Existuje vztah mezi velikostí částic makroagregátů lidského albuminu (MAA) a jejich toxickými účinky.
Ukazuje se, že patofyziologickým mechanismem zodpovědným za toxicitu je zvýšení krevního tlaku v plicích. První známky plicní toxicity u psa (např. tachypnoe) se objevuje po injekčním podání částic velikosti 10–50 µm v dávce 20–25 mg na kg tělesné váhy. Prudké zvýšení plicního krevního tlaku je zaznamenáno po injekci 20 mg částic menších než 80 µm, zatímco po podání 40 mg částic MAA menších než 35 µm znatelné změny tlaku zaznamenány nebyly. U suspenzí s částicemi MAA velikosti do 150 µm nebylo při dávce nižší než 10 mg/kg pozorováno žádné zvýšení krevního tlaku, zatímco s větším průměrem suspendovaných částic (do 300 µm) nastaly změny krevního tlaku v plicní arterii při dávce větší než 5 mg/kg.
Dávky 20-50 mg/kg způsobují po selhání dechu náhlou smrt. Po injekci 14000 částic makroagregátů lidského albuminu, značených techneciem-99m velikosti 30–50 µm, byl u psa stanoven bezpečnostní faktor 100. Studie toxicity s opakovanými dávkami u psů nezpůsobily změny v chování zvířat. Nebyly zjištěny žádné patologické změny v hlavních orgánech.
Podle literatury neexistují žádné důkazy teratogenity, mutagenity nebo karcinogenity neznačeného produktu.
(cs)