salt:hasText
| - Absorpce
Po perorálním podání opakovaných dávek ziprasidonu spolu s jídlem se vrcholové sérové koncentrace typicky objevují za 6 - 8 hodin po dávce. Absolutní biologická dostupnost dávky 20 mg je 60% v nasyceném stavu. Farmakokinetické studie prokázaly, že biologická dostupnost ziprasidonu je zvýšena až o 100%, je-li ziprasidon podáván s jídlem. Proto se doporučuje podávat ziprasidon s jídlem.
Distribuce
Distribuční objem je přibližně 1,1 l/kg. Ziprasidon se váže z více než 99% na bílkoviny v séru.
Biotransformace a eliminace
Průměrný terminální poločas ziprasidonu po perorálním podání je přibližně 6,6 hodin. Ustáleného stavu je dosaženo během 1–3 dnů. Průměrná systémová clearance ziprasidonu podaného nitrožilně je 5 ml/min/kg. Přibližně 20% podané dávky se vylučuje močí a cca 66% se vylučuje stolicí.
Farmakokinetika ziprasidonu je lineární při podávání v terapeutickém rozmezí 20-80 mg 2x denně po jídle.
Po perorálním podání je ziprasidon extenzivně metabolizován a jen velmi malé množství se vylučuje močí ((1%) nebo stolicí ((4%) v nezměněné podobě. Ziprasidon se primárně vylučuje třemi metabolickými cestami, z nichž se pak v séru vyskytují jeho 4 hlavní metabolity: benzisothiazol piperazin (BITP) sulfoxid, BITP sulfon, ziprasidon sulfoxid a S-methyl-dihydroziprasidon. Nezměněný ziprasidon představuje cca 44% ze všech podob léku v séru.
Studie in vivo ukazuje, že hlavní cestou metabolizmu ziprasidonu je jeho přeměna na S-methyl-dihydroziprasidon. Laboratorní studie naznačují, že tento metabolit vzniká katalyzovanou redukcí aldehydoxydázy, s následnou S-metylací. Zapojen je i oxidativní metabolizmus, především prostřednictvím CYP3A4 s potenciálním přispěním CYP1A2.
Ziprasidon, S-methyl-dihydroziprasidon a ziprasidon-sulfoxid vykazovaly během testování in vitro společné vlastnosti, které mohou mít za následek prodloužení intervalu QTc. S-methyl-dihydroziprasidon se vylučuje zejména žlučovými cestami do stolice a mírně se na tomto procesu podílí i metabolizmus katalyzovaný CYP3A4. Ziprasidon sulfoxid se vylučuje renální exkrecí a sekundárně metabolizmem katalyzovaným CYP3A4.
Zvláštní populace pacientů
Farmakokinetický skríning u pacientů neodhalil žádné významné farmakokinetické rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky.
Farmakokinetika ziprasidonu se klinicky významně neliší v závislosti na věku a pohlaví. Farmakokinetika ziprasidonu u pediatrických pacientů ve věku 10-17 let byla podobná té u dospělých, po korekci rozdílů v tělesné hmotnosti.
V souladu s poznatkem, že renální clearance přispívá pouze velmi málo k celkové clearance, nebylo zaznamenáno progresívní zvýšení expozice ziprasidonu, byl-li podán pacientům s rozdílným stupněm poruchy funkce ledvin. Expozice po perorální dávce 20 mg 2x denně po dobu 7 dnů byla u pacientů s mírným (clearance kreatininu 30-60 ml/min) 146%, se středně závažným (clearance kreatininu
10-29 ml/min) 87% a závažným (vyžadujícím dialýzu) snížením funkce ledvin 75% v porovnání s expozicí u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu >70 ml/min). Není známo, zda jsou zvýšeny sérové koncentrace metabolitů ziprasidonu u těchto pacientů.
U mírné a středně těžké poruchy funkce jater (třída A nebo B podle Child-Pugha) způsobené cirhózou byla sérová koncentrace ziprasidonu po perorálním podání zvýšena o 30% a terminální poločas byl o 2 hodiny delší než u pacientů s normální funkcí jater. Vliv poškození jater na sérové koncentrace metabolitů ziprasidonu není znám.
(cs)
|