salt:hasText
| - Úvodní stabilizační fáze terapie amiodaronem při léčbě komorových arytmií vyžaduje pečlivý kardiologický dohled. Amiodaron se smí použít jen na pracovištích umožňujících průběžné kardiologické monitorování a v případě nutnosti i použití kardiologického vybavení pro neodkladné výkony.
V průběhu terapie je třeba pravidelně monitorovat EKG, např. každý měsíc provést standardní EKG vyšetření a každé tři měsíce ambulantní monitorování EKG; příležitostně pak zátěžové vyšetření EKG. Terapeutický postup je třeba vždy pečlivě zvážit, objeví-li se zhoršení jednotlivých významných parametrů: prodloužení šířky komplexu QRS nebo intervalu QT o více než 25 % anebo intervalu PQ o více než 50 %, prodloužení intervalu QT přesahující 500 msec, zmnožení nebo zesílení poruch srdečního rytmu.
Nasycovací dávkování v průběhu 8 až 10 dní:
Podává se 600 mg amiodaronu denně ve třech denních dávkách, tj. po jedné tabletě přípravku AMIOHEXAL 200 3x denně. V individuálních případech je někdy třeba dávkování zvýšit až na 1 200 mg amiodaronu denně, tj. na 6 tablet přípravku AMIOHEXAL 200 denně.
Udržovací dávkování:
Minimální účinnou dávku je třeba stanovit podle individuální odpovědi, obvykle se pohybuje mezi 100 a 400 mg denně. AMIOHEXAL 200 lze podávat i obden, je tedy možné podávat 1 tabletu (200 mg) obden nebo 1/2 tablety (100 mg) denně. Vzhledem k protrahovanému účinku amiodaronu jsou možná i terapeutická okénka (2 dny v týdnu).
Je mimořádně důležité vyhledat nejnižší účinnou udržovací dávku, aby se zabránilo vzniku nežádoucích účinků anebo alespoň snížila jejich závažnost; většina nežádoucích účinků je totiž závislá na výši dávky.
Pediatrická populace:
Bezpečnost a účinnost amiodaronu u dětí nebyla stanovena.
V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2.
Způsob podání:
Tablety se polykají celé, nerozkousané, spolu s malým množstvím tekutiny, před, během nebo po jídle.
Terapie může být velmi dlouhodobá a její trvání je třeba určit vždy individuálně.
(cs)
|