| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Adrenergika a jiná antiastmatika.
ATC kód: R03AK06
Klinické studie salmeterolu/flutikason-propionátu u astmatu
Dvanáctiměsíční studie (Gaining Optimal Asthma ControL, GOAL) 3416 dospělých a dospívajících pacientů s perzistentním astmatem porovnávala bezpečnost a účinnost salmeterolu/flutikason-propionátu ve srovnání se samotným inhalačním kortikosteroidem - ICS (flutikason-propionát), aby se určilo, zda lze dosáhnout cíle zvládání astmatu. Léčba se stupňovala každých 12 týdnů, dokud nebylo dosaženo **„Plné kontroly“, nebo dokud nebylo dosaženo nejvyšší dávky zkoumaného léčiva. Studie GOAL prokázala, že více pacientů léčených salmeterolem/flutikason-propionátem dosáhlo kontroly astmatu než tomu bylo u pacientů léčených samotným ICS a že této kontroly bylo dosaženo při nízké dávce kortikosteroidu.
„Dobré kontroly“ astmatu bylo dosaženo rychleji u salmeterolu/flutikason-propionátu než u samotného ICS. Délka léčby u 50 % subjektů pro dosažení prvního individuálního týdne „dobré kontroly“ byla 16 dnů u salmeterolu/flutikason-propionátu ve srovnání s 37 dny u skupiny ICS. Ve skupině jedinců s astmatem, kteří ještě nebyli léčeni steroidy, byla doba dosažení prvního individuálního týdne „dobré kontroly“ 16 dnů u léčby salmeterolem/flutikason-propionátem ve srovnání s 23 dny po léčbě ICS.
Celkové výsledky studie ukázaly:
Procento pacientů, kteří dosáhli *„dobré kontroly“ (Well Controlled – WC) a **„Plné kontroly“ (Totally Controlled – TC) astmatu během 12 měsíců
Léčba před zahájením studie
Salmeterol/flutikason-propionát
Flutikason-propionát
WC
TC
WC
TC
Žádný ICS (pouze SABA)
78 %
50 %
70 %
40 %
Nízká dávka ICS (≤ 500 μg BDP nebo ekvivalent/den)
75 %
44 %
60 %
28 %
Střední dávka ICS (500-1000 μg BDP nebo ekvivalent/den)
62 %
29 %
47 %
16 %
Souhrnné výsledky ze 3 úrovní léčby
71 %
41 %
59 %
28 %
*Dobře kontrolované astma: občasné příznaky nebo použití SABA (krátkodobě působící beta-2-agonisté) nebo méně než 80% predikovaná funkce plic plus žádné noční buzení, žádné exacerbace a žádné vedlejší účinky vynucující si změnu léčby
**Plně kontrolované astma; žádné příznaky, žádné použití SABA, vyšší než nebo stejná jako 80% predikovaná funkce plic, žádné noční buzení, žádné exacerbace a žádné vedlejší účinky vynucující si změnu léčby
Výsledky této studie naznačují, že salmeterol/flutikason-propionát 50/100 mikrogramů podávaný dvakrát deně lze považovat za počáteční udržovací léčbu u pacientů s mírným perzistujícím astmatem, u kterých je rychlá kontrola astmatu považovaná za nezbytnou (viz bod 4.2).
Dvojitě zaslepená, randomizovaná, paralelní skupinová studie 318 pacientů s perzistujícím astmatem ve věku 18 let hodnotila bezpečnost a snášenlivost při podávání dvou inhalací dvakrát denně (dvojitá dávka) salmeterolu/flutikason-propionátu po dobu dvou týdnů. Studie prokázala, že zdvojnásobení inhalací každé síly salmeterolu/flutikason-propionátu až po dobu 14 dnů vedlo k malému zvýšení nežádoucích případů způsobených beta-agonisty (třes; 1 pacient [1 %] vs. 0, palpitace; 6 [3 %] vs. 1 [< 1 %], svalové křeče; 6 [3 %] vs. 1 [< 1 %]) a obdobnému výskytu nežádoucích případů pojících se s inhalačním kortikosteroidem (např. orální kandidóza; 6 [6 %] vs. 16 [8 %], chrapot; 2 [2 %] vs. 4 [2 %]) ve srovnání s jednou inhalací dvakrát denně. Malé zvýšení nežádoucích případů pojících se s beta-agonisty je třeba vzít do úvahy, jakmile lékař zvažuje zdvojnásobení dávky salmeterolu/flutikason-propionátu u dospělých pacientů vyžadujících dodatečnou krátkodobou (max. 14-denní) léčbu inhalačním kortikosteroidem.
Klinické studie salmeterolu/flutikason-propionátu u CHOPN
TORCH (Towards a Revolution in COPD Health) byla 3-letá studie pro vyhodnocení účinků léčby salmeterolem/flutikason-propionátem 50/500 mikrogramů podávaného dvakrát denně, salmeterolem 50 mikrogramů dvakrát denně, flutikason-propionátem (FP) 500 mikrogramů dvakrát denně nebo placebem na úmrtnost ze všech příčin u pacientů s CHOPN. Pacienti s CHOPN se základní (prebronchodilatační) FEV1 < 60 % predikovaného normálu byli randomizováni pro dvojitě zaslepené medikaci. Během studie byla pacientům povolena obvyklá léčba CHOPN, s výjimkou jiných inhalačních kortikosteroidů, dlouhodobě působících bronchodilatancí a dlouhodobých systémových kortikosteroidů. Přežití bylo určeno po 3 letech u všech pacientů bez ohledu na ukončení podávání studovaného léku. Primárním koncovým bodem byla redukce úmrtnosti z jakékoliv příčiny po 3 letech u salmeterolu/flutikason-propionátu vs. placebo.
Placebo N=1524
Salmeterol 50
N=1521
FP 500 N=1534
Salmeterol/FP
50/500 N=1533
Úmrtnost z jakékoliv příčiny po 3 letech
Počet úmrtí (%)
231 (15,2%)
205 (13,5 %)
246 (16,0 %)
193 (12,6 %)
Poměr rizika vs. placebo (kortikosteroidy)
P hodnota
Neuvádí se
0,879
(0,73; 1,06)
0,180
1,060
(0,89; 1,27)
0,525
0,825
(0,68; 1,00)
0,0521
Poměr rizika
Salmeterol/FP 50/500 vs. složky (kortikosteroidy)
P hodnota
Neuvádí se
0,932
(0,77; 1,13)
0,481
0,774
(0,64; 0,93)
0,007
Neuvádí se
1Nesignifikantní P hodnota po adjustaci pro 2 předběžné analýzy při srovnání primární účinnosti z analýzy Log Rank stratifikované podle stavu kouření
Projevoval se trend ke zlepšenému přežití u pacientů léčených salmeterolem/flutikason-propionátem ve srovnání s placebem pod odbu 3 let, i když nedosáhl úrovně statistické významnosti p ≤ 0,05.
Procento pacientů, kteří zemřeli během 3 let v důsledku příčin pojících se s CHOPN, bylo 6,0 % u placeba, 6,1 % u salmeterolu, 6,9 % u FP a 4,7 % u salmeterolu/ flutikason-propionátu.
Průměrný počet středních až těžkých exacerbací za rok se významně snížil salmeterolem/flutikason-propionátem ve srovnání s léčbou salmeterolem, FP a placebem (průměrná hodnota v salmeterol/flutikason-propionátové skupině 0,85 ve srovnání s 0,97 v salmeterolové skupině, 0,93 v FP skupině a 1,13 u placeba). To znamená redukci četnosti středních až těžkých exacerbací o 25 % (95% CI: 19 % až 31 %; p < 0,001) ve srovnání s placebem, o 12 % ve srovnání se salmeterolem (95% CI: 5 % až 19 %, p = 0,002) a o 9 % ve srovnání s FP (95% CI: 1 % až 16 %, p = 0,024). Salmeterol a FP významně snížily četnost exacerbací ve srovnání s placebem o 15 % (95% CI: 7 % až 22 %; p < 0,001), příp. o 18 % (95% CI: 11% to 24%; p < 0,001).
Kvalita života související se zdravím, měřená na základě dotazníku nemocnice St George's o dýchacím ústrojí (St George's Respiratory Questionnaire – SGRQ), se zlepšila všemi aktivními léčbami ve srovnání s placebem. Průměrné zlepšení za tři roky u salmeterolu/flutikason-propionátu ve srovnání s placebem činilo -3,1 jednotek (95% CI: -4,1 až -2,1; p < 0,001), ve srovnání se salmeterolem -2,2 jednotky (p < 0,001) a ve srovnání s FP 1,2 jednotky (p = 0,017). Snížení o 4 jednotky se považuje za klinicky relevantní.
Odhadovaná 3-letá pravděpodobnost onemocnění pneumonií ohlášených jako nežádoucí případ činila 12,3 % u placeba, 13,3 % u salmeterolu, 18,3 % u FP a 19,6 % u salmeterolu/flutikason-propionátu (stupeň rizika u salmeterolu/flutikason-propionátu vs. placebo: 1,64, 95% CI: 1,33 až 2,01; p < 0,001). Nedošlo k žádnému zvýšení úmrtí pojících se s pneumonií; úmrtí v průběhu léčby, která byla posouzena jako primárně způsobená pneumonií, činila 7 u placeba, 9 u salmeterolu, 13 u FP a 8 u salmeterolu/flutikason-propionátu. Neexistoval žádný rozdíl u pravděpodobnosti výskytu kostních zlomenin (5,1 % u placeba, 5,1 % u salmeterolu, 5,4 % u FP a 6,3 % u salmeterolu/flutikason-propionátu; stupeň rizika u salmeterolu/flutikason-propionátu vs. placebo: 1,22, 95% CI: 0,87 až 1,72; p = 0,248).
Placebem kontrolované klinické studie v průběhu 6 a 12 měsíců prokázaly, že pravidelné užívání salmeterolu/flutikason-propionátu 50/500 mikrogramů zlepšuje funkci plic a snižuje dušnost a užívání ulevujících léků.
Salmeterol v multicentrické studii léčby astmatu (Salmeterol Multi-center Asthma Research Trial – SMART)
SMART byla multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná paralelní skupinová 28-týdenní studie v USA, která randomizovala 13 176 pacientů v salmeterolové skupině (50 mikrogramů dvakrát denně) a 13 179 pacientů v placebo skupině plus pacienti s obvyklou léčbu astmatu. Pacienti do ní byli zařazeni, pokud dosáhli 12 let věku, měli astma a současně užívali léky na astma (ne však LABA). Zaznamenalo se výchozí užívání ICS při zápisu do studie, ale nebylo požadováno během studie. Primárním cílem studie SMART byl počet úmrtí spojených s poruchou respiračního systému a život ohrožující stavy spojené s poruchou respiračního systému.
Klíčové výsledky ze SMART: primární cíle
Skupina pacientů
Počet příhod primárního cíle /počet pacientů
Relativní riziko
(95% konfidenční intervaly)
salmeterol
placebo
Všichni pacienti
50/13176
36/13179
1,40 (0,91; 2,14)
Pacienti užívající inhalační steroidy
23/6127
19/6138
1,21 (0,66; 2,23)
Pacienti neužívající inhalační steroidy
27/7049
17/7041
1,60 (0,87; 2,93)
Afroameričtí pacienti
20/2366
5/2319
4,10 (1,54; 10,90)
(Riziko vyznačené tučně je statisticky významné na 95% hladině významnosti).
Klíčové výsledky ze SMART podle použití inhalačních steroidů na počátku: sekundární cíle
Počet sekundárních cílů /počet pacientů
Relativní riziko
(95% konfidenční intervaly)
salmeterol
placebo
Úmrtí pojící se s dýchacím ústrojím
Pacienti užívající inhalační steroidy
10/6127
5/6138
2,01
(0,69; 5,86)
Pacienti neužívající inhalační steroidy
14/7049
6/7041
2,28 (0,88; 5,94)
Kombinovaná úmrtí související s astmatem nebo život ohrožující stavy
Pacienti užívající inhalační steroidy
16/6127
13/6138
1,24, (0,60; 2,58)
Pacienti neužívající inhalační steroidy
21/7049
9/7041
2,39 (1,10; 5,22)
Úmrtí související s astmatem
Pacienti užívající inhalační steroidy
4/6127
3/6138
1,35 (0,30; 6,04)
Pacienti neužívající inhalační steroidy
9/7049
0/7041
*
(*=nebylo možné vypočítat, protože ve skupině placeba nebyly žádné příhody. Zvýrazněné hodnoty jsou statisticky významné na 95% hladině významnosti. Sekundární cíle v tabulcevýše dosáhly statistické významnosti v celé populaci.) Sekundární cíle z jakékoliv příčiny všech kombinovaných příčin úmrtí nebo život ohrožujících stavů, úmrtí ze všech příčin nebo hospitalizace ze všech příčin nedosáhly statistické významnosti v celé populaci.
Mechanismus účinku:
Salmeterol/Fluticasone Propionate Pharos obsahuje salmeterol a flutikason-propionát, které mají různé mechanismy účinku. Mechanismy účinku obou léčiv jsou popsány níže:
Salmeterol:
Salmeterol je selektivní dlouhodobě působící (12 hodin) beta-2-agonista adrenoreceptorů s dlouhým postranním řetězcem, který se váže na zevní místo receptoru.
Salmeterol navozuje dlouhodobější bronchodilataci, která trvá nejméně 12 hodin, než doporučené dávky konvenčních krátkodobě účinných beta-2-agonistů
Flutikason-propionát:
Flutikason-propionát podávaný inhalačně v doporučených dávkách má glukokortikoidní protizánětlivý účinek v plicích, což vede ke snížení příznaků a exacerbací astmatu bez nežádoucích účinků pozorovaných při systémovém podávání kortikosteroidů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)