| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: lokálně působící glukokortikoid
ATC kód: A07EA06
Přesný mechanismus účinku budesonidu v léčbě Crohnovy choroby není dosud plně objasněn. Výsledky klinických farmakologických studií a dalších kontrolovaných klinických studií jasně ukazují, že účinek budesonidu je založen především na místním působení ve střevě. Budesonid je glukokortikoid se silným lokálním protizánětlivým účinkem.
V dávkách ekvivalentních systémovým glukokortikoidům budesonid ovlivňuje osu hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a markery zánětu významně menší mírou. Budenofalk vykazuje vliv na plazmatické hladiny kortisolu, který je závislý na dávce a který je při doporučeném dávkování 3x3 mg budesonidu denně významně nižší než při použití ekvivalentních dávek systémových glukokortikoidů.
Klinická účinnost a bezpečnost:
Klinické studie u pacientů s autoimunitní hepatitidou
V prospektivní dvojitě zaslepené randomizované multicentrické studii bylo 207 pacientů s autoimunitní hepatitidou (AIH) bez cirhózy léčeno iniciální denní dávkou 9 mg budesonidu (n=102) po dobu až 6 měsíců nebo dávkou 40 mg/d prednisonu (klesající až na 10 mg/d, n=105). Při biochemické remisi byla dávka budesonidu redukována na 6 mg/d. Během studie pacienti dostávali také 1-2 mg/kg/d azathioprinu. Prvotním cílem byla kompletní biochemická remise (tj. normální hodnoty AST a ALT v séru) bez výskytu předem určených pro steroidy specifických vedlejších účinků během 6 měsíců. Tohoto výsledku bylo dosaženo u 47 % pacientů ve skupině s budesonidem a u 18 % pacientů s prednisonem.
Vzhledem k sekundárním změnám účinnosti během 6 měsíců se kompletní biochemická remise vyskytla u 60 % a 39 % pacientů ve skupině užívající budesonid a prednison, U 72 % a 47 % pacientů ve skupině užívající budesonid a prednison se neprojevily pro steroidy specifické vedlejší účinky.Průměrný pokles IgG a γ-globulinových koncentrací a pokles počtu pacientů s elevací IgG a γ-globulinových koncentrací neukázaly žádné rozdíly mezi oběma léčenými skupinami.
Všem pacientů byla nabídnuta následná „otevřená“ (open-label) fáze léčby v dalších 6 měsících po kontrolované dvojitě zaslepené studii. 176 pacientů tuto léčbu podstoupilo a užívalo denní dávku 6 mg budesonidu v kombinaci s 1-2 mg/kg/d azathioprinu. Počet pacientů v biochemické remisi a počet s kompletní odpovědí (statisticky nevýznamnou) byl vyšší v původní skupině s budesonidem (kompletní odpověď u 60 % a biochemická remise u 68,2 % pacientů na konci této fáze léčby) než ve skupině s léčbou prednisonem (kompletní odpověď u 49 % a biochemická remise u 50,6 % pacientů na konci této fáze léčby).
Pediatrická populace
Klinická studie u autoimunitní hepatitidy
Bezpečnost a účinnost budesonidu byla sledována u 46 dětských pacientů (11 chlapců a 35 dívek) ve věku 9 až 18 let během výše zmíněné klinické studie. 19 dětí bylo léčeno budesonidem a 27 dětí dostávalo aktivní kontrolu (prednison) pro navození remise s denní dávkou 9 mg budesonidu. Po 6 měsících studie 42 pacientů pokračovalo dalších 6 měsíců
následnou „otevřenou“ (open-label) fází léčby budesonidem.
Počet kompletně reagujících (definovaných jako těch s biochemickou odpovědí, tj. normální hodnoty jaterních aminotransferáz (AST, ALT) a výskyt malého množství vedlejších účinků specifických pro glukokortikoidy u pacientů do 18 let byl významně nižší ve srovnání s dospělými pacienty. Nebyl žádný signifikantní rozdíl v počtu pacientů s úplnou odezvou mezi skupinou pacientů s původní léčbou prednisonem a skupinou léčenou kontinuálně budesonidem.
Klinické studie u Crohnovy choroby
Dvě randomizované kontrolní studie s Budenofalkem zahrnovaly pacienty ve věku 8 až 19 let s mírně aktivní formou Crohnovy choroby (PCDAI /pediatrický CD index aktivity/ 12,5 – 40) se zánětem v ileální oblasti, ileokolické nebo izolovaně v kolon.
V první studii bylo celkem 33 pacientů léčeno 9 mg budesonidu za den (3 mg 3x denně)
po dobu 8 týdnů, následně 6 mg budesonidu denně během dalšího jednoho (9.) týdne a 3 mg budesonidu denně během dalšího 1 týdne (10.) nebo prednisonem (40 mg denně po dobu 2 týdnů, dále postupně snižovanou dávkou o 5 mg týdně až k úplnému vysazení. Remise
( PCDAI ≤10) bylo dosaženo v 9 případech z 19 (47,3 %) u skupiny léčené budesonidem
(ve 4. a 12. týdnu), v 8 ze 14 případů (57,1 % ve 4. týdnu) a v 7 ze 14 případů (50 % ve 12. týdnu) u skupiny léčené prednisonem.
Druhá studie, která zahrnovala 70 dětí s Crohnovou chorobou, srovnávala dvě dávkovací schémata budesonidu: Pacienti ve skupině 1 byli léčeni 7 týdnů dávkou 9 mg budesonidu denně (3 mg 3x denně) a následně 6 mg budesonidu za den (3 mg 2x denně) během dalších 3 týdnů. Ve skupině 2 byli pacienti léčeni 4 týdny 12 mg budesonidu denně (3 mg 4x denně) a poté 3 týdny dávkou 9 mg budesonidu denně (3 mg 3x denně) a 6 mg budesonidu denně (3 mg 2x denně). Průměrný pokles PCDAI v 7. týdnu byl definován jako primární konečný výsledek. Tento pokles byl významný u obou skupin. Pokles byl zřetelnější u skupiny 2, ale rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Sekundární konečný výsledek: Zlepšení (definovaný jako pokles PCDAI≥10 bodů) nastalo u 51,4 % pacientů skupiny 1 a 74,3 % pacientů skupiny 2 (statisticky nevýznamný); remise (PDCAI ≤12,5) se vyskytla u 42,9 % pacientů ze skupiny 1 oproti 65,7 % ve skupině 2 (statisticky nevýznamné).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)