salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: hypofyzární a hypotalamové hormony a analogy, ATC kód: H01CB02.
Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci peptidů gastro-entero-pankreatického endokrinního systému i růstového hormonu (growth hormone - GH).
U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu než somatostatin a má větší selektivitu pro supresi růstového hormonu a glukagonu.
U zdravých osob oktreotid tlumí:
uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou hypoglykemií;
postprandiální uvolňování inzulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému gastroenteropankreatického systému a argininem stimulované uvolňování inzulinu a glukagonu;
tyreotropin uvolňující hormon- stimulované uvolňování tyreoidního stimulačního hormonu.
Na rozdíl od somatostatinu, oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového hormonu u pacientů s akromegalií).
U pacientů s akromegalií snižuje okterotid plazmatické hladiny růstového hormonu a IGF 1. Snížení růstového hormonu o více než 50 % bylo pozorováno téměř u 90 % pacientů a asi u poloviny nemocných lze snížit hladinu plazmatického GH na méně než 5 ng/ml. U většiny nemocných oktreotid výrazně tlumí klinické příznaky onemocnění jako bolest hlavy, otoky kůže a měkkých tkání, hyperhidróza, artralgie, parestezie. U nemocných s velkým hypofyzárním adenomem může oktreotid způsobit částečné zmenšení nádoru.
U nemocných s funkčními nádory GEP endokrinního systému modifikuje oktreotid, vzhledem ke svým odlišným endokrinním účinkům, počet klinických projevů. Klinické zlepšení a symptomatická úleva se mohou dostavit u nemocných, u nichž trvají příznaky vyvolané nádorem navzdory předchozí léčbě, která může spočívat v chirurgickém zákroku, léčebné embolizaci jaterní arterie a různé chemoterapii, např. streptozotocinem a 5-fluorouracilem.
Vzhledem ke svým rozmanitým endokrinním účinkům oktreotid mění různé klinické známky u pacientů s nádory GEP endokrinního systému. Jeho účinky u různých druhů nádorů jsou popsány níže.
Karcinoidní nádory
Podávání oktreotidu může vést k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů. V některých případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování kyseliny hydroxyindoloctové močí.
VIPomy
Ve většině případů je výsledkem podávání oktreotidu zmírnění těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života. Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.
Glukagonomy
Podávání oktreotidu ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, je různorodé. Podávání oktreotidu upravuje průjmy a působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání oktreotidu často vede k okamžitému snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.
Gastrinomy/Zollingerův - Ellisonův syndrom
Přestože léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů snižuje výskyt recidivujících peptických ulcerací, které jsou důsledkem chronicky stimulované hypersekrece žaludeční kyseliny gastrinem, může být toto ovlivnění nedostatečné. Významným příznakem může být průjem, který tato léčba nezmírňuje. Oktreotid samostatný nebo v kombinaci s antagonisty H2 receptorů může snížit nadměrnou sekreci žaludeční šťávy a zlepšovat příznaky včetně průjmů. Jiné příznaky, vyvolané pravděpodobně tvorbou peptidů v nádoru, např. návaly horka, se mohou také zmírnit. U některých pacientů klesá hladina gastrinu v plazmě.
Insulinomy
Oktreotid snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulinu, které však může trvat jen krátce (asi 2 hodiny). U nemocných s operabilními nádory může oktreotid před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními nebo maligními nádory je možné upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových hladin inzulinu.
GRFomy
Oktreotid zlepšuje známky a příznaky akromegalie vzniklé v důsledku GRFomu, pravděpodobně inhibicí sekrece faktoru uvolňujícího růstový hormon a růstového hormonu s následným zmenšením hypofýzy.
U pacientů s chirurgickým zákrokem na pankreatu podání oktreotidu peri- nebo post-operativně snižuje výskyt typických pooperačních komplikací (jako jsou pankreatická píštěl, absces a následná sepse, pooperativní akutní pankreatitida).
U pacientů s krvácejícími gastroezofageálními varixy následkem jaterní cirhózy, aplikace oktreotidu společně se speciální terapií (např. skleroterapií) vede k lepšímu zvládnutí krvácení nebo časného opětovného krvácení, snížení požadavků na transfuzi a zlepšení 5denního přežití. Přesný mechanismus účinku oktreotidu není sice přesně znám, ale předpokládá se, že oktreotid snižuje průtok krve splanchnickou oblastí tím, že inhibuje vazoaktivní hormony (např. VIP, glukagon).
Akromegalie
Oktreotid snižuje plasmatické koncentrace GH a/nebo somatomedinu C. U většinu pacientů oktreotid významně zlepšuje klinické známky onemocnění, jako je bolest hlavy, otoky kůže a měkkých tkání, hyperhidróza, artralgie a parestézie.
(cs)
|