| salt:hasText
| - Plazmatická koncentrace paklitaxelu po nitrožilním podání bifázicky klesá.
Farmakokinetika paklitaxelu byla zjišťována po 3- a 24-hodinové infuzi dávek 135 a 175 mg/m2. Střední poločas byl 3,0 až 52,7 hodin a střední nekompartmentově odvozená hodnota celkové tělesné clearance byla 11,6 až 24,0 l/h/m2; celková tělesná clearance se snižovala s růstem koncentrací v plazmě. Střední distribuční objem v rovnovážném stavu byl 198 až 688 l/m2, což svědčí o rozsáhlé extravaskulární distribuci a/nebo vázání v tkáních. Zvýšení dávek při 3-hodinové infuzi mělo za následek nelineární farmakokinetiku. Při zvýšení dávky o 30% z 135 mg/m2 na 175 mg/m2 se Cmax zvýšila o 75% a AUC0-nekonečno o 81%.
Po intravenózním podání 100 mg/m2 3-hodinovou infuzí 19 pacientům s KS byla průměrná Cmax 1 530 ng/ml (rozmezí 761 - 2860 ng/ml) a střední AUC 5619 ng.h/ml (rozmezí 2 609 – 9 428 ng.h/ml). Clearance byla 20,6 l/h/m2 (rozmezí 11-38) a distribuční objem byl 291 l/m2 (rozmezí 121-638). Terminální eliminační poločas byl v průměru 23,7 hodiny (rozmezí 12-33).
Bylo zjištěno, že systémová expozice paklitaxelu u jednotlivých pacientů kolísala jen minimálně. Žádné kumulativní účinky paklitaxelu při vícečetném podání nebyly zjištěny.
In vitro studie vazby na sérové proteiny indikují, že 89-98% paklitaxelu se váže na proteiny. Nezjistilo se, že by cimetidin, ranitidin, dexametazon či difenhydramin ovlivňovaly vazbu paklitaxelu na proteiny.
Distribuce a metabolismus paklitaxelu u člověka nebyly podrobně zjišťovány. Zjistilo se, že kumulativní vylučování nezměněného paklitaxelu v moči je v průměru 1,3% až 12,6% dávky, což svědčí o rozsáhlé extrarenální clearanci. Hepatální metabolismus a biliární clearance jsou možným hlavním mechanismem vylučování paklitaxelu. Paklitaxel se primárně metabolizuje účinkem enzymu CYP450. V průměru 26% radioaktivně označené dávky paklitaxelu bylo vyloučeno stolicí ve formě 6alfa-hydroxypaklitaxelu, 2% ve formě 3'p-dihydroxypaklitaxelu a 6% ve formě 6alfa-3'p-dihydroxypaklitaxelu. 6alfa-hydroxypaklitaxel vzniká působením CYP2C8, 3'p-hydroxypaklitaxel účinkem CYP3A4 a 6alfa-3'p-dihydroxypaklitaxel účinkem CYP2C8 a CYP3A4.
Účinky renální či hepatální insuficience na eliminaci paklitaxelu po 3-hodinové infuzi nebyly zjišťovány. Při podání dávek 135 mg/m2 paklitaxelu ve formě 3-hodinové infuze měly farmakokinetické parametry získané od jednoho hemodialyzovaného pacienta hodnoty podobné hodnotám nedialyzovaných pacientů.
V klinických studiích, v nichž byl současně podáván paklitaxel a doxorubicin, byla prodloužena distribuce a eliminace doxorubicinu a jeho metabolitů. Celkové množství doxorubicinu v plazmě bylo o 30% vyšší, pokud byl paklitaxel podáván ihned po doxorubicinu, v porovnání s jeho podáním po 24hodinovém intervalu po podání doxorubicinu.
V případě, že se chystáte použít paklitaxel v dalších terapeutických kombinacích, přečtěte si SPC cisplatiny nebo trastuzumabu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)