| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: blokátory vápníkového kanálu, selektivní blokátory vápníkového kanálu s převážně cévními účinky.
ATC kód: C 08 CA 01
Amlodipin je inhibitor vstupu vápníkových iontů dihydropyridinové skupiny (pomalý blokátor kanálů neboli antagonista vápníkových iontů) a inhibuje transmembránový vstup vápníkových iontů do srdečního svalu a hladkého svalstva cév.
Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu je založen na přímém relaxačním účinku na hladké svalstvo cév.
Přesný mechanismus, jímž amlodipin mírní anginu nebyl dosud plně vysvětlen, nicméně amlodipin snižuje celkovou ischemickou zátěž následujícími dvěma účinky:
1. Amlodipin rozšiřuje periferní arterioly a tím snižuje celkový periferní odpor (afterload), proti kterému srdce pracuje. Jelikož srdeční tep zůstává stabilní, toto snížení zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie myokardu a potřeby kyslíku.
2. Mechanismus účinku amlodipinu rovněž pravděpodobně zahrnuje dilataci hlavních koronárních arterií a koronárních arteriol, jak v normálních, tak v ischemických oblastech. Toto rozšíření zvyšuje myokardu dodávku kyslíku u pacientů se spasmem koronárních arterií (Prinzmetalová neboli variantní angina).
U pacientů s hypertenzí dávkování jednou denně poskytuje klinicky významné snížení krevního tlaku jak v poloze v leže tak i ve stoje po dobu 24 hodin. V důsledku pomalého nástupu účinku není předmětem podávání amlodipinu akutní hypotenze.
U pacientů s anginou dávkování amlodipinu jednou denně zvyšuje celkovou dobu tolerance tělesné zátěže, dobu za kterou dojde ke vzniku anginy a dobu za kterou dojde ke vzniku 1 mm deprese úseku ST, a snižuje jak frekvenci anginózních záchvatů tak spotřebu tablet glycerol-trinitrátu.
Amlodipin nebyl spojen s žádnými metabolickými nežádoucími účinky nebo změnami plasmatických lipidů a je vhodný k podávání pacientům s astmatem, diabetem a dnou.
Použití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)
Účinnost amlodipinu při prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) byla hodnocena v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u 1997 pacientů; Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis (CAMELOT). Z těchto pacientů bylo 663 léčeno amlodipinem v dávce 5 až 10 mg, 673 pacientů bylo léčeno enalaprilem v dávce 10 až 20 mg a 655 pacientů bylo léčeno placebem, a to vedle standardní péče statiny, betablokátory, diuretiky a aspirinem, po dobu 2 let. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v Tabulce 1. Výsledky ukazují, že léčba amlodipinem byla u pacientů s ICHS spojena s menším počtem hospitalizací kvůli angině a revaskularizačních zákroků.
Tabulka 1. Incidence významných klinických výsledků studie CAMELOT
Míry kardiovaskulárních příhod,
počet (%)
Amlopidin vs. placebo
Výsledky
Amlopidin
Placebo
Enalapril
Poměr rizik (95% CI )
Hodnota P
Primární kritérium hodnocení
Nežádoucí kardiovaskulární příhody
110 (16,6)
151 (23,1)
136 (20,2)
0,69 (0,54-0,88)
,003
Jednotlivé složky
Koronární revaskularizace
78 (11,8)
103 (15,7)
95 (14,1)
0,73 (0,54-0,98)
,03
Hospitalizace kvůli angině
51 (7,7)
84 (12,8)
86 (12,8)
0,58 (0,41-0,82)
,002
Nefatální IM
14 (2,1)
19 (2,9)
11 (1,6)
0,73 (0,37-1,46)
,37
Mrtvice nebo TIA
6 (0,9)
12 (1,8)
8 (1,2)
0,50 (0,19-1,32)
,15
Kardiovaskulární smrt
5 (0,8)
2 (0,3)
5 (0,7)
2,46 (0,48-12,7)
,27
Hospitalizace kvůli CHF
3 (0,5)
5 (0,8)
4 (0,6)
0,59 (0,14-2,47)
,46
Resuscitovaný srdeční arest
0
4 (0,6)
1 (0,1)
Neuplatní se
,04
Nový nástup periferní cévní nemoci
5 (0,8)
2 (0,3)
8 (1,2)
2,6 (0,50-13,4)
,24
Zkratky: CHF - městnavé srdeční selhání; CI - interval spolehlivosti; IM - infarct myokardu; TIA – přechodná ischemická příhoda.
Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II-IV podle NYHA ukázaly, že amlodipin nevede ke klinickému zhoršení hodnocenému na základě kapacity fyzické zátěže, levé ventrikulární ejekční frakce a klinické symptomatologie.
Studie PRAISE kontrolovaná placebem, navržená pro hodnocení srdečního selhání u pacientů se srdečním selháním třídy III až IV NYHA dostávajících digoxin, diuretika a inhibitory ACE ukázala, že amlodipin nezpůsobil zvýšení rizika mortality nebo kombinovaného rizika mortality a morbidity se srdečním selháním.
Následná dlouhodobá, placebem kontrolovaná studie (PRAISE-2) amlodipinu u pacientů se srdečním selháním třídy III-IV podle NYHA bez klinických symptomů nebo objektivních nálezů nasvědčujících základnímu ischemickému onemocnění, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu a diuretik ukázala, že amlodipin neměl účinek na celkovou kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné studii byl amlodipin spojován se zvýšeným výskytem plicního edému.
Klinické hodnocení léčby s cílem zabránit infarktu myokardu (ALLHAT)
Byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená studie morbidity-mortality nazvaná Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (ALLHAT) s cílem porovnat novější farmakoterapie: amlodipin v dávce 2,5 až 10 mg/d (blokátor vápníkového kanálu) nebo lisinopril v dávce 10 až 40 mg/d (ACE inhibitor) jako terapie první volby s léčbou thiazidovým diuretikem, chlorthalidonem v dávce 12,5 až 25 mg/d při mírné až středně těžké hypertenzi.”
Celkem 33 357 hypertenzních pacientů ve věku 55 let a více bylo randomizováno a sledováno po střední hodnotu doby 4,9 roku. Pacienti měli nejméně jeden další rizikový faktor ICHS včetně: předchozího infarktu myokardu nebo mrtvice (> 6 měsíců před zařazením) nebo doloženou jinou kardiovaskulární aterosklerotickou nemoc (celkem 51,5 %), diabetes typu 2 (36,1 %), HDL-C < 35 mg/dl (11,6 %), hypertrofii levé komory diagnostikovou elektrokardiogramem nebo echokardiograficky (20,9 %), kouření cigaret v současnosti (21,9 %).
Primární kritérium hodnocení bylo složeno z fatální ICHS nebo nefatálního infarktu myokardu. V primárním kritériu hodnocení nebyl mezi léčbou založenou na amlodipinu a chlorthalidonu žádný rozdíl: RR 0,98 95% interval spolehlivosti (0,90-1,07) p=0,65. Mezi sekundárními kritérii hodnocení byla incidence srdečního selhání (složka složeného kardiovaskulárního criteria hodnocení) významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem v porovnání se skupinou léčenou chlorthalidonem (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95% interval spolehlivosti [1,25-1,52] p<0,001). Mezi skupinou léčenou amlodipinem a skupinou léčenou chlorthalidonem však nebyl žádný významný rozdíl v mortalitě ze všech příčin. RR 0,96 95% interval spolehlivosti [0,89-1,02] p=0,20.
Použití u dětí (ve věku 6 let a více)
Studie 268 dětí ve věku 6-17 let s převážně sekundární hypertenzí porovnávající dávky 2,5 mg a 5,0 mg amlodipinu s placebem prokázala, že obě dávky snížily systolický krevní tlak významně více než placebo. Rozdíl mezi oběma dávkami nebyl statisticky významný.
Dlouhodobý vliv amlodipinu na růst, pubertu a obecný vývoj nebyl zkoumán. Dlouhodobý vliv léčby amlodipinem u dětských pacientů na snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti rovněž nebyl stanoven.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)