| salt:hasText
| - Glimepirid se musí užívat krátce před jídlem nebo během jídla.
Pokud je jídlo přijímáno nepravidelně nebo vynecháváno, léčba glimepiridem může způsobit hypoglykémii. Příznaky hypoglykémie zahrnují bolest hlavy, vlčí hlad, nauzeu, zvracení, únavu, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivitu, poruchy koncentrace, bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie, třes, parézy, senzitivní poškození, závratě, bezmocnost, ztrátu sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, somnolenci a ztrátu vědomí včetně kómatu, mělké dýchání a bradykardii.
Navíc mohou být přítomny adrenergní příznaky jako pocení, lepkavá kůže, úzkost, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a srdeční arytmie.
Klinický obraz těžké hypoglykemické ataky může být podobný mozkové příhodě.
Příznaky mohou být téměř vždy rychle kontrolovány okamžitým podáním sacharidů (cukru). Umělá sladidla tento efekt nemají.
U ostatních derivátů sulfonylmočoviny se, přes počáteční úspěšné protiopatření, hypoglykémie opakovala.
Závažná hypoglykémie nebo prolongovaná hypoglykémie, dočasně léčená obvyklým množstvím cukru, vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a někdy hospitalizaci.
Mezi faktory vedoucí k hypoglykémii patří:
neochota či (zejména u starších pacientů) neschopnost spolupracovat;
podvýživa, nepravidelný příjem potravy, vynechávání jídel nebo období půstu;
nerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidů;
změna diety;
konzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídel;
renální nedostatečnost;
těžká porucha jaterních funkcí;
předávkování glimepiridem;
některá onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus sacharidů nebo kontraregulační mechanizmy hypoglykémie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin);
současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5).
Léčba glimepiridem vyžaduje pravidelné monitorování hladiny glukózy v krvi a moči. Navíc se doporučuje sledovat podíl glykosylovaného hemoglobinu.
Při léčbě glimepiridem se vyžaduje pravidelně kontrolovat játra a krev (zvláště leukocyty a trombocyty).
Ve výjimečných stresových situacích (např. úraz, akutní operace, infekce spojená s horečkou) může dojít k dekompenzaci diabetu, která si vyžádá přechodnou léčbu inzulínem.
Nejsou zkušenosti s užíváním glimepiridu pacienty s těžkým poškozením jaterních funkcí nebo dialyzovanými pacienty. U pacientů s těžkým poškozením renálních nebo jaterních funkcí je indikována změna léčby s přechodem na inzulín.
Léčení pacientů s deficitem enzymu G6PD přípravky obsahujícími deriváty sulfonylmočoviny pak může vést k hemolytické anémii. Vzhledem k tomu, že glimepirid patří do skupiny látek sulfonylmočoviny, je u pacientů s nedostatkem enzymu G6PD nutná opatrnost a je třeba zvažovat alternativní léčbu bez použití sulfonylmočoviny.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy.
Pacienti se vzácnými, dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmí lék užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)