salt:hasText
| - Přecitlivělost
Angioedém Pacienty s angioedémem v anamnéze (otok obličeje, rtů, hrdla a/nebo jazyka) je třeba pečlivě monitorovat (viz bod 4.8).
Hypotenze a porucha elektrolytové/tekutinové rovnováhy
U pacientů s deplecí intravaskulárního objemu a/nebo hladiny sodíku v důsledku intenzivní diuretické léčby, omezení solí v potravě, průjmu nebo zvracení se může objevit symptomatická hypotenze, zejména pak po první dávce a po zvýšení dávky. Tyto stavy je nutné před podáním losartanu upravit nebo použít nižší úvodní dávku (viz bod 4.2). Týká se to také dětí ve věku 6 až 18 let.
Elektrolytová nerovnováha
Elektrolytová nerovnováha je běžná u pacientů s renálním poškozením s diabetem nebo bez něj a je nutné ji řešit. V klinické studii prováděné u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií byla incidence hyperkalemie vyšší ve skupině léčené losartanem ve srovnání se skupinou léčenou placebem. Z toho důvodu je třeba pečlivě monitorovat plazmatické koncentrace draslíku a hodnoty kreatininové clearance, zejména pak u pacientů se srdečním selháním a kreatininovou clearancí v rozmezí 30–50 ml/min.
Konkomitantní použití kalium šetřících diuretik, draslíkových doplňků a náhrad soli obsahujících draslík spolu s losartanem není doporučováno (viz bod 4.5).
Jaterní poškození
Na základě farmakokinetických údajů prokazujících významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u cirhotických pacientů je nutné u pacientů s jaterním poškozením v anamnéze zvážit použití nižší dávky. Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s použitím losartanu při léčbě pacientů se závažným jaterním poškozením. Z tohoto důvodu se losartan nesmí pacientům se závažným jaterním poškozením podávat (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).
Losartan se také nedoporučuje u dětí s jaterním poškozením (viz bod 4.2).
Renální poškození
Byly hlášeny změny renálních funkcí včetně renálního selhání v důsledku inhibice systému renin-angiotensin (zejména u pacientů s renální funkcí závislou na systému renin-angiotensin-aldosteron jako např. pacienti se závažnou srdeční insuficiencí nebo preexistující renální dysfunkcí). Podobně jako u jiných léčiv ovlivňujících systém renin-angiotensin-aldosteron byly u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo stenózou artérie vedoucí k solitární ledvině hlášeny zvýšené hladiny urey a kreatininu v séru. Tyto změny renálních funkcí mohou být po přerušení léčby reverzibilní. Losartan je nutné u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo stenózou artérie vedoucí k solitární ledvině používat opatrně.
Použití u pediatrických pacientů s renálním poškozením
Losartan se nedoporučuje předepisovat dětem s velikostí glomerulární filtrace <30 ml/min/1,73m2, jelikož nejsou k dispozici žádné informace (viz bod 4.2).
V průběhu léčby losartanem je třeba renální funkce pravidelně monitorovat, jelikož může dojít k jejich zhoršení.
Týká se to zejména situací, kdy se losartan podává při dalších stavech, které mohou renální funkce též narušit (horečka, dehydratace).
U konkomitantního použití losartanu a ACE inhibitorů byl prokázán negativní vliv na renální funkce. Z toho důvodu není konkomitantní použití doporučováno (viz bod 4.5).
Renální transplantace
Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s pacienty po nedávné transplantaci ledviny.
Primární hyperaldosteronismus
Pacienti s primárním aldosteronismem obecně neodpovídají na antihypertenzní produkty, jejichž funkce je založena na inhibici systému renin-angiotensin. Z toho důvodu není použití losartanu doporučováno.
Koronární onemocnění srdce a cerebrovaskulární onemocnění
Podobně jako u antihypertenzních přípravků může nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickým kardiovaskulárním nebo cerebrovaskulárním onemocněním vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
Srdeční selhání
U pacientů se srdečním selháním s renálním poškozením nebo bez něj hrozí (podobně jako u jiných léčiv s funkcí založenou na systému renin-angiotensin) závažná arteriální hypotenze a (často akutní) renální poškození.
S použitím losartanu u pacientů se srdečním selháním a konkomitantním závažným renálním poškozením, pacientů se závažným srdečním selháním (třída NYHA IV) ani u pacientů se srdečním selháním a asymptomatickými srdečními arytmiemi ohrožujícími život nejsou dostatečné zkušenosti. Z toho důvodu je nutné při použití losartanu v těchto skupinách pacientů postupovat opatrně. Kombinaci losartanu s beta-blokátorem je třeba používat opatrně (viz bod 5.1).
Aortální a mitrální stenóza, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie
Podobně jako u jiných vazodilatátorů, je nutné i u pacientů trpících aortální nebo mitrální
stenózou nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií postupovat obzvlášť opatrně.
Pomocné látky
Tento zdravotnický produkt obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými onemocněními s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorbcí glukózy-galaktózy by neměli tento lék užívat.
Těhotenství
Léčba losartanem by neměla být zahájena v průběhu těhotenství. Pokud není kontinuální léčba losartanem považována za nezbytně nutnou, pacientky plánující těhotenství je třeba převést na alternativní antihypertenziva, která mají zavedený bezpečnostní profil použití během těhotenství. Po zjištění těhotenství je nutné léčbu losartanem ihned zastavit a v případě potřeby začít s alternativní léčbou (viz body 4.3 a 4.6).
Jiná upozornění a opatření
Jak bylo zjištěno u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu, losartan a jiní antagonisté angiotensinu jsou zjevně méně efektivní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti. Důvodem může být vyšší prevalence stavů s nízkou hladinou reninu u populace hypertoniků černé pleti.
(cs)
|