salt:hasText
| - Obecné zásady
Alkeran (melfalan) je cytotoxické léčivo patřící do skupiny alkylačních činidel. Předepisovat ho mají pouze lékaři mající zkušenosti s podáváním cytostatik.
Protože Alkeran (melfalan) působí myelosupresivně, je nezbytné během terapie často kontrolovat krevní obraz a v případě nutnosti přerušit nebo upravit dávkování. (Viz oddíl 4.4. Zvláštní upozornění.)
Mnohočetný myelom
Přípravek Alkeran se aplikuje intermitentním způsobem, samotný nebo v kombinaci s jinými cytotoxickými léčivy. Byly použity dávky v rozmezí od 8 do 30 mg/m2 tělesného povrchu, podávané v intervalech 2 až 6 týdnů. Řada léčebných režimů kromě toho zahrnovala aplikaci prednisonu. O přesných podrobnostech léčebných protokolů je třeba se informovat v odborné literatuře.
Při použití v monoterapii je typickým nitrožilním dávkovacím schématem podání 0,4 mg/kg tělesné hmotnosti (16 mg/m2 tělesného povrchu), opakované ve vhodných intervalech (např. každé 4 týdny), jejichž délka ale musí stačit k zotavení krevního obrazu v periferní krvi.
Vysokodávkové režimy obvykle využívají jednorázovou nitrožilní dávku 100 až 200 mg/m2 tělesného povrchu (přibližně 2,5 až 5,0 mg/kg tělesné hmotnosti), ovšem po dávkách vyšších než 140 mg/m2 tělesného povrchu je nezbytná autologní transplantace kostní dřeně. U pacientů s renální dysfunkcí se má dávka snížit o 50 %. (Viz dále text s nadpisem Aplikace u pacientů s renální dysfunkcí.) S ohledem na těžkou myelosupresi vyvolávanou vysokodávkovou injekcí přípravku Alkeran má být tento způsob léčby vyhrazen specializovaným pracovištím, vybaveným odpovídajícím zařízením, a prováděn jen zkušenými klinickými lékaři. (Viz oddíl 4.4. )
Maligní melanom
Hypertermická regionální perfuze přípravkem Alkeran byla použita jako adjuvantní léčba k chirurgické terapii maligního melanomu v časném stadiu a jako paliativní léčba pokročilé, ale lokalizované formy této nemoci.
O podrobnostech perfuzní techniky a o použitém dávkování je třeba se informovat v odborné literatuře.
Typické dávkovací rozmezí při perfuzi horní končetiny se pohybuje mezi 0,6 – 1,0 mg/kg tělesné hmotnosti a při perfuzi dolní končetiny mezi 0,8-1,5 mg/kg tělesné hmotnosti.
Sarkom měkkých tkání
Hypertermická regionální perfuze přípravkem Alkeran byla použita v léčení všech stadií lokalizovaného sarkomu měkkých tkání, obvykle v kombinaci s chirurgickou léčbou.
Alkeran byl v této indikaci podáván také v kombinaci s aktinomycinem D; o podrobnostech dávkovacích režimů je třeba se informovat v odborné literatuře.
Typické dávkovací rozmezí při perfuzi horní končetiny se pohybuje mezi 0,6 – 1,0 mg/kg tělesné hmotnosti a při perfuzi dolní končetiny mezi 1,0 -1,4 mg/kg tělesné hmotnosti
Pokročilý neuroblastom v dětském věku
Byly použity dávky 100 až 240 mg/m2 tělesného povrchu (někdy rozdělené do stejně velkých dílčích dávek, podaných ve třech po sobě jdoucích dnech) společně s autologní transplantací kostní dřeně, v některých případech ještě v kombinaci s radioterapií a/nebo s jinými cytotoxickými léčivy.
Příprava injekčního roztoku Alkeran
Viz text s nadpisem Bezpečná manipulace s injekčním přípravkem Alkeran v oddíle 6.6. Návod k použití.
Parenterální podání
S výjimkou případů, kdy je indikována regionální arteriální perfuze, je přípravek Alkeran určen pouze k nitrožilnímu podání.
Nitrožilní podání injekčního roztoku Alkeran se doporučuje realizovat jeho pomalým vstříknutím do rychle běžící nitrožilní infuze cestou osušeného injekčního konektoru („portu“).
Není-li přímé vstříknutí do rychle běžící infuze vhodné, lze injekční roztok Alkeran podat po jeho předchozím zředění v nosném infuzním roztoku nitrožilní infuzí z infuzního vaku.
Injekční přípravek Alkeran není kompatibilní s infuzními roztoky obsahujícími glukózu, a proto se doporučuje, aby se při jeho aplikaci používal POUZE izotonický infuzní roztok chloridu sodného (0,9% infuzní roztok chloridu sodného; natrii chloridi infusio isotonica ; F 1/1).
Jestliže se připravený injekční roztok přípravku Alkeran dále ředí mísením s infuzním roztokem, klesá jeho stabilita, přičemž rychlost degradace se rychle zvyšuje se stoupající teplotou. Provádí-li se aplikace při pokojové teplotě (přibližně 25 °C), neměla by od přípravy (rekonstituce) injekčního roztoku do dokončení infuzního podání uplynout doba delší než 1,5 hodiny.
Pokud se v rekonstituovaném injekčním roztoku nebo v jeho dále zředěném infuzním roztoku objeví jakýkoli viditelný zákal nebo dojde ke krystalizaci, nesmí se takový roztok podat a musí být zlikvidován.
Je nutné věnovat zvláštní péči tomu, aby se zabránilo paravenóznímu podání. V případě špatné přístupnosti periferních žil je třeba zvážit možnost podání centrálním žilním katetrem.
Vysoké dávky přípravku Alkeran - ať ve spojitosti s autologní transplantací kostní dřeně nebo bez ní - se doporučuje podávat centrálním žilním katetrem.
Při regionální arteriální perfuzi je třeba postupovat podle podrobného návodu v odborné literatuře.
Aplikace u dětí
Vysoké dávky injekčního přípravku Alkeran ve spojení s autologní transplantací kostní dřeně byly použity u dětí s neuroblastomem; v této situaci se používají dávkovací schémata vycházející z plochy tělesného povrchu. (Viz text s nadpisem Pokročilý neuroblastom v dětském věku.)
Alkeran v konvenčním dávkovém rozmezí je jen zřídkakdy indikován u dětí. Přesné směrnice pro dávkování u dětí nelze poskytnout.
Aplikace u pacientů ve vyšším a pokročilém věku
Třebaže Alkeran v konvenčním dávkování bývá často aplikován pacientům ve vyšším a pokročilém věku, specifické informace týkající se jeho podávání této skupině pacientů nejsou k dispozici.
Zkušenosti s podáváním přípravku Alkeran u pacientů ve vyšším a pokročilém věku jsou omezené. Před aplikací vysoké dávky injekčního přípravku Alkeran pacientům ve vyšším a pokročilém věku je třeba věnovat pozornost zajištění adekvátního celkového stavu nemocného a dostatečných funkcí orgánů. Při hodnocení farmakokinetiky melfalanu nebyl prokázán vztah mezi věkem pacienta a clearance melfalanu nebo terminálním eliminačním poločasem melfalanu. Na základě omezených údajů, které jsou k dispozici, není u starších pacientů dostávajících melfalan v intravenózní formě nutná žádná specifická úprava dávkování a je doporučena běžná současná praxe úpravy dávkování na základě celkového stavu pacienta a podle stupně vyvolané myelosuprese.
Aplikace u pacientů s renální dysfunkcí
(Viz také oddíl 4.4.)
Při renální dysfunkci klesá clearance melfalanu, i když je sama o sobě variabilní.
Používá-li se přípravek Alkeran v konvenčním nitrožilním dávkování (od 8 do 40 mg/m2 tělesného povrchu), doporučuje se u pacientů se středně těžkou až těžkou renální dysfunkcí snížit úvodní dávku o 50 % a další dávkování stanovit podle stupně myelosuprese.
U vysokých nitrožilních dávek přípravku Alkeran (od 100 do 240 mg/m2 tělesného povrchu) závisí potřeba redukce dávky na stupni renální dysfunkce, na tom, zda bude prováděna autologní transplantace kmenových buněk kostní dřeně, a na terapeutických požadavcích. Jako vodítko lze uvést, že při středně těžké až těžké renální dysfunkci {při hodnotě clearance 51Cr-EDTA (chromii[51Cr] edetas) od 50 do 30 ml/min} bývá obvyklé snížení dávky o 50 %. Nezbytná je rovněž adekvátní hydratace a forsírovaná diuréza. U pacientů s ještě těžší renální dysfunkcí {při hodnotě clearance 51Cr-EDTA (chromii[51Cr] edetas) nižší než 30 ml/min} se vysoké dávky přípravku Alkeran nedoporučují.
(cs)
|