salt:hasText
| - Pacienti s lehkou nebo středně těžkou srdeční nebo plicní nedostatečností se musejí při infuzi velkého objemu zvlášť pečlivě a cíleně kontrolovat a sledovat (o těžších stavech viz bod 4.3 – Kontraindikace).
Roztoky obsahující chlorid sodný se musejí podávat opatrně nemocným s
mírnou až středně těžkou srdeční nedostatečností, periferním nebo plicním edémem nebo s extracelulární hyperhydratací (o těžších stavech viz bod 4.3 – Kontraindikace),
hypernatremií, hyperchloremií, hypertonickou dehydratací, hypertenzí, sníženou renální funkcí, manifestní nebo hrozící eklampsii, aldosteronizmem nebo s jinými stavy nebo léčením (například kortikosteroidy) spojeným s retencí sodíku (viz též bod 4.5 – Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakcí).
Roztoky obsahující soli draslíku se musejí podávat opatrně pacientům se srdečním onemocněním nebo se stavy se sklonem k hyperkalemii, jako jsou renální nebo adrenokortikální insuficience, akutní dehydratace nebo rozsáhlé destrukce tkání, k jakým dochází u těžkých popálenin.
Vzhledem k obsahu kalcia
je třeba dát pozor, aby nedošlo k paravenóznímu podání infuze,
se roztok musí podávat opatrně pacientům s poškozenou renální funkcí nebo chorobami, při nichž jsou zvýšené koncentrace vitamínu D, například při sarkoidóze,
se v případě souběžného krevního převodu nesmí roztok podávat stejnou infuzní soupravou.
Pacientům s dechovými potížemi se roztoky obsahující metabolizovatelné anionty musejí podávat opatrně.
Je nutné kontrolovat elektrolyty séra, rovnováhu tekutin a pH.
Během dlouhodobé parenterální léčby musí pacient dostávat vhodnou dodávku živin.
(cs)
|