| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antipsychotika, indolové deriváty, ATC kód N05A E04
Ziprasidon vykazuje vysokou afinitu k dopaminovým receptorům typu 2 (D2) a podstatně vyšší afinitu k serotoninovým receptorům typu 2A (5HT2A). Za 12 hodin po jednorázové dávce 40 mg byla blokáda receptorů vyšší než 80% v případě serotoninu typu 2A a vyšší než 50% v případě D2, jak se ukázalo při vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET). Dochází i k interakcím mezi ziprasidonem a serotoninovými receptory 5HT2C, 5HT1D a 5HT1A, kdy je afinita ziprasidonu k těmto místům stejná nebo vyšší než jeho afinita k D2 receptoru. Ziprasidon má středně vysokou afinitu k látkám přepravujícím serotonin a noradrenalin v neuronech. Ziprasidon vykazuje středně vysokou afinitu k histaminovým H(1) a alfa(1) receptorům. Ziprasidon vykazuje zanedbatelnou afinitu k muskarinovým M(1) receptorům.
Bylo prokázáno, že ziprasidon je antagonistou obou receptorů – serotoninového typu 2A (5HT2A) i dopaminového typu 2 (D2). Předpokládá se , že je terapeutická aktivita částečně zprostředkována kombinací těchto antagonistických aktivit. Ziprasidon je také silným antagonistou receptorů 5HT2C a 5HT1D, silným agonistou receptoru 5HT1A a inhibuje zpětné vychytávání noradrenalinu a serotoninu v neuronech.
Další údaje o klinických studiích
Schizofrenie
Ve studii, trvající 52 týdnů, byl ziprasidon účinný v udržení klinického zlepšení během pokračovací terapie u pacientů s odpovědí na počáteční léčbu: mezi skupinami pacientů užívajícími ziprasidon se neobjevil jednoznačný důkaz o vztahu mezi dávkou a odpovědí. V této studii, do které byli zařazeni pacienti s pozitivními i negativními symptomy, byla účinnost ziprasidonu prokázána u pozitivních i negativních symptomů.
Výskyt přírůstku hmotnosti, jež je považován za nežádoucí účinek, byl v placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů se schizofrenií, které trvaly 4-6 týdnů, nízký. Změny byly stejné u pacientů léčených ziprasidonem i u pacientů léčených placebem (u obou skupin činila 0,4%). V roční placebem kontrolované klinické studii byla pozorována střední hodnota ztráty tělesné hmotnosti 1–3 kg u pacientů léčených ziprasidonem ve srovnání se ztrátou 3 kg u pacientů užívajících placebo.
Ve dvojitě zaslepené srovnávací studii schizofrenie byly měřeny metabolické parametry, včetně tělesné hmotnosti a hladiny inzulínu na lačno, celkového cholesterolu a triglyceridů a indexu inzulínové resistence (IR). U pacientů užívajících ziprasidon nebyly pozorovány významné změny od výchozích hodnot u žádného z těchto parametrů.
Výsledky rozsáhlé poregistrační studie bezpečnosti
Cílem randomizované poregistrační studie s 18 239 pacienty trpícími schizofrenií, s navazujícím 1-
letým obdobím sledování, bylo zjistit, zda účinek ziprasidonu na QT interval je spojen se zvýšeným
rizikem úmrtnosti (bez sebevražd). Tato studie, probíhající v podmínkách přirozené klinické praxe,
neprokázala rozdíl v četnosti celkové mortality (bez sebevražd) mezi léčbou ziprasidonem a
olanzapinem (primární cíl). Tato studie rovněž neprokázala rozdíl v sekundárních cílech úmrtnosti ze
všech příčin, úmrtnosti v důsledku sebevraždy, úmrtnosti v důsledku náhlého úmrtí; avšak nevýznamná, numericky vyšší četnost kardiovaskulární mortality byla pozorována ve skupině léčené ziprasidonem. Statisticky významně vyšší četnost hospitalizace ze všech příčin byla také pozorována ve skupině léčené ziprasidonem, především kvůli rozdílům v počtu psychiatrických hospitalizací.
Bipolární mánie
Účinnost ziprasidonu u dospělých s mánií byla zjišťována ve 2 dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studiích trvajících 3 týdny, které porovnávaly ziprasidon s placebem a v 1 dvojitě zaslepené studii, trvající 12 týdnů, která porovnávala ziprasidon s haloperidolem a placebem. Do těchto studií bylo zařazeno přibližně 850 pacientů, kteří splňovali kritéria DSM-IV pro bipolární afektivní poruchy I s akutními nebo smíšenými epizodami, s psychotickými projevy nebo bez nich. Při zahájení studie se psychotické projevy vyskytovaly u 49,7 % pacientů s bipolární afektivní poruchou I, u 34,7% pacientů s akutními epizodami a u 34,9% nemocných se smíšenými epizodami. Účinnost byla vyhodnocena za použití Mania Rating Scale (MRS). Škála Clinical Global Impression-Severity (CGI-S) byla v těchto studiích buď koprimárním nebo sekundárním parametrem účinnosti. Při léčbě ziprasidonem (40 – 80 mg 2x denně, průměrná denní dávka 120 mg) došlo ve srovnání s placebem ke statisticky významnému zlepšení výsledků MRS i CGI-S při poslední návštěvě (po 3 týdnech). �Ve 12týdenní studii vedla léčba haloperidolem (průměrná denní dávka 16 mg) k signifikantně většímu snížení skóre MRS v porovnání se ziprasidonem (průměrná denní dávka 121 mg). Ziprasidon prokázal srovnatelnou účinnost jako haloperidol, pokud jde o podíl pacientů s přetrvávající odpovědí na léčbu od 3. do 12. týdne.
Účinnost ziprasidonu v léčbě bipolární afektivní poruchy I u pediatrických pacientů (10-17 let) byla
hodnocena ve 4-týdenní studii kontrolované placebem (n=237) s hospitalizovanými i ambulantními
pacienty, kteří splnili DSM-IV kritéria bipolární afektivní poruchy I s manickými nebo smíšenými
epizodami s psychotickými projevy nebo bez nich a měli výchozí Y-MRS skóre ≥ 17. Tato dvojitě
slepá, placebem kontrolovaná studie porovnávala flexibilně dávkovaný perorální ziprasidon (80-160
mg/den (40-80 mg 2x denně) rozdělený do 2 dávek u pacientů s hmotností ≥45 kg; 40-80 mg/den (20-40 mg 2x denně) u pacientů s hmotností <45 kg) s placebem. Ziprasidon byl podáván jako jednorázová dávka 20 mg první den, potom byl titrován během 1-2 týdnů ve 2 denních dávkách až na dávku 120-160 mg/den u pacientů s hmotností ≥45 kg nebo 60-80 mg/den u pacientů s hmotností <45 kg. Bylo umožněno asymetrické dávkování s ranní dávkou o 20 mg nebo 40 mg nižší než večerní. Ziprasidon byl lepší než placebo u změny celkového Y-MRS skóre ve 4. týdnu oproti výchozím hodnotám. V této klinické studii byla průměrná podaná dávka 119 mg u pacientů s hmotností ≥45 kg a 69 mg u pacientů s hmotností <45 kg.
Bezpečnost ziprasidonu byla hodnocena u 267 pediatrických pacientů (10-17 let), kteří se zúčastnili
klinické studie bipolární afektivní poruchy s více dávkami; celkem 82 pediatrických pacientů s bipolární afektivní poruchou I dostávali perorální ziprasidon po dobu nejméně 180 dnů.
Ve 4-týdenní studii s pediatrickými pacienty (10-17 let) s bipolární afektivní poruchou nebyly mezi
pacienty užívajícími ziprasidon a placebo zaznamenány rozdíly v průměrné změně tělesné hmotnosti,
glykémie nalačno, celkového cholesterolu, LDL cholesterolu nebo hladiny triglyceridů oproti výchozím hodnotám.
Neexistují dlouhodobé dvojitě slepé klinické studie vyhodnocující účinnost a toleranci ziprasidonu u dětí a dospívajících.
Neexistují dlouhodobé klinické studie vyhodnocující účinnost ziprasidonu v prevenci recidiv manických/depresivních symptomů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)