salt:hasText
| - Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje opatrnost při předepisování risperidonu spolu s léčivy, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, např. antiarytmiky třídy Ia (např. chinidin, disopyramid, prokainamid), antiarytmiky třídy III (např. amiodaron, sotalol), tricyklickými antidepresivy (tj. amitriptylin), tetracyklickými antidepresivy (tj. maprotilin), některými antihistaminiky, jinými antipsychotiky, některými antimalariky (tj. chinin a meflochin) a s léčivy způsobujícími poruchu elektrolytové rovnováhy (hypokalémii, hypomagnesémii), bradykardii nebo s léčivy, jež inhibují metabolizaci risperidonu v játrech. Tento seznam je příkladný, nikoli úplný.
Potenciální ovlivnění jiných léčiv risperidonem
Kvůli zvýšenému riziku sedace se má risperidon používat s opatrností v kombinaci s dalšími centrálně účinkujícími léčivy a látkami, počítaje v to zejména alkohol, opiáty, antihistaminika a benzodiazepiny.
Risperidon může antagonizovat účinek levodopy a jiných agonistů dopaminu. Je-li taková kombinace pokládána za nezbytnou, především v konečném stadiu Parkinsonovy choroby, má se předepsat nejnižší účinná dávka obou léčiv.
Po uvedení na trh byla pozorována klinicky významná hypotenze při souběžném použití risperidonu a antihypertenziv.
Risperidon nevykázal klinicky významný vliv na farmakokinetiku lithia, valproátu, digoxinu ani topiramátu.
Potenciální ovlivnění risperidonu jinými léčivy
Při souběžném užití s karbamazepinem bylo pozorováno snížení plasmatických koncentrací účinné antipsychotické frakce risperidonu. Podobné efekty mohou být pozorovány např. u rifampicinu, fenytoinu a fenobarbitalu, jež také indukují jaterní enzym CYP 3A4 jakož i P-glykoprotein. Při zahájení nebo ukončení léčby karbamazepinem nebo jinými induktory jaterního enzymu CYP 3A4/P-glykoproteinu (P-gp) má lékař přehodnotit dávkování risperidonu.
Fluoxetin a paroxetin, inhibitory CYP 2D6, zvyšují plasmatické koncentrace risperidonu, méně však účinné antipsychotické frakce. Předpokládá se, že podobným způsobem mohou plasmatické koncentrace risperidonu ovlivnit i jiné inhibitory CYP 2D6, jako např. chinidin. Při zahájení nebo ukončení souběžné léčby fluoxetinem nebo paroxetinem má lékař přehodnotit dávkování risperidonu.
Verapamil, inhibitor CYP 3A4 a P-gp, zvyšuje plasmatické koncentrace risperidonu.
Galantamin a donepezil nevykazují klinicky významný vliv na farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.
Fenothiaziny, tricyklická antidepresiva a některé beta-blokátory mohou zvyšovat plasmatické koncentrace risperidonu, ale ne účinné antipsychotické frakce.
Amitriptylin neovlivňuje farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.
Cimetidin a ranitidin zvyšují biologickou dostupnost risperidonu, ale jen nepatrně biologickou dostupnost účinné antipsychotické frakce.
Erythromycin, inhibitor CYP 3A4, nemění farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.
Současné použití psychostimulancií (např. methylfenidátu) s risperidonem u dětí a dospívajících nemění farmakokinetiku ani účinnost risperidonu.
Zvýšená mortalita u starších pacientů s demencí současně užívajících furosemid - viz bod 4.4.
Nedoporučuje se souběžné použití perorálního risperidonu s paliperidonem, protože paliperidon je aktivním metabolitem risperidonu a kombinace těchto dvou léčiv by mohla vést k aditivní expozici účinné antipsychotické frakci.
(cs)
|