po 3 až 4 měsících léčby bylo častěji pozorováno zvýšení sérového kreatininu o 50 % proti výchozí hodnotě.
Klinické studie se Sandimmun Neoralem u pacientů po transplantaci a s psoriasou nezahrnovaly dostatečné množství pacientů ve věku 65 let a starších, aby bylo možné stanovit, zda na léčbu odpovídají jinak než mladší pacienti. Z ostatních hlášených klinických zkušeností nebyly identifikovatelné rozdíly v odpovědích na léčbu mezi staršími a mladými pacienty. Obecně by dávka pro starší pacienty měla být stanovena opatrně, obvyklá počáteční dávka by měla být na spodní hranici dávkového rozmezí, reflektující větší frekvenci snížení jaterních, renálních nebo srdečních funkcí a také souběžná další onemocnění nebo podávání i jiných léků.
Děti:
Zkušenosti s léčbou dětí Sandimmun Neoralem jsou stále ještě omezené. Avšak děti starší 1 roku snášely léčbu Sandimmun Neoralem ve standardním dávkování bez větších problémů. V několika studiích vyžadovala léčba dětí vyšší dávky na kg tělesné hmotnosti, než se používají u dospělých. Toto množství bylo přesto dobře tolerováno.
(cs)
|