| salt:hasText
| - Přípravek Remifentanil Actavis se má podávat pouze na pracovištích plně vybavených pro monitorování a podporu respiračních a kardiovaskulárních funkcí a pouze osobami zvlášť vyškolenými v aplikaci anestetik a v rozpoznávání a léčbě nežádoucích účinků silně účinných opioidů a ovládajících kardiopulmonální resuscitaci. Školení a výcvik těchto osob musí zahrnovat také zprůchodnění a udržování průchodnosti dýchacích cest a umělou plicní ventilaci.
Protože nebyly prováděny studie s léčbou delší než 3 dny u uměle ventilovaných pacientů na jednotce intenzívní péče, nebyla stanovena bezpečnost a účinnost delší léčby. Proto se u těchto pacientů nedoporučuje delší podávání přípravku Remifentanil Actavis.
Rychlé odeznění účinku/přechod k alternativní analgezii
Vzhledem k velmi rychlému odeznění účinku remifentanilu se pacienti mohou z anestezie rychle probrat a po 5 až 10 minutách od ukončení jeho podávání není přítomna žádná reziduální opioidní aktivita. V průběhu podávání remifentanilu třeba zvážit stejně jako u jiných µ-opioidních agonistů možnost rozvoje tolerance a hyperalgezie. Před ukončením podávání remifentanilu musí být pacientům podána alternativní analgetika a sedativa. K dosažení terapeutického účinku, prevenci hyperalgezie a současných hemodynamických změn dlouhodobě působících analgetik musí být tato analgetika podána v dostatečném časovém intervalu před ukončením podávání remifentanilu.
U pacientů po chirurgickém výkonu, kde se očekává pooperační bolest, se mají podat analgetika před vysazením remifentanilu. Je třeba umožnit dostatek času na dosažení maximálního účinku dlouhodobě účinkujících analgetik. Volba analgetika má odpovídat chirurgickému výkonu a úrovni pooperační péče. Když se podávají jiné opioidy jako součást režimu pro přechod na jinou analgezii, musí být přínos řádné pooperační analgezie vždy
převážit potenciální riziko dechového útlumu.
Neúmyslné podání
Po ukončení aplikace může v mrtvém prostoru infuzního setu nebo v kanyle zůstat určité množství remifentanilu, které při propláchnutí infuzního setu i.v. tekutinami nebo jinými léky může vyvolat opioidní účinky – útlum dechu, apnoe a/nebo svalovou rigiditu. Tomu lze předejít tím, že se Remifentanil Actavis podává buď do přívodní kanyly rychle proudící nitrožilní infuze, nebo samostatným jednoúčelovým žilním přístupem, který se po skončení aplikace přípravku Remifentanil Actavis odstraní.
Přerušení léčby
Po přerušení léčby remifentanilem se nepříliš často vyskytují příznaky, jako je tachykardie, hypertenze a agitovanost, především pokud dojde k náhlému přerušení po prolongovaném podávání trvajícím déle než 3 dny. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučuje se znovu nasazení přípravku a postupné snižování dávky. Remifentanil Actavis u mechanicky ventilovaných pacientů na intenzivní jednotce péče se nedoporučuje podávat déle než 3 dny.
Svalová rigidita - prevence a léčba
I při podávání doporučených dávek se může objevit svalová ztuhlost. Stejně jako u jiných opioidů souvisí výskyt svalové rigidity s dávkou a rychlostí aplikace. Proto má bolusová injekce trvat minimálně 30 sekund.
Svalovou rigiditu navozenou remifentanilem je nutné korigovat podpůrnými opatřeními, vhodnými pro klinický stav nemocného včetně podpory dýchání. Silná svalová rigidita vzniklá během úvodu do anestézie má být léčena podáním periferního svalového relaxancia a/nebo podáním ještě dalšího hypnotika. Svalovou rigiditu vzniklou během aplikace remifentanilu jako analgetika lze korigovat zastavením infuze remifentanilu nebo snížením její rychlosti. Po zastavení infuze remifentanilu se obnoví výchozí stav během několika minut. Alternativně lze podat lék ze skupiny opioidních antagonistů, který však může snížit nebo zcela zrušit analgetický účinek remifentanilu.
Dechový útlum – preventivní opatření a léčba
Jako všechny silně účinné opioidy, remifentanil vyvolává hlubokou analgezii doprovázenou výrazným útlumem dechu. Proto lze remifentanil používat pouze tam, kde je k dispozici zařízení pro monitorování a resuscitaci dýchání. Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů se zhoršenou funkcí plic a s těžkým postižením jater. Tito pacienti mohou být mírně citlivější na tlumivý účinek remifentanilu na dýchání a musí být pečlivě monitorováni a dávka remifentanilu musí být individuálně titrována podle potřeb pacienta.
Dojde-li k útlumu dýchání, je nutné snížit rychlost infuze o 50 % nebo infuzi dočasně přerušit. Na rozdíl od jiných analogů fentanylu, nebyla u remifentanilu pozorována recidiva útlumu dýchání, a to dokonce ani po delší aplikaci, avšak za přítomnosti dalších faktorů ( např. v případě neúmyslného podání bolusové dávky (viz bod níže) a současném podání dlouho působících opioidů) byl popsán dechový útlum objevující se do 50 minut po skončení infuze. Jelikož pooperativní rekonvalescenci mohou ovlivnit mnohé faktory, je nutné zajistit, aby po skončení celkové anestézie remifentanilem, měl nemocný, dříve než přestane být pod intenzivním dohledem, plné vědomí a spontánní ventilaci obnovenou v plném rozsahu.
Kardiovaskulární účinky
Hypotenze a bradykardie, mohou vést k asystolii a zástavě srdeční činnosti (viz bod 4.5 a 4.8). Tuto možnost lze odstranit snížením rychlosti podání remifentanilu, úpravou dávky současně podávaných anestetik nebo případným použitím infuzních roztoků, vazopresorických léčiv nebo anticholinergik.
Celkově oslabení, hypovolemičtí nebo starší pacienti mohou být na kardiovaskulární účinky remifentanilu citlivější.
Novorozenci/kojenci
K dispozici jsou omezené údaje o použití u novorozenců/kojenců (děti do 1 roku (viz body 4.2. a 5.1).
Léková závislost
Remifentanil jako opioid může vést ke vzniku závislosti.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)