| salt:hasText
| - Výskyt a závažnost nežádoucích účinků se obecně zvyšují při vyšších dávkách. Pokud je léčba přerušena na více než několik dnů, měla by být znovu zahájena dávkou 1,5 mg dvakrát denně, aby se možnost výskytu nežádoucích reakcí (např. zvracení) snížila.
Titrace dávky: Krátce po zvýšení dávky byly evidovány nežádoucí účinky (např. hypertenze a halucinace u pacientů s Alzheimerovou demencí a zhoršení extrapyramidových symptomů, zejména pak třesu, u pacientů s demencí související s Parkinsonovou chorobou). Tyto nežádoucí účinky mohou reagovat na snížení dávky. Pokud tomu tak není, užívání rivastigminu se přerušuje (viz bod 4.8).
Gastrointestinální poruchy jako nevolnost a zvracení se mohou objevit zvláště na počátku léčby popřípadě při navýšení dávky. Tyto nežádoucí účinky se objevují častěji u žen. U pacientů s Alzheimerovou chorobou může docházet ke snížení tělesné hmotnosti, které souvisí s léčbou inhibitory cholinesterázy včetně rivastigminu. Proto by se u nich měla tělesná hmotnost během léčby sledovat.
V případě silného zvracení spojeného s léčbou pomocí rivastigminu se musí vhodně upravit dávkování, jak se doporučuje v bodě 4.2. Některé případy silného zvracení byly spojeny s rupturou jícnu (viz bod 4.8). Docházelo k tomu zejména po navýšení dávky nebo při podávání vysokých dávek rivastigminu.
Při užívání rivastigminu je nutná zvýšená opatrnost u pacientů se syndromem nemocného sinu nebo s jinými poruchami srdečního převodu (sinoatriální blok, atrioventrikulární blokáda) (viz bod 4.8).
Rivastigmin může vyvolávat zvýšení sekrece žaludeční kyseliny. Léčbě pacientů s aktivním žaludečním nebo duodenálním vředem nebo pacientů s predispozicí k těmto stavům by tedy měla být věnována příslušná pozornost.
Inhibitory cholinesterázy se musejí předepisovat s opatrností u pacientů s anamnézou astmatu nebo obstrukční plicní choroby.
Cholinomimetika mohou vyvolávat obstrukci močových cest a epileptické záchvaty nebo je mohou zhoršovat. Při léčbě pacientů, kteří jsou k výskytu těchto stavů predisponováni, je vhodná opatrnost.
Ani u pacientů s těžkou demencí v důsledku Alzheimerovy choroby či v důsledku Parkinsonovy nemoci ani u pacientů s jinými typy demence nebo s jinými typy poruch paměti (např. snížení kognitivních funkcí vyvolané věkem) se použití rivastigminu neověřovalo. Proto se jeho užívání u této populace pacientů nedoporučuje.
Podobně jako jiná cholinomimetika může i rivastigmin zhoršovat již existující extrapyramidové příznaky nebo je může indukovat. Zhoršení stavu (včetně bradykineze, dyskineze nebo abnormální chůze) a zvýšený výskyt nebo intenzita třesu byly zjištěny u pacientů s demencí související s Parkinsonovou chorobou (viz bod 4.8). Tyto stavy vedly v některých případech až k nutnosti přerušit podávání rivastigminu (např. přerušení léčby z důvodu třesu u 1,7 % pacientů ze skupiny léčené pomocí rivastigminu ve srovnání s 0 % u pacientů s placebo). Kvůli těmto nežádoucím účinkům se doporučuje klinické sledování.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)