salt:hasText
| - Současné podávání hepatotoxických nebo hematotoxických DMARD (např. methotrexátu) se nedoporučuje.
Aktivní metabolit leflunomidu A771726 má dlouhý poločas, obvykle 1 až 4 týdny. Závažné nežádoucí účinky (např. hepatotoxicita, hematotoxicita nebo alergické reakce, viz níže) se mohou projevit i přesto, že byla léčba leflunomidem ukončena. V případech výskytu těchto toxických reakcí, nebo pokud je třeba z jiných důvodů A771726 rychle odstranit z těla, je nutné podstoupit eliminační proceduru. Eliminační procedura může být podle klinické potřeby opakována.
Postup eliminační procedury a další doporučené postupy pro případ plánovaného nebo nechtěného těhotenství viz bod 4.6.
Jaterní reakce
Vzácně byly během léčby leflunomidem hlášeny případy těžkého poškození jater, včetně fatálních případů. Většina případů se objevila během prvních 6 měsíců léčby. Často v těchto případech probíhala současně léčba jinými hepatotoxickými léky. Považuje se za nezbytné, aby byla přísně dodržována doporučení týkající se sledování pacientů.
Před zahájením léčby leflunomidem je nutno kontrolovat hladiny ALT (SGPT) ve stejných intervalech jako vyšetření kompletního krevního obrazu (každé 2 týdny) během prvních šesti měsíců léčby a dále pak každých 8 týdnů.
Při zvýšení ALT (SGPT) na hodnoty mezi 2-3násobkem horní hranice normy je možné zvažovat snížení dávky z 20 mg na 10 mg a monitorování musí být prováděno v týdenních intervalech. Pokud zvýšení ALT (SGPT) na více než dvojnásobek horní hranice normy přetrvává nebo pokud dojde ke zvýšení ALT na více než trojnásobek horní hranice normy, podávání leflunomidu musí být ukončeno a zahájena eliminační procedura. Doporučuje se, aby se v monitorování jaterních enzymů pokračovalo i po ukončení léčby leflunomidem, dokud hladiny jaterních enzymů neklesnou na normální hodnoty.
Při léčbě leflunomidem je doporučeno vyvarovat se konzumace alkoholu, který může mít aditivní hepatotoxický účinek.
U pacientů s hypoproteinemií lze očekávat zvýšené plazmatické hladiny aktivního metabolitu leflunomidu A771726, protože tento metabolit A771726 se ve vysoké míře váže na bílkoviny a je v játrech metabolizován a vylučován žlučí. Leflunomid Jenson je kontraindikován u pacientů s těžkou hypoproteinemií nebo poškozením jaterních funkcí (viz bod 4.3).
Hematologické reakce
Před začátkem léčby leflunomidem, dále každé 2 týdny během prvních 6 měsíců léčby a potom každý 8. týden je nutno provést společně s ALT vyšetření kompletního krevního obrazu, včetně stanovení diferenciálního počtu leukocytů a krevních destiček.
U pacientů s preexistující anémií, leukopenií a/nebo trombocytopenií a u pacientů s porušenou funkcí kostní dřeně, stejně jako u pacientů s rizikem útlumu kostní dřeně existuje zvýšené riziko vzniku hematologických poruch. V případě výskytu takových nežádoucích účinků je vhodné zvážit provedení eliminační procedury (viz níže), aby se snížila plazmatická koncentrace A771726.
Vyskytne-li se závažná hematologická reakce, např. pancytopenie, podávání leflunomidu a případně další myelosupresivní léčby musí být přerušeno a je třeba zahájit eliminační proceduru leflunomidu.
Kombinace s jinou léčbou
Podávání leflunomidu s antimalariky užívanými u revmatických chorob (např. chlorochin a hydroxychlorochin), intramuskulárně nebo perorálně podávaným zlatem, D-penicilaminem, azathioprinem a jinými imunosupresivy včetně inhibitorů TNF-alfa nebylo dosud adekvátně studováno v randomizovaných studiích (s výjimkou methotrexátu, viz bod 4.5). Nejsou proto známá rizika spojená s kombinovanou, zejména dlouhodobou léčbou. Kombinace s jinými DMARD (např. methotrexátem) se nedoporučuje, protože taková léčba může vést k aditivní nebo dokonce synergické toxicitě (např. hepatotoxicitě nebo hematotoxicitě).
Doporučuje se dbát zvýšené opatrnosti v těch případech, kdy je leflunomid podáván společně s léky jinými než NSAID, které jsou metabolizovány pomocí CYP2C9, jako je fenytoin, warfarin fenprokumon a tolbutamid.
Převádění na jinou léčbu
V důsledku dlouhodobého přetrvávání leflunomidu v těle může změna na jiné DMARD (např. methotrexát) bez provedení eliminační procedury (viz níže) zvýšit možnost aditivního rizika dokonce i dlouhou dobu po převedení (tj. kinetická interakce, orgánová toxicita).
Podobně předcházející léčba hepatotoxickými nebo hematotoxickými přípravky (např. methotrexátem) může vést ke zvýšení vzniku nežádoucích účinků; proto musí být zahájení léčby vždy pečlivě zváženo s ohledem na poměr očekávaného přínosu a možných rizik a v počáteční fázi po převedení se doporučuje důslednější sledování pacienta.
Kožní reakce
Při výskytu ulcerózní stomatitidy se musí podávání leflunomidu ukončit.
Velmi vzácně byly u pacientů léčených leflunomidem hlášeny případy Stevens-Johnsonova syndromu nebo toxické epidermální nekrolýzy. Jakmile jsou pozorovány na kůži a/nebo sliznicích změny, které vedou k podezření na tyto závažné nežádoucí účinky, je nutno podávání leflunomidu a případně veškeré další léčby, která by mohla tyto reakce vyvolat, okamžitě ukončit a ihned zahájit eliminační proceduru leflunomidu. V takových případech je nutné, aby byl přípravek eliminován úplně. Opětovné zahájení léčby leflunomidem je v těchto případech kontraindikováno (viz bod 4.3).
Infekční onemocnění
Je známo, že léčivé přípravky s imunosupresivními vlastnostmi – jako je leflunomid – mohou způsobit vyšší vnímavost pacientů k infekcím, včetně oportunních infekcí. Infekce mohou mít těžší průběh, a mohou proto vyžadovat včasnou a důraznou léčbu. V případě rozvinutí těžké nezvladatelné infekce může být nezbytné léčbu leflunomidem ukončit a provést eliminační proceduru, jak je popsáno dále.
U pacientů, kteří dostávali leflunomid spolu s jinými imunosupresivy, se vzácně vyskytly případy progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML).
Je nutné vzít v úvahu riziko tuberkulózy. U pacientů s dalšími rizikovými faktory pro rozvoj tuberkulózy je nutné zvážit provedení tuberkulinového testu.
Respirační reakce
Během léčby leflunomidem bylo zaznamenáno intersticiální plicní onemocnění (viz bod 4.8). Intersticiální plicní onemocnění je potenciálně smrtelné onemocnění, které může vzniknout náhle během léčby. Plicní příznaky jako kašel a dušnost mohou být důvodem pro přerušení léčby a případné další odpovídající vyšetření.
Krevní tlak
Před zahájením léčby leflunomidem a dále pravidelně v jejím průběhu je nutno kontrolovat krevní tlak.
Početí potomka (doporučení pro muže)
Pacienti mužského pohlaví by si měli být vědomi možné fetální toxicity přenášené muži. Během léčby leflunomidem by měla být zajištěna spolehlivá antikoncepce.
O riziku možné fetální toxicity přenášené jedinci mužského pohlaví nejsou dostupné žádné konkrétní informace. Testy na zvířatech, které by zjistily toto specifické riziko, nebyly provedeny. Aby se minimalizovalo jakékoliv možné riziko, doporučuje se mužům, kteří plánují otcovství, nejprve podávání leflunomidu přerušit a užívat buď 8 g cholestyraminu třikrát denně po dobu 11 dní nebo 50 g práškového aktivního uhlí čtyřikrát denně po dobu 11 dní.
Potom je třeba v obou případech nejprve stanovit koncentraci A771726 v plazmě a plazmatická koncentrace A771726 musí být znovu stanovena po uplynutí nejméně 14 dní. Jsou-li obě naměřené koncentrace pod hodnotou 0,02 mg/l, je po následném vyčkávacím období dalších 3 měsíců riziko fetální toxicity velmi nízké.
Eliminační procedura
Podává se cholestyramin 8 g třikrát denně. Alternativně je možné podat 50 g aktivního uhlí v prášku čtyřikrát denně. Délka kompletní eliminační procedury je obvykle 11 dní. Délka může být upravena v závislosti na klinických nebo laboratorních podmínkách.
Laktóza
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorbcí by neměli tento léčivý přípravek užívat.
(cs)
|