salt:hasText
| - V experimentálních modelech nebyl u mofetil-mykofenolátu prokázán tumorogenní potenciál. Nejvyšší studovaná dávka ve studiích karcinogenity na zvířatech byla 2–3 násobek systémového vystavení (AUC nebo Cmax) pozorovaného u pacientů s ledvinovým transplantátem při doporučené dávce 2,0 g/den a 1,3–2 násobek systémového vystavení (AUC nebo Cmax) pozorovaného u pacientů se srdečním transplantátem při doporučené dávce 3,0 g/den.
Dvě hodnocení genotoxicity ( in vitro test myšího lymfomu a in vivo mikronukleový test na myší kostní dřeni) prokázaly potenciál mofetil-mykofenolátu navodit chromozomální odchylky. Tyto účinky mohou být ve vztahu k farmakodynamickému působení, tj. inhibici syntézy nukleotidů v citlivých buňkách. Další in vitro testy na zjištění mutace genu genotoxickou aktivitu neprokázaly.
Při perorálním podávání dávek do 20,0 mg/kg/den neměl mofetil-mykofenolát žádný vliv na fertilitu potkaních samců. Systémové vystavení při této dávce představuje 2-3 násobek klinické expozice při doporučené dávce 2,0 g/den u pacientů s ledvinovým transplantátem a 1,3-2 násobek klinické expozice při doporučené dávce 3,0 g/den u pacientů se srdečním transplantátem.
Ve studiích fertility a reprodukce u potkanů způsobily perorální dávky 4,5 mg/kg/den malformace (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalu) v první generaci při absenci mateřské toxicity. Systémové vystavení při takovéto dávce bylo přibližně 0,5 násobek klinické expozice při doporučené dávce 2,0 g/den u pacientů s renálním transplantátem a přibližně 0,3 násobek klinické expozice při doporučené dávce 3,0 g/den u pacientů se srdečním transplantátem. V následující generaci nebyly u samic evidentní žádné účinky na parametry fertility a reprodukce.
V teratogenních studiích u potkanech a králících se vyskytly resorpce a malformace plodu u potkanů při dávce 6,0 mg/kg/den (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalie) a u králíků při dávce 90,0 mg/kg/den (včetně anomálií kardiovaskulárního a renálního systému, jako je srdeční ektopie a ektopické ledviny a diafragmatická a umbilikální hernie) bez příznaků mateřské toxicity. Systémové vystavení na těchto úrovních je přibližně ekvivalentní nebo menší než 0,5 násobek klinické expozice při doporučené dávce 2,0 g/den u pacientů s ledvinovým transplantátem a přibližně 0,3 násobek klinické expozice při doporučené dávce 3,0 g/den u pacientů se srdečním transplantátem.
Viz bod 4.6
V toxikologických studiích s mofetil-mykofenolátem u potkanů, myší, psů a opic byly primárně postiženými orgány hematopoetický a lymfatický systém. Tyto účinky se projevily při hladinách systémové expozice, které jsou ekvivalentní nebo nižší než je klinická expozice u doporučené dávky 2,0 g denně u příjemců ledvinového transplantátu. Účinky na gastrointestinální trakt byly pozorovány u psů při expozici, která je ekvivalentní nebo nižší než klinická expozice u doporučených dávek. Gastrointestinální a renální účinky shodné s dehydratací byly rovněž pozorovány při nejvyšší dávce (úrovně systémového vystavení ekvivalentní nebo vyšší než je klinická expozice) u opic. Neklinický profil toxicity mofetil-mykofenolátu se zdá být v souladu s nežádoucími účinky sledovanými v klinických studiích u lidí, které nyní poskytují relevantnější údaje o bezpečnosti pro populaci pacientů (viz bod 4.8).
(cs)
|