| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující údaje jsou převzaty z databáze celkové bezpečnosti zahrnující 812 pacientů se solidními nádory léčenými samotným paklitaxelem v klinických studiích. Protože populace pacientů s KS je velmi specifická, zvláštní část věnovaná výsledkům klinické studie 107 pacientů s KS je prezentována na konci této části.
Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu. Žádné pozorované toxické účinky nebyly jednoznačně ovlivněny věkem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně . Těžká neutropenie (tj. <0,5x109/l) se vyskytla u 28 % pacientů, ale nebyla spojena s horečnatými epizodami. Pouze u 1 % pacientů setrvala těžká neutropenie po dobu 7 dní anebo déle. Trombocytopenie byla hlášena u 11 % pacientů. U 3 % dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie na hodnotu <50x109/l. Anémie se sice projevila u 64 % pacientů, závažná (koncentrace Hb<5 mmol/l) však byla jen u 6 %. Incidence a závažnost anémie má souvislost s výchozími hodnotami hemoglobinu.
Neurotoxicita , především periferní neuropatie projevující se častěji a závažněji při dávkování 175 mg/m2 v 3hodinové infuzi (neurotoxicita v 85 %, v 15 % těžká), než při dávkování 135 mg/m2 ve 24hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25 %, ve 3 % závažná) při kombinaci paklitaxelu s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ovariálním karcinomem léčených paklitaxelem v 3hodinové infuzi s následným podáním cisplatiny byl výskyt závažné neurotoxicity zřetelně vyšší. Po prvním cyklu se může objevit periferní neuropatie, která se může se zhoršit při zvyšující se dávce paklitaxelu. V některých případech byla periferní neuropatie příčinou přerušení léčby paklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily anebo vymizely po několikaměsíčním přerušení aplikace paklitaxelu. Preexistující neuropatie, vzniklé po jiném předchozím léčení, nepředstavují kontraindikaci terapie paklitaxelem.
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60 % pacientů, závažné byly u 13 % nemocných.
Významné reakce přecitlivělosti, případně se smrtelnými následky (definovanými jako hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém, respirační tíseň vyžadující podání bronchodilatancií, generalizovaná urtikarie) se objevily u 2 pacientů (<1 %). U 34 % pacientů (tj. v 17 % veškerých provedených cyklů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti. Tyto reakce, zejména zarudnutí a exantém, nevyžadovaly terapii ani nebránily v pokračování léčby paklitaxelem.
Lokální reakce v místě injekce se mohou v průběhu infuze projevit jako místní edém, bolestivost, erytém a indurace, příležitostně extravazace s následnou celulitidou. Bylo rovněž zaznamenáno olupování a/nebo odrolování kůže, někdy ve vztahu k extravazaci. Může se také objevit diskolorace kůže. Vzácně byly zaznamenány případy lokální reakce v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu do jiného místa, tzv. „recall“. Specifická terapie extravazací není v současné době známa.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky bez ohledu na jejich závažnost, které souvisely s podáváním paklitaxelu v monoterapii ve formě 3hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v rámci klinických studií) a ty, které byly hlášeny v průběhu post-marketingového sledování (viz*).
Frekvence výskytu níže uvedených nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1000, <1/100), vzácné (≥1/10000, <1/1000), velmi vzácné (<1/10000)
Infekce a infestace:
Velmi časté: infekce (hlavně močových cest a horních cest dýchacích) s hlášenými případy úmrtí
Méně časté: septický šok
Vzácné*: pneumonie, peritonitida, sepse
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anémie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
Vzácné*: febrilní neutropenie
Velmi vzácné*: akutní myelodní leukémie, myelodysplastický syndrom
Poruchy imunitního systému:
Velmi časté: méně závažné reakce přecitlivělosti (hlavně zarudnutí, vyrážka)
Méně časté: výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná urtikárie, zimnice, bolesti zad a hrudníku, tachykardie, bolesti břicha, bolesti končetin, pocení a hypertenze)
Vzácné*: anafylaktické reakce
Velmi vzácné*: anafylaktický šok
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné*: anorexie
Psychiatrické poruchy:
Velmi vzácné*: stav zmatenosti
Poruchy nervového systému:
Velmi časté: neurotoxicita (hlavně: periferní neuropatie)
Vzácné*: motorická neuropatie (s výslednou méně závažnou distální slabostí)
Velmi vzácné*: autonomní neuropatie (projevující se paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí), záchvaty grand mal, křeče, encefalopatie, závratě, bolest hlavy, ataxie
Poruchy oka:
Velmi vzácné*: poruchy zrakového nervu nebo zraku (scintilační skotom) hlavně u pacientů léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené
Poruchy ucha a labyrintu:
Velmi vzácné*: ototoxicita, ztráta sluchu, tinnitus, vertigo
Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie
Méně časté: kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV blok a synkopa, infarkt myokardu
Velmi vzácné *: fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie
Cévní poruchy:
Velmi časté: hypotenze
Méně časté: hypertenze, trombóza, tromboflebitida
Velmi vzácné*: šok
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné*: dyspnoe, pleurální výpotek, intersticiální pneumonie, plicní fibróza, plicní embolie, selhání dýchání
Velmi vzácné*: kašel
Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté: nevolnost, zvracení, průjem, zánět sliznic
Vzácné*: střevní neprůchodnost nebo perforace střev, ischemická kolitida, pankreatitida
Velmi vzácné*: mesenterická trombóza, pseudomembranózní kolitida, ezofagitida, zácpa, ascites, neutropenická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné*: jaterní nekróza a hepatoencefalopatie (s hlášenými případy úmrtí u obou)
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Velmi časté: alopecie
Časté: přechodné mírné změny na nehtech a kůži
Vzácné*: pruritus, vyrážka, erytém
Velmi vzácné*: Stevens-Johnsonův syndrom, epidermální nekrolýza, erythema multiforme, exfoliativní dermatitida, urtikárie, onycholýza (pacient by měl během terapie nosit ochranné pomůcky proti slunečnímu záření na dlaních a chodidlech)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Velmi časté: artralgie, myalgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: reakce v místě vpichu (včetně lokalizovaného edému, bolestivosti, erytému, indurace, občas může extravazace vyústit až do celulitidy, kožní fibrózy a nekrózy)
Vzácné*: astenie, horečka, dehydratace, edém, malátnost
Vyšetření:
Časté: výrazné zvýšení hodnot AST a alkalické fosfatázy
Méně časté: výrazné zvýšení hodnot bilirubinu
Vzácné*: zvýšení hodnot kreatininu v krvi
U pacientů s karcinomem prsu užívajících paklitaxel jako adjuvantní léčbu po předcházející AC terapii byla zaznamenána neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea/zvracení a průjem častěji než u pacientek užívajících samotnou AC léčbu. Frekvence těchto nežádoucích reakcí je však shodná s použitím samotného paklitaxelu tak, jak bylo uvedeno v předchozí části.
Kombinovaná léčba
Následující údaje jsou převzaty ze dvou rozsáhlých studií primární chemoterapie karcinomu ovaria (paklitaxel+cisplatina: více než 1050 pacientek), ze dvou studií fáze III léčby první volby metastazujícího karcinomu prsu: jedna testovaná kombinace s doxorubicunem (paklitaxel+doxorubicin: 267 pacientek); druhá testovaná kombinace s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel+trastuzumab: 188 pacientek) a ze dvou studií fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel+cisplatina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1).
V léčbě karcinomu ovaria první volby paklitaxelem podávaným v tříhodinové infuzi s následným podáním cisplatiny se vyskytla neurotoxicita, artralgie/myalgie a hypersenzitivita častěji a měly závažnější charakter než u pacientek léčených cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny. Myelosuprese byla zjevně méně častá a méně závažná při léčbě paklitaxelem ve formě 3hodinové infuze s následným podáním cisplatiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny.
Při chemoterapii první volby metastazujícího karcinomu prsu se vyskytla neutropenie, anémie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečka a průjem častěji a s větší intenzitou než když se 3hodinová infuze paklitaxelu (220 mg/m2) podávala 24 hodin po doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytovaly méně často a byly méně závažné v režimu paklitaxel (220 mg/m2) / doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním FAC režimem. Použití kortikoidů může snižovat četnost a závažnost nauzey a zvracení při použití kombinace paklitaxel / doxorubicin
Při podávání paklitaxelu v kombinaci s trastuzumabem ve formě 3hodinové infuze v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu se objevily následující nežádoucí účinky (bez ohledu na vztah k paklitaxelu nebo trastuzumabu) častěji než při podání samotného paklitaxelu: srdeční selhání (8 % oproti 1 %), infekce (46 % oproti 27 %), zimnice (42 % oproti 4 %), horečka (47 % oproti 23 %), kašel (42 % oproti 22 %), vyrážka (39 % oproti 18 %), artralgie (37 % oproti 21 %), tachykardie (12 % oproti 4 %), průjem (45 % oproti 30 %), hypertenze (11 % oproti 3 %), epistaxe (18 % oproti 4 %), akné (11 % oproti 3 %), herpes simplex (12 % oproti 3 %), náhodné poranění (13 % oproti 3 %), nespavost (25 % oproti 13 %), rýma (22 % oproti 5 %), sinusitida (21 % oproti 7 %) a reakce v místě vpichu (7 % oproti 1 %). Některé rozdíly ve frekvenci výskytu nežádoucích účinků mohou být způsobené rozdílnou délkou léčby a vyšším počtem pacientek léčených kombinací paklitaxel / trastuzumab v porovnání s aplikací paklitaxelu v monoterapii. Poměr výskytu závažných reakcí při použití kombinace obou přípravků byl podobný jako při léčbě samotným paklitaxelem.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (snížení ejekční frakce levé komory o ≥20 %) u 15 % pacientů ve srovnání s 10 % pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u <1 % pacientů v obou ramenech paklitaxel/doxorubicin a ve standardním FAC rameni. Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientům, kteří byli v minulosti léčeni antracyklinem, vedlo ke zvýšení frekvence a závažnosti výskytu srdečních dysfunkcí ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II 10 % oproti 0 %; NYHA třída III/IV 2 % oproti 1 %) a vzácně mělo fatální průběh (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti reagovali na příslušnou léčbu.
Radiační pneumonitida se vyskytla u pacientů současně léčených radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů je u pacientů s Kaposiho sarkomem kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích účinků obecně podobná jako u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii u jiných solidních nádorů.
Poruchy krve a lymfatického systému: hlavním dávku limitujícím toxicitním faktorem byl útlum kostní dřeně. Neutropenie je nejdůležitější hematologická toxicita. V průběhu prvního terapeutického cyklu byla těžká neutropenie (<0,5x109/l) pozorována u 20 % pacientů. V průběhu celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39 % pacientů. Neutropenie byla přítomna během >7 dní u 41 % a během 30–35 dní u 8 % pacientů. U všech sledovaných pacientů odezněla do 35 dní. Incidence neutropenie stupně 4 přetrvávající déle než 7 dní byla 22 %.
Febrilní neutropenie ve vztahu k paklitaxelu se vyskytla u 14 % pacientů a u 1,3 % léčebných cyklů. V průběhu podávání paklitaxelu byly zaznamenány 3 fatální septické episody (2,8 %) vztahující se k podávání tohoto léku.
Trombocytopenie byla pozorována u 50 % pacientů a těžká (<50x109/l) byla u 9 % pacientů. Pouze u 14 % pacientů poklesl nejméně jednou v průběhu léčby počet trombocytů pod 75x109/l. Krvácivé stavy se ve vztahu paklitaxelu vyskytly u <3 % pacientů, ale epizody krvácení byly pouze lokalizované.
Anémie (Hb <11 g/dl) byla pozorována u 61 % pacientů a těžká anémie (Hb <8 g/dl) u 10 % pacientů. Nutnost krevních transfuzí si vyžadoval stav 21 % pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest: Mezi pacienty (více než v 50 % užívajících inhibitory proteáz) s normální jaterní funkcí mělo 28 % zvýšenou hladinu bilirubinu, 43 % zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44 %, zvýšenou hladinu AST (SGOT). U každého z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1 % případů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)