| salt:hasText
| - Z farmakokinetických studií vyplývá, že průměrný plazmatický eliminační poločas procyklidinu je dostatečný k tomu, aby mohl být procyklidin podáván pouze ve dvou dílčích denních dávkách.
Přípravek podaný perorálně může být lépe tolerován, je-li současně podán s jídlem.
Lékař předepisující přípravek by měl mít na zřeteli, že optimální dávkování je interindividuálně odlišné.
Dávkování u dospělých
PARKINSONOVA NEMOC
Léčba se obvykle zahajuje dávkováním 2,5 mg procyklidinu třikrát denně; dávkování se pak v intervalech dvou až tří dnů zvyšuje o 2,5 až 5 mg/den, dokud se nedosáhne optimální klinické odezvy.
Obvyklá udržovací dávka potřebná k dosažení optimální odezvy bývá 15 až 30 mg procyklidinu denně. U některých pacientů se ukázalo jako přínosné přidání čtvrté dílčí dávky před ulehnutím k nočnímu spánku. Dobře byly snášeny denní dávky až 60 mg procyklidinu a podle uvážení ošetřujícího lékaře může být dávkování zvýšeno až na tuto úroveň.
Mladší pacienti nebo pacienti s postencefalitickým parkinsonismem obecně potřebují k dosažení terapeutické odezvy vyšší dávky než starší pacienti a pacienti s arteriosklerotickým parkinsonismem.
Jestliže monoterapie ke zvládnutí nemoci nestačí, může být procyklidin kombinován s levodopou nebo s amantadinem.
EXTRAPYRAMIDOVÉ PŘÍZNAKY VYVOLANÉ NEUROLEPTIKY
Léčba se obvykle zahajuje dávkováním 2,5 mg procyklidinu třikrát denně; dávkování se pak zvyšuje o 2,5 mg/den, dokud nedojde ke zmírnění příznaků.
Účinná udržovací dávka obvykle bývá 10 až 30 mg procyklidinu denně.
Po třech až čtyřech měsících terapie má být procyklidin vysazen a pacient pozorován, aby se zjistilo, zda se znovu objeví extrapyramidové příznaky vyvolané neuroleptikem. Pokud ano, léčba procyklidinem se znovu zahájí, aby se předešlo vysilujícím extrapyramidovým příznakům. Doporučuje se terapii přerušovat periodicky, a to i u pacientů, u kterých se zdá, že potřebují procyklidin dlouhodobě.
Dávkování u dětí
Účinnost ani bezpečnost u pediatrických pacientů není potvrzena, proto se obecně užívání u této věkové skupiny nedoporučuje.
Podání procyklidinu u této věkové skupiny vyžaduje, aby potenciální přínos převážil nad možným rizikem pro dítě.
Dávkování u starších pacientů
Pacienti ve vyšším věku mohou být v porovnání s mladšími dospělými citlivější k anticholinergnímu působení procyklidinu, a proto mohou potřebovat snížení dávkování (viz 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)