| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se následující diskuse na celkovou bezpečnostní databázi 812 pacientů se solidními tumory, léčenými v klinických studiích paklitaxelem v monoterapii. Vzhledem k tomu, že populace s KS je velmi specifická, je na konci této části připojena samostatná kapitola vycházející z klinické studie u 107 pacientů.
Pokud není uvedeno jinak, jsou frekvence a stupeň závažnosti nežádoucích účinků celkově podobné u pacientů s karcinomem vaječníků, prsu a nemalobuněčným karcinomem plic, užívajících paklitaxel. Žádné z hlášených toxických účinků nebyly specificky ovlivněny věkem.
Nejčastější významný nežádoucí účinek byl útlum kostní dřeně . Závažná neutropenie (< 500 buněk/mm3) se vyskytla u 28 % pacientů, ale nebyla spojena s febrilními epizodami. Pouze u 1 % pacientů se projevila závažná neutropenie po dobu ≥ 7 dnů. Trombocytopenie byla hlášena u 11 % pacientů. 3 % pacientů měla nejnižší hladinu počtu destiček < 50 000/mm3 nejméně jednou během studie. Anémie byla zjištěna u 64 % pacientů, ale byla závažná (Hb < 5 mmol/l) pouze u 6 % pacientů. Výskyt a závažnost anémie jsou závislé na výchozích hodnotách hemoglobinu.
Neurotoxicita , zejména periferní neuropatie , se vyskytovala častěji a byla závažnější po tříhodinové infuzi 175 mg/m2 (neurotoxicita u 85 %, vážná u 15 %) než po 24-hodinové infuzi 135 mg/m2 (periferní neuropatie u 25 %, vážná u 3 %), jestliže byl paklitaxel kombinován s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a u pacientek s karcinomem vaječníků, léčených paklitaxelem podávaným po dobu 3 hodin a pak cisplatinou, je výrazně zvýšen výskyt závažné neurotoxicity. Periferní neuropatie může vzniknout po prvním léčebném cyklu a může se zhoršit po další expozici paklitaxelu. Periferní neuropatie byla v několika případech důvodem k zastavení léčby paklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily nebo zcela vymizely během několika měsíců po ukončení léčby paklitaxelem. Předchozí neuropatie, vzniklé následkem předchozí léčby, nejsou kontraindikací terapie s paklitaxelem.
Artralgie či myalgie se vyskytly u 60 % pacientů a byly závažné u 13 % pacientů.
Významná hypersenzitivní reakce , potenciálně fatální (definovaná jako hypotenze vyžadující léčbu, angioneurotický edém, dýchací potíže vyžadující bronchodilatační terapii, nebo generalizovaná urtikarie) se vyskytla u dvou pacientů (< 1 %). Celkem 34 % pacientů (17 % všech léčebných cyklů) mělo lehčí hypersenzitivní reakce. Tyto lehčí reakce se projevily zejména zčervenáním a vyrážkami, které nevyžadovaly léčebný zásah ani nebránily pokračování léčby paklitaxelem.
Reakce v místě vpichu při nitrožilním podání mohou způsobit lokalizovaný edém, bolestivost, zčervenání kůže a induraci; extravazát může také způsobit celulitidu. Bylo hlášeno olupování a/nebo šupinatění kůže, občas ve vztahu k extravazaci. Může se objevit také změna zbarvení kůže. V ojedinělých případech byl hlášen opakovaný výskyt kožních reakcí v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu na jiné místo. V současné době není známa žádná specifická léčba krvácivých reakcí.
V některých případech k nástupu reakce v místě vpichu injekce došlo buď během déle trvající infuze nebo se zpožděním po týdnu až 10 dnech.
V tabulce uvedené níže je seznam nežádoucích účinků různé závažnosti, vzniklých v souvislosti s monoterapií paklitaxelem, podávaným formou tříhodinové infuze pacientům s metastázami (812 pacientů léčených v klinických studiích) a hlášených během sledování bezpečnosti* (surveillance) paklitaxelu po jeho uvedení na trh.
Frekvence nežádoucích účinků, uvedených níže, je definována podle této konvence:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, <1/10); méně časté (≥ 1/1,000, <1/100); vzácné (≥ 1/10,000, < 1/1,000); velmi vzácné (< 1/10,000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky uvedeny s klesající závažností.
Infekce a infestace: Velmi časté : Infekce (zejména močových cest a horních cest dýchacích) s dokumentovanými případy s letálním zakončením.
Méně časté : Septický šok.
Vzácné *: Pneumonie, peritonitida, sepse.
Poruchy krve a lymfatického Velmi časté : Deprese kostní dřeně, neutropenie,
systému: anemie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení.
Vzácné* : febrilní neutropenie.
Velmi vzácné *: Akutní myeloidní leukémie, myelodysplastický syndrom.
Poruchy imunitního systému: Velmi časté : Lehčí hypersenzitivní reakce (hlavně zčervenání a vyrážka).
Méně časté : závažné hypersenzitivní reakce vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioedém, dyspnoe, generalizovaná urtikarie, zimnice, bolest v zádech, bolest na hrudi, tachykardie, bolesti v břiše, bolest končetin, pocení a hypertenze).
Vzácné *: Anafylaktické reakce.
Velmi vzácné *: Anafylaktický šok.
Poruchy metabolismu a výživy: Velmi vzácné *: Anorexie.
Není známo: Syndrom nádorového rozpadu *
Psychiatrické poruchy: Velmi vzácné *: Stav zmatenosti.
Poruchy nervového systému: Velmi časté : Neurotoxicita (zejména periferní neuropatie).
Vzácné *: Motorická neuropatie (s následnou lehčí slabostí končetin).
Velmi vzácné *: Autonomní neuropatie (s následným paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí), záchvaty grand mal, křeče, encefalopatie, závratě, bolesti hlavy, ataxie.
Poruchy oka: Velmi vzácné *: Poruchy zrakového nervu a/nebo vizuální poruchy (scintilující skotom), zejména u pacientů, kteří dostali dávky vyšší než doporučené.
Není známo: Makulární edém*, fotopsie*, sklivcové plovoucí zákalky*
Poruchy ucha a labyrintu: Velmi vzácné *: Ototoxicita, ztráta sluchu, tinitus, závratě.
Srdeční poruchy: Časté : Bradykardie.
Méně časté : Kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV blok a synkopa, infarkt myokardu.
Vzácné: Srdeční selhání
Velmi vzácné *: Fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie.
Není známo: Flebitida*
Cévní poruchy: Velmi časté : Hypotenze.
Méně časté : Hypertenze, trombóza, tromboflebitida.
Velmi vzácné *: Šok.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné *: Dušnost, pleurální výpotek, intersticiální pneumonie, fibróza plic, plicní embolie, selhání dýchání.
Velmi vzácné *: Kašel.
Gastrointestinální poruchy: Velmi časté : Nevolnost, zvracení, průjem, záněty sliznice.
Vzácné : Střevní obstrukce, perforace střeva, ischemická kolitida, pankreatitida.
Velmi vzácné *: Mezenterická trombóza, pseudomembranózní kolitida, ezofagitida, zácpa, ascites, neutropenická kolitida.
Poruchy jater a žlučových cest: Velmi vzácné *: Jaterní nekróza, jaterní encefalopatie (obojí s hlášenými případy se letálním zakončením).
Poruchy kůže a podkožní tkáně: Velmi časté : Alopecie.
Časté : Přechodné a mírné změny nehtů a kůže.
Vzácné *: Svědění, vyrážka, erytém.
Velmi vzácné *: Stevens-Johnsonův syndrom, epidermální nekrolýza, multiformní erytém, exfoliativní dermatitida, urtikarie, onycholýza (léčení pacienti by na rukou a nohou měli používat ochranu před sluncem).
Není známo: Sklerodermie*
Poruchy svalové a kosterní soustavy Velmi časté : Artralgie, myalgie.
a pojivové tkáně: Není známo: Systémový lupus erythematosus*
Celkové poruchy a reakce v místě Časté : Reakce v místě injekce (včetně lokálního
aplikace: edému, bolestivosti, erytému, indurace, občas extravazace způsobila celulitidu, fibrózu nebo nekrózu kůže).
Vzácné *: Slabost, horečka, dehydratace, edém, malátnost.
Vyšetření: Časté : Závažné zvýšení AST (SGOT), závažné zvýšení aktivity alkalické fosfatázy.
Méně časté : Závažné zvýšení hodnot bilirubinu.
Vzácné* : Zvýšení koncentrace kreatininu v krvi.
U pacientek s karcinomem prsu, které dostávaly paklitaxel v adjuvantní léčbě po AC, se častěji než u pacientek léčených pouze AC vyskytla neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea/zvracení a průjem. Přesto frekvence výskytu těchto účinků odpovídala situaci při použití paklitaxelu v monoterapii, jak je popsáno výše.
Kombinovaná léčba
Následující diskuse se zabývá dvěma rozsáhlými studiemi primární chemoterapie karcinomu vaječníků (paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientů); dvěma studiemi ve fázi III, v nichž se léčil v primární léčbě metastazující karcinom prsu: jedna zkoumající kombinační léčbu s doxorubicinem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientů), druhá zkoumající kombinaci s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientů) a dvěma studiemi ve fázi III, v nichž se léčil pokročilý nemalobuněčný karcinom plic (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1).
Při podání formou tříhodinové infuze během primární chemoterapie karcinomu vaječníků byly neurotoxicita, artralgie/myalgie a hypersenzitivita hlášeny častěji a jako vážnější u pacientů, kteří se léčili paklitaxelem a následně cisplatinou, než u pacientů, kteří byli léčeni cyklofosfamidem a následně cisplatinou. Ve srovnání s cyklofosfamidem s následnou cisplatinou se myelosuprese vyskytla méně často a byla méně vážná po podání paklitaxelu formou tříhodinové infuze, po níž byla podána cisplatina.
Při podání paklitaxelu (220 mg/m2) tříhodinovou infuzí následovanou po 24 hodinách infuzí doxorubicinu (50 mg/m2) byl v primární léčbě metastatického karcinomu prsu výskyt neutropenie, anémie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečky a průjmu častější a průběh závažnější než při podání standardní FAC léčby (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Při léčbě paklitaxelem (220 mg/m2) a doxorubicinem (50 mg/m2) se méně často a s menší závažností vyskytla nauzea a zvracení než u standardního FAC režimu. K menší četnosti výskytu a menší závažnosti nauzey a zvracení mohlo přispět použití kortikosteroidů ve skupině pacientů léčených kombinací paklitaxel/doxorubicin.
Při podání paklitaxelu formou 3-hodinové infuze v kombinaci s trastuzumabem v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu byly (bez ohledu na souvislost s paklitaxelem nebo trastuzumabem) častěji než při podání paklitaxelu v monoterapii hlášeny tyto příhody: srdeční selhání (8 % oproti 1 %), infekce (46 % oproti 27 %), zimnice (42 % oproti 4 %), horečka (47 % oproti 23 %), kašel (42 % oproti 22 %), vyrážka (39 % oproti 18 %), artralgie (37 % oproti 21 %), tachykardie (12 % oproti 4 %), průjem (45 % oproti 30 %), hypertenze (11 % oproti 3 %), epistaxe (18 % oproti 4 %), akné (11 % oproti 3 %), herpes simplex (12 % oproti 3 %), náhodný úraz (13 % oproti 3 %), nespavost (25 % oproti 13 %), rinitida (22 % oproti 5 %), sinusitida (21 % oproti 7 %) a reakce v místě vpichu (7 % oproti 1 %). Některé z těchto rozdílů v četnosti mohou být způsobeny vyšším počtem léčebných cyklů a delší léčbou při použití kombinace paklitaxelu/trastuzumabu ve srovnání s paklitaxelem v monoterapii. Pro kombinaci paklitaxelu/trastuzumabu ve srovnání s paklitaxelem v monoterapii byly vážné příhody hlášeny v podobných poměrných hodnotách.
Při podání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastatického karcinomu prsu byl pozorován výskyt abnormalit srdeční kontraktility (≥ 20% snížení ejekční frakce levé komory) u 15 % pacientek proti 10 % při standardní FAC léčbě. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno v < 1 % případů jak ve skupině léčené kombinací paklitaxel/doxorubicin, tak ve skupině léčené standardně FAC. Při podání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientkám, které podstoupily předchozí léčbu antracykliny, byla hlášena zvýšená frekvence a zvýšená závažnost srdeční dysfunkce ve srovnání s pacientkami, které se léčily paklitaxelem samotným (NYHA třída I/II 10 % proti 0 %; NYHA třída III/IV 2 % oproti 1 %) a vzácně byla spojena s úmrtím (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). Ve všech případech, kromě těchto vzácných výjimek, pacientky na léčbu reagovaly příznivě.
Radiační pneumonitida byla hlášena u pacientek na současné radioterapii.
Kaposiho sarkom sdružený s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů byla kromě nežádoucích hematologických a hepatálních účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích účinků celkem podobná u pacientů s KS a pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii pro jiné solidní tumory.
Poruchy krve a lymfatického systému : Útlum kostní dřeně představoval hlavní toxický účinek limitující dávku. Nejdůležitější hematologický toxický účinek byla neutropenie. V průběhu prvního léčebného cyklu se závažná neutropenie (< 500 buněk/mm3) vyskytla u 20 % pacientů. Během celého léčebného období byla závažná neutropenie pozorována u 39 % pacientů. Neutropenie setrávala po > 7 dnů u 41 % a po 30-35 dnech u 8 % pacientů. U všech sledovaných pacientů odezněla do 35 dnů. Neutropenie stupně 4 trvající ≥ 7 dnů se vyskytla ve 22 %.
Febrilní neutropenie spojená s paklitaxelem byla hlášena u 14 % pacientů a v 1,3 % léčebných cyklů. V souvislosti s podáváním paklitaxelu se vyskytly 3 septické příhody (2,8 %), které vedly k úmrtí.
Trombocytopenie byla zjištěna u 50 % pacientů a u 9 % pacientů byla závažná (< 50 000 buněk/mm3). Pouze u 14 % pacientů došlo k poklesu počtu destiček pod 75 000 buněk/mm3, a to nejméně jednou během léčby. Krvácivé příhody spojené s paklitaxelem byly hlášeny u < 3 % pacientů, ale tyto hemoragie byly lokalizované.
Anemie (Hb < 110 g/l) byla pozorována u 61 % pacientů a u 10 % byla závažná (Hb < 8 g/dl). Transfuze červených krvinek byla nutná u 21 % pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest : Mezi pacienty (> 50 % užívalo inhibitory proteázy) s normální výchozí funkcí jater mělo 28 % zvýšenou hladinu bilirubinu, 43 % zvýšenou aktivitu alkalické fosfatázy a 44 % vzestup AST (SGOT). Závažné zvýšení každého z těchto ukazatelů se vyskytlo v 1 % případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)