| salt:hasText
| - Dospělí
Schizofrenie: Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.
Manická epizoda: Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně v kombinaci (viz bod 5.1).
Prevence recidivy bipolární afektivní poruchy: Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří byli během manické epizody léčeni olanzapinem, pokračujte pro prevenci rekurence v terapii stejnou dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla pokračovat (s optimalizací dávky podle potřeby) s přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle klinické indikace.
Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy může být denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 5 - 20 mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku je vhodné jen po patřičném opětovném klinickém vyšetření a nemělo by se zpravidla provádět v intervalech kratších než 24 hodin.
Olanzapin může být podáván bez ohledu na jídlo, protože absorpce není potravou ovlivňována. Při vysazování olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky.
Pediatrická populace
Podávání olanzapinu dětem a mladistvým do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje. V krátkodobých studiích u dospívajících pacientů byly hlášeny, ve srovnání se studiemi u dospělých, vyšší hodnoty přibývání na váze a změny hladin lipidů a prolaktinu (viz body 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2).
Starší pacienti
U pacientů starších 65 let není běžně nižší počáteční dávka (5 mg/den) nutná, ale měla by být v odůvodněných případech zvážena (viz také bod 4.4).
Poškození ledvin a/nebo jater
U pacientů s poškozením ledvin a/nebo jater je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5 mg). V případě středně závažného poškození jater (cirhóza, Child-Pughova třída A nebo B) by počáteční dávka měla být 5 mg a zvyšována by měla být s opatrností.
Pohlaví
Ženám ve srovnání s muži není třeba obvykle upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.
Kuřáci
Nekuřákům ve srovnání s kuřáky není třeba obvykle upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.
Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který zpomaluje metabolismus (ženské pohlaví, vyšší věk,
nekuřák) by se mělo zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek, je-li indikované, by mělo být u těchto pacientů obezřetné.
(Viz body 4.5 a 5.2)
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)