salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující údaje jsou převzaty z databáze celkové bezpečnosti zahrnující
812 pacientů se solidními nádory léčenými samotným paklitaxelem v klinických studiích. Protože populace pacientů s KS je velmi specifická, zvláštní část věnovaná výsledkům klinické studie 107 pacientů s KS je prezentována na konci této části.
Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu. Žádné pozorované toxické účinky nebyly jednoznačně ovlivněny věkem.
Výrazné reakce přecitlivělosti , případně s velice vážnými následky (definovanými jako hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém, respirační tíseň vyžadující podání bronchodilatancií, generalizovaná urtikarie) se objevily u 2 pacientů (< 1 %). U 34 % pacientů (tj. v 17 % veškerých provedených cyklů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti. Tyto reakce, zejména zarudnutí a exantém, nevyžadovaly terapii ani nebránily v pokračování léčby paklitaxelem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně . Těžká neutropenie (tj. < 500 buněk/mm3) se vyskytla u 28 % pacientů, ale nebyla spojena s horečnatými stavy. Pouze u 1 % pacientů setrvala těžká neutropenie po dobu 7 dní anebo déle. Trombocytopenie byla hlášena u 11 % pacientů. U 3 % dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie na hodnotu < 50 000 trombocytů/mm3. Anémie se sice projevila u 64 % pacientů, závažná (koncentrace Hb < 5 mmol/l) však byla jen u 6 %. Incidence a závažnost anémie má zřetelnou závislost na výchozích hodnotách hemoglobinu.
Neurotoxicita , především periferní neuropatie projevující se častěji a závažněji při dávkování
175 mg/m2 v 3hodinové infuzi (neurotoxicita v 85%, v 15 % těžká), než při dávkování 135 mg/m2
ve 24 hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25 %, ve 3 % závažná) při kombinaci paklitaxelu
s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ovariálním karcinomem léčených paklitaxelem v 3hodinové infuzi s následným podáním cisplatiny byl výskyt závažné neurotoxicity zřetelně vyšší. Po prvním cyklu se může objevit periferní neuropatie, která se může se zhoršit při zvyšující se dávce paklitaxelu. V některých případech byla periferní neuropatie příčinou přerušení léčby paklitaxelem. Senzorické příznaky se obvykle zlepšily anebo vymizely po několikaměsíčním přerušení aplikace paklitaxelu. Preexistující neuropatie, vzniklé po jiném předchozím léčení, nepředstavují kontraindikaci terapie paklitaxelem.
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60 % pacientů, závažné byly u 13 % nemocných.
Lokální reakce v místě injekce se mohou v průběhu infuze projevit jako místní edém, bolestivost, erytém a indurace, příležitosně extravazace s následnou celulitidou. Odlupování a/nebo drolení kůže bylo rovněž zaznamenáno, někdy ve vztahu k extravazaci. Může se také objevit diskolorace kůže. Vzácně byly zaznamenány případy lokální reakce v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu do jiného místa, tzv. „recall“. Specifická terapie extravazací není v současné době známa.
V některých případech došlo k nástupu reakce v místě podání infuze buď během déle trvající infuze nebo se zpožděním po týdnu až 10 dnech.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky související s podáváním samotného paklitaxelu ve formě 3hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v rámci klinických studií) a ty, které byly hlášeny v průběhu post-marketingového sledování* paklitaxelu.
Frekvence výskytu níže uvedených nežádoucích účinků je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1 000, <1/100), vzácné (≥1/10 000,
<1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000). V každé skupině jsou nežádoucí účinky řazeny v pořadí klesající závažnosti.
Třídy orgánových systémů
Frekvence
Nežádoucí účinek
Infekce a infestace:
Velmi časté
Infekce (hlavně močových cest a horních cest dýchacích) s ohlášenými případy úmrtí
Méně časté
Septický šok
Vzácné
Pneumonie*, peritonitida*, sepse*
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi časté
Myelosuprese, neutropenie, anemie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
Vzácné
Febrilní neutropenie*
Velmi vzácné
Akutní myelodní leukemie*, myelodysplastický syndrom*
Poruchy imunitního systému:
Velmi časté
Méně závažné reakce přecitlivělosti (hlavně zarudnutí, vyrážka)
Méně časté
Výrazné reakce přecitlivělosti vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná urtikárie, zimnice, bolesti zad, bolesti hrudníku, tachykardie, bolesti břicha, bolesti končetin, pocení a hypertenze)
Vzácné
Anafylaktické reakce*
Velmi vzácné
Anafylaktický šok *
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné
Anorexie*
Není známo
Syndrom nádorového rozpadu *
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné
Stav zmatenosti *
Poruchy nervového systému
Velmi časté
Neurotoxicita (hlavně: periferní neuropatie)
Vzácné
Motorická neuropatie (s výslednou méně závažnou distální slabostí) *
Velmi vzácné
Grand mal křeče*, autonomní neuropatie (projevující se paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí),*, encefalopatie*, křeče*, závratě*, ataxie*, bolesti hlavy*
Poruchy oka
Velmi vzácné
Poruchy zrakového nervu a/nebo zraku (scintilační skotom*) hlavně u pacientů léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené
Není známo
Makulární edém*, fotopsie*, sklivcové plovoucí zákalky *
Poruchy ucha a labyritu
Velmi vzácné
Ztráta sluchu*, ototoxicita*, tinnitus*, vertigo *
Srdeční poruchy
Časté
Bradykardie
Méně časté
Infarkt myokardu, AV blok a synkopa, kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií
Vzácné
Srdeční selhání
Velmi vzácné
Fibrilace síní*, supraventrikulární tachykardie *
Cévní poruchy
Velmi časté
Hypotenze
Méně časté
Trombóza, hypertenze, tromboflebitid
Velmi vzácné
Šok*
Není známo
Flebitida*
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
Vzácné
Respirační selhání*, plicní embolie*, plicní fibróza*, intersticiální pneumonie*, dyspnoe*, pleurální výpotek *
Velmi vzácné
Kašel*
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté
Průjem, zvracení, nevolnost, zánět sliznic
Vzácné
Střevní neprůchodnost nebo perforace střev*, ischemická kolitida*, pankreatitida *
Velmi vzácné
Mesenterická trombóza*, pseudomembranosní kolitida*, neutropenická kolitida*, ascites*, ezofagitida*, zácpa*
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné
Jaterní nekróza*, hepatická encefalopatie* (s hlášenými případy úmrtí u obou)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté
Alopecie
Časté
Přechodné mírné změny na nehtech a kůži
Vzácné
Pruritus*, vyrážka*, erytém*
Velmi vzácné
Stevensův - Johnsonův syndrom*, epidermální nekrolýza*, erythema multiforme*, exfoliativní dermatitida*, urtikárie*, onycholýza (pacient by měl během terapie nosit ochranné pomůcky proti slunečnímu záření na rukou a nohou)*
Není známo
Sklerodermie
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Velmi časté
Artralgie, myalgie
Není známo
Systémový lupus erytematodes *
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté
Reakce v místě vpichu (včetně lokalizovaného edému, bolestivosti, erytému, indurace, občas může extravazace vyústit až do celulitidy, kožní fibrózy a nekrózy)
Vzácné
Horečka*, dehydratace*, astenie*, edém*, malátnost *
Vyšetření
Časté
Výrazné zvýšení hodnot AST a alkalické fosfatázy
Méně časté
Výrazné zvýšení hodnot bilirubinu
Vzácné
Zvýšení hodnot kreatininu v krvi *
U pacientů s karcinomem prsu užívajících paklitaxel jako adjuvantní léčbu po předcházející AC terapii byla zaznamenána neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea/zvracení a průjem častěji než u pacientek užívajících samotnou AC léčbu. Frekvence těchto nežádoucích reakci je však shodná s použitím samotného paklitaxelu tak, jak bylo uvedeno v předchozí části.
Kombinovaná léčba
Následující údaje jsou převzaty ze dvou rozsáhlých studií primární chemoterapie karcinomu ovaria (paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientek), ze dvou studií fáze III primární léčby metastazujícího karcinomu prsu: jedna testovaná kombinace s doxorubicunem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientek); druhá testovaná kombinace s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientek) a ze dvou studií fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1).
V primární léčbě karcinomu ovaria formou infúze paklitaxelu s následným podáním cisplatiny se vyskytla neurotoxicita, artralgie, myalgie a hypersenzitivita častěji a byla závažnějšího charakteru než u pacientek léčených cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny. Myelosuprese se zdála být méně častá a méně závažná při léčbě paklitaxelem ve formě 3hodinové infúze s následným podáním cisplatiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny.
V průběhu primární chemoterapie metastazujícího karcinomu prsu se vyskytla neutropenie, anemie, periferní neuropatie, artralgie/ myalgie, astenie, horečka a průjmy častěji a s větší intenzitou než když se 3 hodinová infúze paklitaxelu (220 mg/ m2) podávala 24 hodin po doxorubicinu (50 mg/m2) v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/ m2, doxorubicin 50 mg/ m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Nauzea a zvracení se vyskytly méně často a byly méně závažné v režimu paklitaxel (220 mg/m2) / doxorubicin (50 mg/m2) v porovnání se standardním FAC režimem. Použití kortikoidů může snižovat četnost a závažnost nauzei a zvracení při použití kombinace paklitaxel / doxorubicin.
Při podávání paklitaxelu v kombinaci s trastuzumabem ve formě 3hodinové infúze v primární léčbě pacientek s metastazujícím karcinomem prsu se objevily následující nežádoucí účinky (bez ohledu na vztah k oběma přípravkům) častěji než při podání samotného paklitaxelu: selhání srdce (8 % vs. 1 %), infekce (46 % vs. 27 %), zimnice (42 % vs. 4 %), horečka (47 % vs. 23 %), kašel (42 % vs. 22 %), exantém (39 % vs.18 %), artralgie (37 % vs. 21 %), tachykardie (12 % vs. 4 %), průjem (45 % vs. 30
%), hypertenze (11 % vs. 3 %), epistaxe (18 % vs. 4 %), akné (11 % vs. 3 %), herpes simplex (12 % vs. 3 %), náhodné poranění (13 % vs. 3 %), nespavost (25 % vs. 13 %), rýma (22 % vs. 5 %), sinusitida (21 % vs. 7 %) a reakce v místě vpichu (7 % vs. 1 %). Některé rozdíly ve frekvenci výskytu nežádoucích účinků mohou být způsobené rozdílnou délkou léčby a vyšším počtem pacientek léčených kombinací paklitaxel/trastuzumab v porovnání s aplikací samotného paklitaxelu. Poměr výskytu závažných reakcí při použití kombinace obou přípravků byl podobný jako při léčbě samotným paklitaxelem.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (≥ 20 % snížení ejekční frakce levé komory) u 15 % pacientů ve srovnání s 10 % pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1 % pacientů v obou ramenech paklitaxel/doxorubicin a ve standardním FAC rameni. Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientům, kteří byli v minulosti léčeni antracyklinem, vedlo k vyšší frekvenci a závažnosti výskytu srdečních dysfunkcí ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II 10 % ve srovnání s 0 %; NYHA třída III/IV
2 % ve srovnání s 1 %) a vzácně souviselo s fatálním průběhem (viz Souhrn údajů o přípravku trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti odpovídali na léčbu přiměřeně.
Radiační pneumonitida se vyskytla u pacientů současně léčených radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů je u pacientů s Kaposiho sarkomem kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) frekvence a závažnost nežádoucích
účinků obecně podobná jako u pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii u jiných solidních nádorů..
Poruchy krve a lymfatického systému: hlavním limitujícím faktorem toxické dávky byl útlum kostní dřeně. Neutropenie je nejdůležitější hematologická toxicita. V průběhu prvního terapeutického cyklu byla těžká neutropenie (< 500 buněk/ mm3) pozorována u 20% pacientů. V průběhu celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39 % pacientů. Neutropenie byla přítomna během > 7 dní u
41% a během 30 - 35 dní u 8 % pacientů. U všech sledovaných pacientů byla pozorována během 35 dní. Incidence neutropenie stupně 4 přetrvávající déle než 7 dní byla 22 %.
Febrilní neutropenie ve vztahu k paklitaxelu se vyskytla u 14 % pacientů a u 1,3 % léčebných cyklů. V průběhu podávání paklitaxelu byly zaznamenány 3 fatální septické episody (2,8 %) vztahující se k podávání tohoto léku.
Trombocytopenie byla pozorována u 50 % pacientů a těžká (< 50 000 buněk/mm3) byla u 9 % pacientů. Pouze u 14 % pacientů poklesl v průběhu léčby počet trombocytů pod 75 000 buněk/mm3 nejméně jednou. Krvácivé stavy se ve vztahu paklitaxelu vyskytly u < 3 % pacientů, ale episody krvácení byly pouze lokalizované.
Anémie (Hb < 11 g/dl) byla pozorována u 61 % pacientů a těžká anémie (Hb < 8 g/dl) u 10 %
pacientů. Nutnost krevních transfúzí si vyžadoval stav 21 % pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest: Mezi pacienty (více než v 50 % užívajících inhibitory proteáz) s normální jaterní funkcí mělo 28 % zvýšenou hladinu bilirubinu, 43 % zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44 %, zvýšenou hladinu AST. U každého z těchto parametrů bylo zvýšení závažné v 1 % případů.
(cs)
|