| salt:hasText
| - Z gastrointestinálního ústrojí se po perorální aplikaci pefloxacinu resorbuje přibližně 90 % podané dávky během 20 minut. Po perorální aplikaci jednorázové dávky 200 mg nebo 400 mg pefloxacinu dosahují u zdravých dobrovolníků vrcholové plazmatické koncentrace hodnot 2,5 a 4,3 (g/ml, a to za 1-1,5 hod. po podání.
Poločas eliminace je 10,5 hod.
Při opakované perorální aplikaci pefloxacinu v dávce 400 mg dvakrát denně bylo dosaženo vrcholových sérových koncentrací od 7,9 do 10 (g/ml a minimálních sérových koncentrací po 48 hodinách léčby před aplikací další dávky 3,8 (g/ml. Eliminační poločas se prodloužil na 12,3 hod.
Farmakokinetické parametry perorálně podaného pefloxacinu jsou stejné jako při intravenózní aplikaci. Po opakované i.v. aplikaci 400 mg pefloxacinu zdravým dobrovolníkům jedenkrát nebo dvakrát denně dosahovaly vrcholové sérové koncentrace hodnot 5,8 (g/ml ihned po intravenózní aplikaci a minimální sérové koncentrace 12 hodin po aplikaci dosahovaly hodnot 1,49 (g/ml. Po desáté dávce byly zjištěné hodnoty průměrných vrcholových koncentrací 9,55 (g/ml a hodnoty průměrných minimálních koncentrací 4,22 (g/ml.
Eliminační poločas je 11 hodin, po opakované aplikaci se prodlužuje na 15 hodin.
Jak při perorální, tak při intravenózní aplikaci byla pozorována určitá kumulace pefloxacinu.
Pefloxacin je spolu s jeho metabolity z 31-59 % vylučován ledvinami a je částečně reabsorbován v renálních tubulech. Renální clearance je celkově nízká a závislá na dávce. Pohybuje se od 7,5 do 21,9 ml/min.
Pefloxacin a jeho metabolity jsou vylučovány během 48 hodin po aplikaci.
Přibližně 20-30 % pefloxacinu a jeho metabolitů je vylučováno žlučí. Pefloxacin dosahuje během 12 hodin po aplikaci perorální dávky 400 mg ve žluči koncentrací 83 (g/ml.
Vazba na plazmatické bílkoviny se pohybuje od 20 do 30 %. Distribuční objem je 1,7 l/kg.
Plocha pod časově-koncentrační křivkou je 29,5 (g/ml/hod.
Pefloxacin velmi dobře proniká do tkání a tělesných tekutin.
Pefloxacin je metabolizován v játrech nejméně na 5 metabolitů, ze kterých mohou být 4 prokázány v moči. Dva nejvýznamnější metabolity pefloxacinu jsou N-oxid pefloxacinu, který má minimální vlastní antimikrobiální aktivitu a N-demethylpefloxacin, který má vlastní antimikrobiální aktivitu.
U pacientů s normálními renálními a hepatálními funkcemi je přibližně polovina aplikované dávky vyloučena močí v nezměněné formě a ve formě dvou hlavních metabolitů. Do žluči je pefloxacin vylučován jednak v nezměněné formě, jednak ve formě glukuronidu a N-oxidu. Nezměněný pefloxacin a jeho dva hlavní metabolity jsou prokazatelné v moči za 48 hodin po podání a mírná antimikrobiální aktivita je prokazatelná do pátého dne po podání.
Porucha renálních funkcí neovlivňuje plazmatické koncentrace pefloxacinu a biologický poločas není rovněž změněn.
U pacientů s poruchou jaterních funkcí je plazmatická clearance pefloxacinu výrazně snížena a biologický poločas je prodloužen. Močí je vylučováno větší množství pefloxacinu v nezměněné formě.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)