| salt:hasText
| - Nežádoucí účinky popsané v této sekci se týkají irinotekanu. Nebylo prokázáno, že je bezpečnostní profil irinotekanu ovlivněn cetuximabem nebo naopak. Další nežádoucí účinky hlášené u kombinace s cetuximabem jsou ty, které lze očekávat u cetuximabu (jako je akneformní vyrážka 88%). Podívejte se tedy rovněž do souhrnu informací cetuximabu.
Informace o nežádoucích účincích kombinace s bevacizumabem naleznete v souhrnu informací bevacizumabu.
Následující nežádoucí účinky považované za možná či pravděpodobně související s podáním irinotekanu, byly hlášeny u 765 pacientů dostávajících doporučenou dávku 350 mg/m2 v monoterapii, a u 145 pacientů léčených irinotekanem v kombinované terapii s 5FU/FA každé dva týdny v doporučené dávce 180 mg/m2.
Odhad četnosti: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 to <1/10); méně časté (≥1/1,000 to <1/100); vzácné (≥1/10,000 to <1/1,000); velmi vzácné (<1/10,000), neznámá četnost (z dostupných dat nelze určit).
R
GASTROINTESTINÁLNÍ PORUCHY
Pozdní průjem
Průjem (objevující se po více než 24 hodinách od podání představuje toxicitu limitující dávku irinotekanu.
V monoterapii:
Velmi časté: V monoterapii byl těžký průjem pozorován u 20% nemocných, kteří dodržovali doporučení ke zvládnutí průjmu. Ze zhodnotitelných léčebných cyklů byl těžký průjem zjištěn ve 14%. Medián doby nástupu první tekuté stolice byl pátý den po infuzi irinotekanu.
V kombinované terapii:
Velmi časté: Těžký průjem byl zjištěn u 13,1 % nemocných, kteří dodržovali doporučení ke zvládnutí průjmu. Ze zhodnotitelných léčebných cyklů byl těžký průjem zjištěn ve 3,9 % cyklů.
Méně časté: Byly hlášeny případy pseudomembranózní kolitidy, jeden z nich byl dokumentován bakteriologicky (Clostridium difficile).
Nauzea a zvracení
V monoterapii:
Velmi časté: Nauzea a zvracení byly závažné u přibližně 10% pacientů léčených antiemetiky.
V kombinované terapii:
Časté: Byl pozorován nižší výskyt těžké nevolnosti a zvracení (2,1, respektive 2,8% pacientů).
Dehydratace
Časté: Byly hlášeny případy dehydratace, často spojené s průjmem a/nebo zvracením.
Méně časté: byly pozorovány případy renální insuficience, hypotenze nebo kardicirkulačního selhání u pacientů s dehydratací spojené s průjmem a/nebo zvracením.
Jiné gastrointestinální poruchy
Časté: Vyskytla se zácpa způsobená irinotekanem a/nebo loperamidem, a to v této četnosti:
v monoterapii: u méně než 10% pacientů
v kombinované terapii: 3,4% pacientů
Méně časté: střevní obstrukce, ileus nebo gastrointestinální krvácení
Vzácné: Kolitida, včetně tyflitidy, ischemická a ulcerózní kolitida a intestinální perforace. S léčbou irinotekanem byly spojeny případy symptomatické nebo asymptomatické pankreatitidy.
Jiné mírné nežádoucí účinky zahrnují anorexii, bolest břicha a mukozitidu.
PORUCHY KRVE A LYMFATICKÉHO SYSTÉMU
Neutropenie
Neutropenie představuje toxicitu limitující dávku. Neutropenie byla reverzibilní a neměla kumulativní charakter, střední doba do dosažení minimálních hodnot činila 8 dní bez ohledu na to, zda byla nasazena monoterapie nebo kombinovaná léčba.
V monoterapii:
Velmi časté: Neutropenie byla pozorována u 78,7 % nemocných a byla těžká (počet neutrofilů <500/mm3) u 22,6 % nemocných. Ze zhodnotitelných léčebných cyklů byl v 18 % počet neutrofilů pod 1000/mm3, včetně 7,6 % s počtem neutrofilů <500 /mm3. Úplné normalizace se dosáhlo do 22 dnů.
Anemie byla hlášena u přibližně 58,7 % nemocných (8 % s hemoglobinem < 80 g/l a 0,9 % s hemoglobinem < 65 g/l).
Časté: Horečka se závažnou neutropenií byla hlášena u 6,2 % pacientů a v 1,7 % léčebných cyklů.
Infekční epizody se vyskytly přibližně u 10,3 % pacientů (2,5 % léčebných cyklů), byly spojeny s těžkou neutropenií přibližně u 5,3 % pacientů (1,1 % léčebných cyklů) a ve 2 případech skončily smrtí.
Trombocytopenie (< 100 000/mm3) byla pozorována u 7,4 % nemocných a 1,8 % cyklů, u 0,9 % nemocných s trombocyty ≤ 50 000/mm3 a 0,2 % cyklů.
Téměř u všech nemocných bylo dosaženo úplné normalizace do 22 dnů.
V kombinované terapii:
Velmi časté: Neutropenie byla zjištěna u 82,5 % pacientů a byla závážná (počet neutrofilů < 500/mm3) u 9,8 % pacientů. Ze zhodnotitelných léčebných cyklů byl v 67,3 % počet neutrofilů pod 1000/mm3, včetně 2,7 % s počtem neutrofilů <500 /mm3. Úplné normalizace bylo obvykle dosaženo během 7-8 dnů.
Anemie byla hlášena u 97,2 % nemocných (2,1 % s hemoglobinem < 80 g/l).
Trombocytopenie (< 100 000/mm³) byla pozorována u 32,6 % nemocných a 21,8 % cyklů. Závažná trombocytopenie (< 50 000 /mm³) nebyla hlášena.
V jednom případě byla po uvedení přípravku na trh hlášena periferní trombocytopenie spojená se vznikem protilátek proti trombocytům.
Časté: Horečka s těžkou neutropenií byla hlášena u 3,4 % pacientů a v 0,9 % léčebných cyklů. Infekční epizody se vyskytly přibližně u 2 % pacientů (0,5 % léčebných cyklů), byly spojeny s těžkou neutropenií přibližně u 2,1 % pacientů (0,5 % léčebných cyklů) a v 1 případě skončily smrtí.
INFEKCE A INFESTACE:
Méně časté
renální insuficience, hypotenze nebo selhání srdce a oběhu pozorované u nemocných se sepsí.
CELKOVÉ PORUCHY A REAKCE V MÍSTĚ APLIKACE
Akutní cholinergní syndrom
Časté: Těžký přechodný akutní cholinergní syndrom byl pozorován u 9% pacientů léčených monoterapií a 1,4% pacientů s kombinovanou terapií. Hlavní příznaky jsou definovány jako časný průjem a různé další symptomy, jako bolest břicha, konjunktivitida, rinitida, hypotenze, vazodilatace, pocení, zimnice, neklid, závratě, poruchy zraku a mióza, slzení a zvýšené slinění, které se vyskytnou během 24 hodin po infuzi irinotekanu. Symptomy ustupují po podání atropinu (viz bod 4.4)
Astenie byla závažná u méně než 10% pacientů v monoterapii a 6,6% pacientů v kombinované terapii. Příčinný vztah k irinotekanu nebyl jednoznačně prokázán.
Horečka bez přítomnosti infekce a bez doprovodné těžké neutropenie se vyskytla u 12 % pacientů v monoterapii a 6,2% pacientů v kombinované terapii.
Méně časté: Mírné reakce v místě podání se vyskytl pouze zřídka.
Srdeční poruchy
Vzácné: Hypotenze během nebo po infuzi.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté: Intersticiální plicní choroba projevující se plicními infiltráty. Byly hlášeny časné účinky, jako dyspnoe (viz bod 4.4).
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: reverzibilní alopecie
Méně časté: mírné kožní reakce
Poruchy imunitního systému
Méně časté: mírná alergická reakce
Vzácné: anafylaktická/ anafylaktoidní reakce
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Vzácné: časné účinky jako svalové kontrakce nebo křeče a parestezie
VÍCENÁSOBNÁ VYŠETŘENÍ
Velmi časté: Při kombinované léčbě byly pozorovány sérové hladiny (stupeň 1 a 2) ALT, AST, alkalické fosfatázy nebo bilirubinu u 15 %, 11 %, 11 %,resp 10 % pacientů bez přítomnosti progredujících jaterních metastáz. Stupeň 3 byl pozorován u 0 %, 0%, 0 %, resp 1 % pacientů. Stupeň 4 nebyl pozorován.
Časté: V monoterapii byl pozorován přechodný, mírný až střední vzestup sérové hladiny buď transamináz, alkalické fosfatázy nebo bilirubinu u 9,2 %, 8, %,,resp 1,8 % pacientů bez přítomnosti progredujících jaterních metastáz.
Přechodný, mírný až střední vzestup sérových hladin kreatininu byly pozorován u 7,3 % pacientů
Vzácné: Hypokalemie a hyponatremie, většinou v důsledku průjmu nebo zvracení
Velmi vzácné: Vzestup hladin amylázy a/nebo lipázy
PORUCHY NERVOVÉHO SYSTÉMU
Velmi vzácné: Přechodná porucha řeči spojená s infuzí irinotekanu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)