salt:hasText
| - Předávkování nebo příliš rychlé podání může vést k přetížení vodou a sodíkem s rizikem vzniku otoků, zejména při nedostatečném vylučování sodíku ledvinami. V takovém případě může být nutná extrarenální dialýza.
Nadměrné podání draslíku může vést k vývoji hyperkalemie, zejména u pacientů s poškozením ledvin. Projevuje se paresteziemi končetin, svalovou slabostí, obrnou, poruchami srdečního rytmu, srdečním blokem, srdeční zástavou a zmateností. Terapeuticky se při hyperkalemii podává kalcium, inzulin (s glukózou), hydrogenuhličitan sodný, používají se pryskyřičné iontoměniče a dialýza.
Nadměrný parenterální přívod hořečnatých solí vede k vývoji hypermagnezemie, jejímiž důležitými známkami jsou ztráta hlubokých šlachových reflexů a snížení ventilace, obé v důsledku neuromuskulární blokády. Jinými příznaky hypermagnezemie mohou být nauzea, zvracení, návaly se zarudnutím kůže, žízeň, hypotenze způsobená periferní vazodilatací, ospalost, zmatenost, svalová slabost, bradykardie, kóma a srdeční zástava.
Nadměrné podávání chloridových solí může zapříčinit ztrátu bikarbonátu s acidifikujícím účinkem.
Nadměrné podávání sloučenin jako acetáty a maláty, které se metabolizují na bikarbonátový anion, může vést k metabolické alkalóze, zejména u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Příznakem mohou být změny nálady, únavnost, dušnost, svalová slabost a nepravidelná akce srdeční. U pacientů, kteří kromě toho mají hypokalcemii, se může vyskytnout svalový hypertonus, záškuby a tetanie. Hlavní léčbou metabolické alkalózy spojené se zvýšením bikarbonátů je vhodná úprava vodního hospodářství a elektrolytové rovnováhy.
Nadměrné podávání solí vápníku může vést k hyperkalcemii. Příznakem hyperkalcemie mohou být nechutenství, nauzea, zvracení, zácpa, bolesti břicha, svalová slabost, duševní poruchy, polydipsie, polyurie, nefrokalcinóza, ledvinové kameny a v těžkých případech poruchy srdečního rytmu a kóma. Příliš rychlá nitrožilní injekce kalciových solí může rovněž vést k mnoha příznakům hypekalcemie, jakož i k vápenné chuti, návalům horka a periferní vazodilataci. Lehká bezpříznaková hyperkalcemie se obvykle upraví po přerušení přívodu kalcia nebo jiných ke vzniku hyperkalcemie přispívajících léků, jako je vitamin D. Jestli je hyperkalcemie těžká, je nutné bezodkladné léčení (kličková diuretika, hemodialýza, kalcitonin, bifosfonáty, trojsodná sůl edetové kyseliny).
Při předávkování léky přidanými do infuzního roztoku, budou příznaky nadměrné infuze odpovídat povaze použitého aditiva. V případě nahodilé nadměrné infuze se musí její podávání přerušit a pacient se musí pozorovat se zřetelem k příznakům odpovídajícím podanému léku. Podle potřeby se musejí nemocnému poskytnout příslušná symptomatická a podpůrná opatření.
(cs)
|